Doubravice nad Svitavou – sv. Šebestián
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Svatý Šebestián patří, zejména v počtu zobrazování, k nejpopulárnějším světcům, dá-li se to u nebešťanů tak použít. Žil někdy ve 3. století n.l. Podle legendy byl důstojníkem ochranky císaře Diokleciána, který je ovšem v křesťanské literatuře líčen jako snad nejhorší pohůnek ďáblův. Na omluvu jinak velkého císaře ovšem musíme uznat fakt, že změna společenských poměrů v pozdních období existence římské říše byla natolik zásadní a snaha zklidnit poměry dopadla na křesťany, kteří byli již tou dobou značně silnou skupinou, která poněkud výstředně vyčnívala z tehdejší společnosti. Dioklecián zřejmě vůbec takový ukrutník nebyl, to jen byla snaha pozdějších historiků dát ho do protikladu s jeho následníků. Vždyť Konstantin Veliký byl původně jedním z tetrarchů, tedy Diokleciánových nástupců, ač později se zmocnil vlády v říši jako samovládce.
Zpět k Šebestiánovi. Jakožto voják byl svědkem krutého pronásledování křesťanů. Hnulo se mu svědomí a obrátil se k tomuto náboženství. Když se to prozradilo, byl přivázán ke stromu a zasypán šípy. Tak bývá nejčastěji zobrazován. Těžce poraněného prý zachránila neznámá žena a ošetřila jej. Uzdravený předstoupil před císaře, aby poukázal na krutosti. Ten ale nevyslyšel jeho prosby, nechal jej krutě ubít a tělo hodili do stoky. Tělo bylo ale vylovena a pohřben byl v katakombách u Via Appia. Kostel nad jeho hrobem z roku 370 stojí dodnes.
Krásnou sochu pískovcovou sochu sv. Šebestiána mají v městysi Doubravice nad Svitavou na náměstí (nebo náměstysí?). Socha z roku 1713 prošla u příležitosti 300 let svého vzniku zrestaurována akad. sochařem Petrem Tůmou. Socha je umístěna na hranolovém podstavci s ohrazením balustrádou. Podstavec je datován rokem 1713, tedy vznikem sochy. Na balustrádě je letopočet 1769. To může být doba nějaké obnovy, ale spíše jde o fakt, že ohrádka je novější.
Socha byla postavena po morové epidemii. Sv. Šebestián je mj. Ochránce před nemocemi, jako patrona ho mají vojáci – lučišníci, váleční invalidé, atleti, železáři, hrnčíři, koželuzi, cínaři, zahradníci, studnaři. Tedy poměrně široká škála odborností.