Kostel sv. Václava, mučedníka v Dobrušce
Původní dřevěný kostel byl zasvěcen Panně Marii a zmínky o něm pochází již z roku 1350. Některé dobové prameny ho datují až do 10. století, ale toto období se mi osobně zdá přehnané. V roce 1361 byl již středem rozsáhlého dobrušského dekanátu, k němuž náleželo 36 far v širém okolí, dokonce i kladský Levín. Tehdejším plebánem a děkanem současně byl kněz Domek, za něhož Mutina a Sezema z Dobrušky rozmnožili zádušní nadání kostela, aby mohl plebán držet třetího vikáře. Roku 1372 nastoupil po zemřelém Domku kněz Vít z Kopaniny, který si o 2 roky později směnil faru s knězem Zvěstem, kanovníkem vyšehradským (tehdy zapsáno jako vešehradským). Plebán Zvěst si vyměnil místo s knězem Bedřichem z Písku v roce 1379. Z roku 1386 pochází zmínka o plebánu Mikoláši, jenž je zapsán jako svědek v soudních aktech. V roce 1398 byl plebánem Ctibor, který sem přišel od sv. Petra v Hradci Králové. Roku 1408 působil v Dobrušce plebán Záviš. Ten zemřel v roce 1411 a byl nahrazen knězem Theodorikem, který je jako svědek zmíněn ještě roku 1424. Po husitských válkách tu působili kněží podobojí. Počátkem 16. století, nejspíše před rokem 1550, byl tento kostel rozebrán a na jeho místě postaven zděný objekt ve stylu doznívající gotiky, z původního kostela tak zůstaly jen podzemní krypty s hrobkami pánů z Dobrušky a několika členů Trčků z Lípy, tehdejších vlastníků opočenského panství. K poznání původní podoby kostela přispěla obnova fasád koncem 20. století, kdy byl ve zdivu objeven gotický svorník se znakem cechu soukeníků. Roku 1606 byl kostel vykraden Matoušem Kubkou. Usvědčen byl až na mučidlech a v témže roce byl oběšen v Solnici. Když Ferdinand II. vypověděl veškeré nekatolické duchovenstvo z Čech, skrývali se v Dobrušce přepyšský farář Darius a meziříčský farář Jan Zádolský. Roku 1630 měla Dobruška již katolického děkana, jenž zároveň spravoval všechny fary na opočenském panství. V roce 1646 byl kostel vyrabován Švédy. O starém kostele je tato zmínka: „R. 1665. dne 8. července v úterý okolo dvou hodin českých na noc hřímání veliké a blýskání bylo; k tomu posel hromový třikrát do chrámu udeřil a vížku roztřískal a tam holuba barvy sivé zabil; při tom díru do klenutí učinil, avšak nezapálil.“ V letech 1709-1724 byl chrám přestavěn mladoboleslavským stavitelem italského původu Mikulášem Rossim. Podle jedněch pramenů šlo o pouhou radikální přestavbu, jiné zdroje tvrdí, že původní chrám byl zbourán a na jeho místě vystavěn nový. V roce 1727 byly pořízeny nové varhany za 800 zlatých. Původně v něm bylo 10 oltářů. Roku 1761 byla ke kostelu přistavěna sakristie, z níž se stala později poustevna. Poustevník vykonával v opuštěném kostele službu kostelníka až do roku 1782, kdy byly řádové poustevny zrušeny. Poté zde žili hrobníci, kteří svoji práci vykonávali až do roku 1945. V roce 1786 se přestalo u chrámu pohřbívat. V letech 1789-1874 se u kostela opět pochovávalo, což bylo původně zakázáno císařem Josefem II., ale u sv. Ducha nebylo tolik místa, aby hřbitov vydržel delší dobu. 9. května 1806 kostel i s přilehlým děkanstvím lehl popelem. Shořelo 36 drahocenných a bohatých ornátů, 4 kalichy, monstrance, ciborium, dvouliberní lampa, vše z čistého stříbra. Na zvonici se rozlily 3 zvony. Zachovaly se pouze 3 stříbrné kalichy, křtitelnice z roku 1507 a oltář Panny Marie. Nejhorší bylo rovněž to, že při tomto požáru shořely i matriky, jež musely být znovu kompletně založeny. Po ohni se konaly služby Boží v dřevěném objektu na náměstí a u sv. Ducha, a to až do 15. srpna 1806, kdy byl kostel opraven. Roku 1882 byl kostel obnoven uvnitř, a to včetně podlah. 15. srpna 1883 byla posvěcena nová křížová cesta. 20. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-se-zvonici-a-ohrazenim-775087). V 90. letech 20. století byla obnovena střešní krytina a kostel obdržel nové omítky. V letech 2012-2013 byla vyměněna kostelní věžička, resp. její krov a krytina. 27. října 2015 proběhla lokalizace dvojice krypt pod podlahou kostela pomocí georadaru.
Jedná se o jednolodní orientovaný objekt s ustoupeným obdélným a půlkruhově zakončeným presbytářem a s pravoúhlou kaplí po severní a sakristií obdobného tvaru po jižní straně lodi. Hlavní průčelí je ploché, tříosé, členěno zdvojenými lizénovými rámci a završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Na prostřední ose je proražen pravoúhlý hlavní vchod s kamenným portálem. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby na pásech, vybíhajících z polopilířů, členěných zdvojenými pilastry s římsovými hlavicemi. Na každém jejím boku je čtveřice obdélných a segmentem zaklenutých oken v rovném ostění, nad nimiž se nacházejí lunetová okna. Boční fasády lodi a presbytáře jsou členěny lizénovými rámci se zdvojenými lizénami. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby, v závěru se nachází klenba s výsečemi, boční kaple jsou sklenuty pásy valené klenby a nad kaplemi je situován ochoz. Na sedlové střeše presbytáře se nachází osmiboký sanktusník, jenž je zakončen cibulí vybíhající do hrotu s koulí a křížem.
Zařízení kostela je převážně v barokním stylu a bylo pořízeno po požáru v roce 1806. Obraz sv. Václava pochází od F. C. Remfea z Tyrol z roku 1726 a obraz sv. Jeronýma z bočního oltáře je od téhož autora. Jedná se o dar Jeronýma hraběte Colloredo Wallsee, gubernátora v Miláně. Sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa na hlavním oltáři jsou ze 2. poloviny 18. století. Ze starších dob se zachovala v kostele pouze cínová křtitelnice z roku 1507 o výšce 1,25 m, s 40 cm vysokým víkem, s vrchním průměrem kotlíku 74 cm a s latinským nápisem: „Anno domi (ni) MCCCCC7 iste fons fusus est pro salute animarum per Andream canulatorem i(n) Hradecz super Albea ad Dobruscam.“ První varhany byly pořízeny kolem roku 1637 a k jejich opravě došlo v roce 1710. Roku 1728 však byly přeneseny do kostela sv. Bartoloměje v Bystrém. Jiný nástroj byl zhotoven po roce 1638, ale již roku 1710 byl odstraněn. V roce 1727 zhotovil Jan Bohumír Hälbig mladší nové varhany, jež byly opraveny v letech 1730, 1738, 1748, 1750, 1754, 1757, 1760, 1764 , 1782, 1790 a 1793. Roku 1810 Georg a Josef Spandelovi vestavěli do staré skříně nový nástroj (za 1 160 zlatých), který byl opraven v letech 1830 (Johann Ignaz Sismuth), 1844, 1878, 1887 (Josef Vanický), 1890 (Josef Rejna), 1891, 1892 (Josef Vanický), 1906 (Josef Kobrle), 1911 (Václav Poláček), 1929 (rozšíření od lomnické firmy Ženatý a Kunt), 1940 (Bohumil Žloutek ze Sedlce) a 1995-1997 (Ivan Červenka, viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=691).
Vedle kostela stojí zděná čtyřpodlažní zvonice o čtvercovém půdorysu z poloviny 16. století, jež byla roku 1693 (někde uváděn rok 1689) nákladem 437 zlatých 57 krejcarů zvýšena a opatřena pozlacenou bání, která však padla za oběť ničivému požáru v roce 1806 a byla následně nahrazena jehlancovou stříškou. Opravena byla v letech 1810 (nový krov), 1957, 1973 a 1995 (obnova pláště), o čemž svědčí vyvedení těchto letopočtů na jižní stěně. Mezi 2. a 3. podlažím se nachází patrová římsa. Ta je stejně jako ta korunní vyvedena v červené barvě. Stejně tak je natřeno nárožní kvádrování, do něhož jsou na přechodu západní a jižní stěny vyvedeny čtvercové sluneční hodiny s nápisem: „BDĚTE A MODLETE SE, NEBOŤ NEVÍTE DNE ANI HODINY.“ Původně zde bylo zavěšeno 6 zvonů – velký zvon sv. Václava o hmotnosti 34 vídeňských centů s nápisem: „Auxilio senatus civiumque viribus Dobruscae post XIIII. Renata“ se rozlil při požáru v roce 1806 a ulit byl znovu roku 1820 u Karla Bellmana v Praze; druhý zvon sv. Jana Nepomuckého o hmotnosti 8,5 vídeňského centu byl opatřen textem: „Hlasně nebesa a zeMě ChWaLV pějte a DobrořeCte pánV.“ a dopadl stejně jako předchozí; třetí zvon sv. Floriana o hmotnosti 8,5 vídeňského centu se stejným osudem měl nápis: „PoDte a ChWaLte otCe nebeského a WeLebte gMeno geho.“; čtvrtý „Poledník“ byl opatřen textem: „Ave Maria Gratia Plena 1723.“; pátý „Pozváník“ měl nápis: „Leta 1641. tento zwon slit gest w domne Martina Exnera zwonarze miesstienina w Hradczy nad Labem.“; šestý sv. Barbory (umíráček) měl na sobě vyryt text: „Mortuos plango fusa a Carolo Bellman Pragae MDCCCXX.“ Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť dvěma světovým válkám. Zachován zůstal pouze původní zvon z roku 1588 z dílny královéhradeckého zvonaře Eliáše. Více o farnosti zde: http://farnost-dobruska.cz.
Jedná se o jednolodní orientovaný objekt s ustoupeným obdélným a půlkruhově zakončeným presbytářem a s pravoúhlou kaplí po severní a sakristií obdobného tvaru po jižní straně lodi. Hlavní průčelí je ploché, tříosé, členěno zdvojenými lizénovými rámci a završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Na prostřední ose je proražen pravoúhlý hlavní vchod s kamenným portálem. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby na pásech, vybíhajících z polopilířů, členěných zdvojenými pilastry s římsovými hlavicemi. Na každém jejím boku je čtveřice obdélných a segmentem zaklenutých oken v rovném ostění, nad nimiž se nacházejí lunetová okna. Boční fasády lodi a presbytáře jsou členěny lizénovými rámci se zdvojenými lizénami. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby, v závěru se nachází klenba s výsečemi, boční kaple jsou sklenuty pásy valené klenby a nad kaplemi je situován ochoz. Na sedlové střeše presbytáře se nachází osmiboký sanktusník, jenž je zakončen cibulí vybíhající do hrotu s koulí a křížem.
Zařízení kostela je převážně v barokním stylu a bylo pořízeno po požáru v roce 1806. Obraz sv. Václava pochází od F. C. Remfea z Tyrol z roku 1726 a obraz sv. Jeronýma z bočního oltáře je od téhož autora. Jedná se o dar Jeronýma hraběte Colloredo Wallsee, gubernátora v Miláně. Sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa na hlavním oltáři jsou ze 2. poloviny 18. století. Ze starších dob se zachovala v kostele pouze cínová křtitelnice z roku 1507 o výšce 1,25 m, s 40 cm vysokým víkem, s vrchním průměrem kotlíku 74 cm a s latinským nápisem: „Anno domi (ni) MCCCCC7 iste fons fusus est pro salute animarum per Andream canulatorem i(n) Hradecz super Albea ad Dobruscam.“ První varhany byly pořízeny kolem roku 1637 a k jejich opravě došlo v roce 1710. Roku 1728 však byly přeneseny do kostela sv. Bartoloměje v Bystrém. Jiný nástroj byl zhotoven po roce 1638, ale již roku 1710 byl odstraněn. V roce 1727 zhotovil Jan Bohumír Hälbig mladší nové varhany, jež byly opraveny v letech 1730, 1738, 1748, 1750, 1754, 1757, 1760, 1764 , 1782, 1790 a 1793. Roku 1810 Georg a Josef Spandelovi vestavěli do staré skříně nový nástroj (za 1 160 zlatých), který byl opraven v letech 1830 (Johann Ignaz Sismuth), 1844, 1878, 1887 (Josef Vanický), 1890 (Josef Rejna), 1891, 1892 (Josef Vanický), 1906 (Josef Kobrle), 1911 (Václav Poláček), 1929 (rozšíření od lomnické firmy Ženatý a Kunt), 1940 (Bohumil Žloutek ze Sedlce) a 1995-1997 (Ivan Červenka, viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=691).
Vedle kostela stojí zděná čtyřpodlažní zvonice o čtvercovém půdorysu z poloviny 16. století, jež byla roku 1693 (někde uváděn rok 1689) nákladem 437 zlatých 57 krejcarů zvýšena a opatřena pozlacenou bání, která však padla za oběť ničivému požáru v roce 1806 a byla následně nahrazena jehlancovou stříškou. Opravena byla v letech 1810 (nový krov), 1957, 1973 a 1995 (obnova pláště), o čemž svědčí vyvedení těchto letopočtů na jižní stěně. Mezi 2. a 3. podlažím se nachází patrová římsa. Ta je stejně jako ta korunní vyvedena v červené barvě. Stejně tak je natřeno nárožní kvádrování, do něhož jsou na přechodu západní a jižní stěny vyvedeny čtvercové sluneční hodiny s nápisem: „BDĚTE A MODLETE SE, NEBOŤ NEVÍTE DNE ANI HODINY.“ Původně zde bylo zavěšeno 6 zvonů – velký zvon sv. Václava o hmotnosti 34 vídeňských centů s nápisem: „Auxilio senatus civiumque viribus Dobruscae post XIIII. Renata“ se rozlil při požáru v roce 1806 a ulit byl znovu roku 1820 u Karla Bellmana v Praze; druhý zvon sv. Jana Nepomuckého o hmotnosti 8,5 vídeňského centu byl opatřen textem: „Hlasně nebesa a zeMě ChWaLV pějte a DobrořeCte pánV.“ a dopadl stejně jako předchozí; třetí zvon sv. Floriana o hmotnosti 8,5 vídeňského centu se stejným osudem měl nápis: „PoDte a ChWaLte otCe nebeského a WeLebte gMeno geho.“; čtvrtý „Poledník“ byl opatřen textem: „Ave Maria Gratia Plena 1723.“; pátý „Pozváník“ měl nápis: „Leta 1641. tento zwon slit gest w domne Martina Exnera zwonarze miesstienina w Hradczy nad Labem.“; šestý sv. Barbory (umíráček) měl na sobě vyryt text: „Mortuos plango fusa a Carolo Bellman Pragae MDCCCXX.“ Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť dvěma světovým válkám. Zachován zůstal pouze původní zvon z roku 1588 z dílny královéhradeckého zvonaře Eliáše. Více o farnosti zde: http://farnost-dobruska.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.293, 16.163)
Poslední aktualizace: 26.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dobruška
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Václava, mučedníka v Dobrušce
Výlet do Dobrušky a Bohuslavic.
Tipy na výlet
Probuzení do deštivého rána nevěstí pro cestování nic příjemného. Navíc večer plánovaná návštěva nedalekých Orlických hor musí být odložena. Na druhé straně, sedět v hotelovém pokoji a…
0.1km
více »
Dobruška FEST 2016
Tipy a novinky
V letošním roce to bude již pošesté, kdy bude město Dobruška hostitelem víkendu plného netradičních / outdoorových her a aktivit, dobré muziky a spousty zábavy. Více než 50 animátorů se…
0.2km
více »
Dobruška
Městečko
Dobruška leží v Královehradeckém kraji, jižním směrem od města Náchod. Město se rozkládá v údolí tvořeném z východního směru Orlickým podhůřím. Západním směrem od města je krajina východočeského Polabí. Dobruškou …
0.2km
více »
Dobruška – Mariánský sloup na náměstí F. L. Věka
Socha
Jednou z dominant náměstí F. L. Věka je Mariánský sloup z roku 1733. Jednalo se o dobu po bitvě na Bílé hoře, dobu tuhé protireformace a město Dobruška patrně chtělo dát najevo, na které straně stojí.
Vysoký sloup s Pannou Marií je obklopený čtyřmi sochami svatých. Jsou na něm postavy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Xaverského a sv. Floriána.
Sochu…
0.2km
více »
Dobruška – renesanční budova radnice s věží
Dům, budova
Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor. Mnohým je známé především kvůli jménu F. L. Věk. Ale ve městě je zajímavých míst více. Svědčí o tom například to, že historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Většinou lidé zavítají nejdřív na náměstí F. L. Věka, jehož dominantou je určitě renesanční budova radnice…
0.2km
více »
Dobruška a F. L. Věk - socha před radnicí
Socha
Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, ale bohužel v době naší návštěvy to byla „brána zavřená“. A to byl krásný podzimní den, 28. října. Avšak kdysi křižovatka starých obchodních cest dnes žádné obchodníky nepřiměla, aby otevřeli své krámky a úředníky, aby nezamkli infocentrum, muzeum či krásnou renesanční budovu radnice s věží. Vím,…
0.2km
více »
Dobruška a František Ladislav Věk nebo František Vladislav Hek
Město
F. L. Věk či F. Vl. Hek, filmová a literární postava nebo skutečná historická osoba. Symbol Dobrušky nebo příslušnost k českému národu. Každý to vidí jinak, ale návštěvou tohoto proslulého místa v Orlickém podhů…
0.2km
více »
Dobruška - místo na zastavení
Městečko
Dobruška je na pohled příjemné městečko, které má dlouhou, někdy i krušnou historii. I když se mu vyhnuly útrapy třicetileté války, městečko postihlo několik velkých zničujících pož…
0.2km
více »
Dobruška - rodiště F. L. Heka (Věka), jeho historické centrum a pivovar Rampušák
Tipy na výlet
Opustili jsme Nové Město nad Metují a pomalu směřuje na jih. Na cestě máme Dobrušku, jejíž centrum bylo r. 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde je přístupná radniční věž a ještě je tam pivovar. To jsou ro…
0.2km
více »
Dobruška - radnice
Radnice
Budova radnice je nejvýznamnější dominantou města, postavena byla ve druhé polovině 16. století po požáru, který město v roce 1565 zničil. Následné Požáry v letech 1806 a 1866 radnici též značně poničily. Do dnešní podoby byla radnice upravena po zmíněném požáru v roce 1866. Dnes budova slouží reprezentativním účelům, jsou zde umístěny i prvotiny malíře Františka Kupky. Ve…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
mesto Dobruška - námestie F. L. Věka
Náměstí
História mesta Dobruška s približne 7000 obyvateľmi siaha do obdobia stredoveku, kedy na križovatke obchodných ciest vznikla osada Leštno, ktorá neskôr dostala názov Dobruška podľa mien jej feudálnych pánov. V cen…
0.2km
více »
Dobruška - Mariánský sloup
Socha
Dobrušský Mariánský sloup se nachází v centru města na náměstí F. L. Věka před budovou radnice. Popud k jeho stavbě byl dán v roce 1733. Sochu Panny Marie darovali otcové jezuité z průčelí své koleje v Hradci Králové. Dílo bylo dokončeno v roce 1736, sloup se sochou Panny Marie je obklopen čtveřicí soch svatých. Jsou to sv. František Xaverský, sv. Florián, sv. Václav a Sv. Jan…
0.2km
více »
Dobruška - informační centrum
Infocentrum
Dobrušské informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na náměstí F. L. Věka v budově městského úřadu čp. 32.
Otvírací doba:
letní sezona: 15. červen - 15. září zimní sezona: 16. září - 14. červen
po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00 po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00
so, ne, svátek: 9:00-12:00, 13:00-16:00 so: 8:00-11:00…
0.2km
více »
Mariánský sloup v Dobrušce
Socha
Tento Mariánský sloup byl postaven z podnětu zdejšího děkana Msgre. Jana Jindřicha Junga (1722-1735), aby se ukázalo, že je město věrné římskokatolické víře, nejspíše proto, že celý tento kraj býval vždy označován za kališnicko-evangelické hnízdo, což bylo prokázáno mnoha případy zabavených kacířských knih a stíhání místních obyvatel za jejich držení a vyvrcholilo v září 1732, …
0.2km
více »
Radnice v Dobrušce
Radnice
Tato renesanční budova má pocházet ze 2. poloviny 16. století. Nevíme však, zda vyrostla opět na tom samém místě. Navíc, zda se jednalo o pouhou přestavbu, či o výstavbu úplně nového objektu. To z toho důvodu, že Dobrušku zasáhlo v její historii množství požárů, a tak o životě města do 16. století se mnoho pramenů nezachovalo.O první radnici víme pouze to, že vyhořela 30. srpna…
0.2km
více »
Dobruška – rodný dům F. L. Věka i F. V. Heka
Památník
Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, ale bohužel v době naší návštěvy to byla „brána zavřená“. A to byl krásný podzimní den, 28. října. Avšak kdysi křižovatka starých o…
0.3km
více »
Dobruška
Tipy na výlet
Míříme do vstupní brány Orlických hor, do Dobrušky Jdeme za poznáním rodného města F.L.Heka, kterého „zviditelnil“ Alois Jirásek ve svém díle F.L.Věk. Rodný dům Heka, který je zřejmě největším lákadlem města, není významný jen tím, že se v něm F. L. Hek dne 9. září 1769 narodil, ale dokládá původní ráz dobrušské předměstské architektury 18. století. Dům unikl i ničivým požárům…
0.3km
více »
Dobruška a bývalá židovská synagoga
Synagoga
Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, ale bohužel v době naší návštěvy to byla „brána zavřená“. A to byl krásný podzimní den, 28. října. Avšak kdysi křižovatka starých obchodních cest dnes žádné obchodníky nepřiměla, aby otevřeli své krámky a úředníky, aby nezamkli infocentrum, muzeum či krásnou renesanční budovu radnice s věží. Vím,…
0.3km
více »
Sv. Jan Nepomucký u rodného domku F. L. Věka v Dobrušce
Socha
Sv. Jan Nepomucký byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum jeho narození není přesně známo, ale úmrtí ano. Stalo se tak přesně před 623 …
0.3km
více »
Pomník Padlým ve světové válce Dobruška
Pomník
Pomník Padlým ve světové válce v Archlebových sadech v Dobrušce.Nápis:AŽ ŽATVA NÁM NASTANE, VZPOMEŇME MRTVÝCH, ŽE ONI ZDE SILIPADLÝM VE SVĚTOVÉ VÁLCEANDRŠT Josef BARTOŠ Frant., BAUER Josef, BIEDERMANN Josef, ČERNÝ…
0.3km
více »
Dobruška - synagoga
Synagoga
Synagoga (bývalá) v Dobrušce s nachází východně od náměstí F. L. Věka, v místech, kde kdysi bývalo tzv. židovské město. Židé přišli do Dobrušky v 16. století, v roce 1721 jim byly, základě císařského nařízení, přiděleny domy na současném Šubertově náměstí. Požáry v letech 1806 a 1866 poničily i židovskou čtvrť se synagogou. Novogotická synagoga postavená po požárech sloužila ži…
0.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Dobruška - rodný dům F.L.Věka (Heka)
Muzeum
Rodný domek V. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům není významný jen tím, že se v něm spisovatel, kterého zpopularizoval Alois Jirásek, dne 9. září 1769 narodil. Dům dokládá původní ráz dobrušské předměstsk…
0.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Dobruška - Vlastivědné muzeum
Muzeum
Vznik Vlastivědného muzea v Dobrušce spadá do dvacátých let minulého století. V roce 1925 byl při místním KČT zřízen muzejní odbor. Po dvou letech, po výzvě obyvatelům mělo muzeum již 200…
0.3km
více »
Dobruška - Kostel sv. Václava
Kostel
Historie děkanského kostela sv. Václava spadá do 13. století. Ve 14. – 15. století byl kostel již kamenný což dokládá nalezený kamenný svorník zdobený soukenickým cechem. Významnou přestavbu kostel „prodělal“ v letech 1709 – 1724, kdy byl barokně přestavěn italským stavitelem Mikulášem Rossim. Katastrofou pro kostel byl požár dne 9. května 1806, který zničil nejen kostel, ale…
0.4km
více »
Dobruška - stará kovárna
Dům, budova
Východně od dobrušského náměstí F. L. Věka se nalézá zajímá historická budova s loubím. Přesněji, jedná se o historickou Kovárnu koní čp. 364 v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Václava. Zachována…
0.4km
více »
Dobruška – Rampušák, rodinný pivovar se sladovnou
Technická památka
Obliba i počet malých a rodinných pivovarů s tradicí i bez ní u nás stále roste a nezbývá než doufat, že budou Češi i nadále jejich výrobky konzumovat v takovém množství, aby tyto provozovny přežily i současnou tě…
0.5km
více »
Turistická známka č. 1970 - Pivovar a sladovna Dobruška
Turistická známka
Pivovar v Dobrušce začal pivo vařit v roce 1870. Možnost exkurze - prohlídky výrobního areálu Sladovny a Pivovaru. Je možno shlédnout provoz Sladovny v její původní řemeslné podobě, dále potom provoz Pivovaru, kde uvidíte prostory klasické výroby piva, jako je varna, spilka, sklep. http://pivovar.dobruska.info/uvod.php
0.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Staročeský pivovárek v Dobrušce – je libo Rampušák nebo F.L.Věk?
Tipy na výlet
Rodinný pivovar se sladovnou najdete v malebné Dobrušce v podhůří Orlických hor, která je mnohým známá díky osobnosti F. V. Heka, dle Jirásko…
0.6km
více »
Dobruška - židovský hřbitov
Hřbitov
Židovský hřbitov v Dobrušce se nachází v severní části města směrem na Křovice. Založen byl v roce 1675, první náhrobky pocházejí z roku 1688. Jsou zde pohřbeni i židovští vojáci, kteří padli v prusko-rakouské vál…
0.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Dobruška - Kostel sv. Ducha
Kostel
Kostel sv. Ducha nad Dobruškou je díky své poloze nad městem s pozadím orlických hor jedním z nejvýznamnějších krajinotvorných prvků v Podorlicku. Datum vzniku kostela znám není. V 16. st…
1.3km
více »