Našim dalším cílem v Českém ráji jsou Drábské světničky.

Zbytky Skalního hradu na pískovcové hraně jsou jedním z nejvyhledávanějších cílů v Českém ráji. Skály spadají do stometrové hloubky, vyhlídka z nejrůznějších míst areálu na líbeznou krajinu, které vévodí Ještěd i oba Bezdězy a Ralsko.

Nepřístupné skály měli vždy svoji přirozenouobrannou funkci, není tedy divu, že místo bylo osídleno snad již ve 13. století a zřejmě někdy v první čtvrtině 15. století tady byl založen hrad, před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytný. Skalní bloky byly propojeny dřevěnými mosty a zpřístupněny dřevěnými či kamennými schodišti, do pískovce bylo vytesáno na 30 světniček, sloužících především jako zásobárny.Žilo se v dřevěných obydlích.

Dnešní podoba pochází z doby kolem r. 1430 (ovšem ez dřevěných staveb, které zanikly), kdy byl hrad rozšířen husity, kteří po zničení kláštera v Hradišti potřebovali kontrolovat cesty údolím Jizery. Po první světové válce byla ovšem objevena hradní kaple o rozměrech 7x4 m s kamenou lavicí a oltářem s jamkou pro ostatky. To spochybňuje verzi, že Drábské světničky byly výhradně kališnickým hradem. Po bitvě u Lipan byl hrad opuštěn a zchátral. Vdoě třicetileté války skýtal útočiště obyvatelům okolních vsí, za druhé světové války se tady scházeli partyzáni i z řad místních horolezců.

Model Drábských světniček je obdivovanou součástí muzejní expozice v mnichovohradišťském zámku. Nedaleko Drábských světniček při značené turistické cestě, klesající ke vsi Dneboh, objevíme "šikmé stromy" neboli Tančící les. Šikmo rostoucí stromy tak připomínají sesuv půdy, který 17. 6. 1926 zničil 11 domů osady Kvačina.

Jak se tam dostat:

• z Mnichova Hradiště po silnici č.268(směr Jičín) do obce Boseň, odtud vlevo přes Zásadku do osady Mužský a silničkou až na její konec k chatě Na krásné vyhlídce. Odtud po značené turistické cestě. Nebo pojedeme z Mnichova Hradiště po staré silnici (č.610) směr Turnov a v Hoškovicích odbočíme vpravo do Dnebohu, odtud pěšky po modré značce přes Tančící les.
• Parkovat lze u chaty Na krásné vyhlídce, za Dnebohem v místech bývalé osady Kvačina na okraji Tančícího lesa.

Drábské světničky najdete na okraji nádherného Českého ráje. Jedná se o skalní masív, na němž stával hrad. Zdejší skalisko vzniklo v třetihorách z naplavenin druhohorních písků a zpevnilo je tak, že odolaly vlivům eroze. Vznikla tak úžasná plošina s názvem Hrady, jejíž příkré stěny padají do stometrové hloubky. Plošina od pravěku lákala svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.

Ve středověku se v této oblasti nacházelo původně šest hradů. Kromě nejlépe dochovaného hradu Valečov se z ostatních zachovaly většinou jen tesané světničky v pískovci bývalých hradů jako Klamorna, Hynšta nebo Drábské světničky. Na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen. Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.

Původní vstup do hradu byl po mostě, s největší pravděpodobností padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle zachovaných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě zabezpečovala mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané v pískovcových blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy jejich základů. Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost především svatyně, objevená teprve po první světové válce. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou, nyní uloženou ve sbírkách mnichovohradišťského muzea. Šlo tedy o kapli vysloveně katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán v bloku oltáře, je romantickým podvrhem vzniklým teprve po odkryti kaple ve 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydli kněze. Pozornost také zaslouží nejjižnější úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle zachovaných stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy ve světničkách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou pravděpodobně mladší, pocházejí asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska. Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha, a vytvořili pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Ovšem téměř neřešitelnou otázkou zůstává, v které době a komu hrad sloužil. Nepodařilo se o něm zjistit jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na více či méně pravděpodobné dohady. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později.

Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Připomíná se také blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří. Drábské světničky jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu však je, že objekt návštěvami trpí, měkký pískovec narušovaný povětrnostními vlivy se rozpadá, a tak není příliš vzdálena doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky Skalního hradu. Proto pracovníci Archeologického ústavu ČSAV v Praze postavili v městském muzeu v Mnichově Hradišti velký model, který zachycuje současný stav pro budoucnost.

Autem v obci Boseň odbočit doleva na Dneboh. Za hradem Valečov je možno odbočit Doprava na Mužský a dojet až na parkoviště u restaurace Krásná vyhlídka (GPS 50°31'58.072"N, 15°2'57.938"E). Druhá varianta je pokračovat z Bosně až za Dneboh a zde zaparkovat hned za obcí na přírodním parkovišti (GPS 50°31'43.803"N, 15°1'43.259"E).

Pěšky máte dvě varianty jak se na Drábské světničky dostat. Od Dnebohu vede cesta místy strmě do kopce po modré značce a míjí zajímavé místo sesuvu půdy. Dnes je možno toto místo poznat podle stromů, které ve snaze vyrovnat původní směr růstu, narostly do oblouku. Druhá varianta vede z parkoviště u restaurace Krásná vyhlídka vede skoro po rovině 1 km dlouhá cesta po červené značce s občasnými vyhlídkami ze skal.

http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/drabske_svetnicky/drabske_svetnicky.htm