Domašov nad Bystřicí-drobné památky

Bývalé hornické městečko Domašov nad Bystřicí s 480(2005) obyvateli, naleznete v Nízkém Jeseníku v údolí řeky Bystřice a dává také název okolní vrchovině, Domašovská vrchovina s nejvyšším vrchem Červenou horou (749 m n. m.).

První zmínka o Domašově, jako biskupském léně, je v latinské listně z r. 1274 ve které se jmenuje man Heidenreich z Domatsowa. V r. 1269 největší část Domašova držel lénem děkan Budislav. R. 1323 daroval děkan Budiš Thommasstat olomoucké kapitule, biskupovi Konrádovi. V r. 1448 se uvádí „opidum Damastat", Domaštat, Domstadtl a konečně v r. 1924 Domašov nad Bystřicí.

Na terase nad obcí stávala tvrz, která chránila obchodní cestu a okolní doly v údolí Bystřice i městečko, které kolem ní vzniklo. První zmínka o tvrzi je v listině z r. 1403, kdy je Domašov povýšen na město a náleželo Medlickému hradu. Kdy a jakým způsobem tvrz zanikla, není známo. Příkop a val, který chránil tvrz na severní a západní straně, byly srovnány a jen na východní hraně terasy je znatelný zářez do terénu.

R. 1358 je uváděn jako správce léna Racek a v r. 1380 Jeník a Svatobor z Domašova. V r. 1408 získal hrad Medlice i s Domašov Petr z Kravař a později vše vlastnily sestry Alžběta a Kateřina z Kravař. Požárem zničená městská privilegia Domašovu obnovil v r. 1500 Jan Berka z Dubé. Práva byla v letech 1519 a 1577 vrchností opět potvrzena. V r. 1548 se zde dokonce hovoří o svobodném horním městě (v okolí se těžila železná ruda), s městskou rychtou, kterou jim udělil Václav Berka, ale roku 1588 opět jen o městečku. R. 1614 dal král Matyáš Korvín Domašovu právo pořádat jarmark a v r. 1617 potvrdil Domašovu městská práva. Jindřich Václav a Karel Frydrych knížata Minstrberská pustili v r. 1626 Domašovu roboty pod plat a v r. 1636 dostal právo várečné a odúmrt. Za Prusko-Rakouské války, na konci června 1758, rakouský generál Laudon s generálem Žiškovičem mezi Guntramovicemi a Domašovem zničil pruský transport 4 000 vozů, který měl přinést pomoc pruskému králi Fridrichovi III., obléhajícímu Olomouc. Následkem tohoto vítězství bylo obléhání Olomouce ukončeno. O 100 let později, r. 1858-postavilo město Olomouc mezi Domašovem a Novou Véskou na památku bitvy památník „Černý kříž". R. 1789 dal Josef II. Domašovu právo trhu s vlnou. V městečku byl dřevěný kostel sv. Anny, který se v r. 1790 zřítil a tak byl na jeho místě vystavěn v r. 1791 kamenný pozdně barokní kostel s oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko u Olomouce. R. 1799 prodala městská rada měšťanům na rynku pivovar. V r. 1834 měl Domašov 125 domů a 812 obyvatel. Rozvoji městečka prospělo vybudování Moravsko-slezské ústřední dráhy z Olomouce do Opavy v letech 1871-1872 se stanicí v Domašově. V r. 1893 byl v severní části obce nalezen pramen kyselky, nad kterým byla později vybudována ozdravovna. R. 1898 byl vybudován závod na zpracování kyseliny uhličité a navrtány další prameny kyselky. V r. 1900 byli ve 145 domech v Domašově 3 češi, 1182 němců, 11 evangelíků a 9 židů, patřil pod okres a hejtmanství Šternberk. Byl tu katolický kostel s farou, obecná škola, četnická stanice, pošta, telegraf, vlakové nádraží, pivovar, lihovar, kamenolom a vodní mlýn. Nejvíce obyvatel měl Domašov nad Bystřicí v r. 1910 a to 1284, z toho 1261 Němců a 12 Čechů. V r. 1937 uvedla do provozu firma C. Francel, která již provozovala mlýn, továrnu na těstoviny. Byla postavena také plnírna kyselky do láhví. Asi 1 km jižně od Domašova na levém břehu řeky Bystřice je přírodní památka Kamenné proudy, pozůstatek doby ledové, vyhlášená v r. 1976. Za Kamennými proudy je skalní útvar Malý Rabštýn, který horolezci používají jako cvičnou stěnu. K zajímavostem patří i železniční trať postavená v údolí Bystřice z Olomouce do Opavy během 18 měsíců se svými tunely a vysokými železničními mosty. Domašovské louky a rybníky doplňují území přírodního parku Údolí Bystřice v okolí Domašova.