Dráteničky
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Jedná se o výrazný sklaní útvar na okrajovém hřbetu Devítiskalské vrchoviny, který se nachází severozápadně od obce Blatiny. Vznikl mrazovým zvětráváním zdejších rul ve starších čtvrtohorách. Dosahuje celkové délky 200 m a podél puklin je rozčleněn do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje výšky až 35 m. Je krásně vidět i na leteckém snímku při jeho maximálním zvětšení. Celý útvar je dnes pod názvem Drátenická skála vyhlášen za přírodní památku.
Kolem skal prochází červeně značená cesta vedoucí ze Sněžného na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal. Skály jsou využívány jako cvičný horolezecký terén.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B3
Vrcholový rulový skalní útvar zformovaný mrazovým zvětráváním do podoby mohutné skalní hradby. Na okolních balvanitých sutích kolem skal se dochovaly přírodě blízké lesní porosty smrkových bučin. Nachází se při okraji lesa severozápadně od obce Blatiny. Území o rozloze 1,98 ha bylo vyhlášeno v roce 1976. Lokalita se nachází v CHKO Žďárské vrchy.
Kolem prochází červeně značená cesta ze Sněžného přes Blatiny a dále pokračuje přes Malinskou a Lisovskou skálu na Žákovu horu.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B3, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy
Možná to zní trochu podivně, ale i naši skálolezci mají své školy. "Praktická výuka" v nich převažuje nad teorií, takže se jedná spíše o jakási odborná učiliště. Některá naše města sice lezcům nabízejí umělé a zastřešené horolezecké stěny, ale naprostá většina horolezeckých pedagogických institucí jsou "školami v přírodě" - jsou jimi četné a rozličné skalní útvary, na které je naše malá republička mimořádně bohatá. Jedním takovým známým školícím střediskem jsou Skály zvané Dráteníčky, jejichž význam - (a krása) - dalece přesahují rámec Vysočiny. Nedaleko obce Samotína a Blatin je už z dáli nad korunami bučinatého smrkového lesa vidět rozeklaný skalní hřeben. Ten je vrcholkem 200 m dlouhého a téměř 40 m vysokého mohutného rulového skalního útesu - útvaru téměř snového a zde nepatřičného, ale přitom fantasticky krásného a gigantického, kterého by tu, v samotném centru Žďárských vrchů čekal opravdu málokdo! Ohromující dlouhá, ale mimořádně úzká skalní hradba, je po celé své délce rozčesána svislými puklinami na skalní polověže a výběžky, které jakoby se snažily oddělit od mateřského těla a zapříčinily tak na vrcholku Skály vznik zubatého skalního cimbuří. Nejvyšší takováto skalní věž se nazývá Sokol, na východní povlovnější straně útesu z něj vystupuje Orlí věž... V nejužší části skalního hřebene je k vidění dokonce zajímavý, přes 7 m dlouhý skalní tunel. Okolí hlavního skalního útesu doplňují menší balvanové proudy. Skála s nejbližším okolím byla pochopitelně už dávno vyhlášena Přírodní památkou a má rozlohu 1.98 ha.
Horolezci najdou hlavně v západně orientované svislé a dlouhé skalní stěně takový počet cest - (od nejlehčí až po ty nejtěžší), že se díky tomu staly "Dráteníčky" vyhlášenou horolezeckou universitou! Protože tu není na rozdíl od jiných skalních útvarů v okolí horolezectví nijak omezeno, leze se tu v podstatě po celý rok a za každého počasí. Za Krásných letních dnů dokonce nastává jev, viděný naposledy za bývalého režimu - vznikají tu dlouhé fronty!! Chlapci a holky, ověšeni lany a zvonícími karabinami, tady ale nečekají na nedostatové jižní ovoce, ale na to, až na ně přijde řada k průstupu těch nejoblíbenějších horolezeckých cest, vedoucích k vrcholu impozantní a nádherné Skály. (Kromě vlastní skalní hradby je jim tu k dispozici ještě skalní věž Pagoda a Archa, které naleznou severněji a ve vzdálenosti půl sta metrů na západ se v lese skrývá Zastrčená skála a Pašerák.) Snad nejkrásnější skalní útvar na Vysočině zcela jistě kladně ohodnotíme i my - turisté a cestovatelé, neboť je nám pohodlně zpřístupněn červeně značenou turistickou trasou od Žákovy hory do obce Blatiny. Pokud bychom šli opačným směrem, tak je to právě z horního konce Blatin k Drátenické skále úplně nejblíže. Kromě obdivování krás přírodního útvaru zde máme my turisté možnost při pohledu na pachtící se horolezce shlédnout celoroční bezplatné divadelní představení s názvem: "Kterak skálu zdolati a hubu si přitom nerozbíti..."
(Ti nejodvážnější hazardéři z turistických řad sice mají možnost vyšplhat na vrchol Dráteníček krkolomným výstupem po skalnatém hřebenu - ale nedoporučuje se. Pokud tak přesto učiníte, naopak se doporučuje zepsání závěti!) Na závěr ještě několik slov k názvu skály. Původně se prý jmenovala "Juránkova" - to prý podle stavení rodu Juránků, které asi leželo na horním konci obce ke skále nejblíž. Když pak začal jeden z Juránků pracovat v nedalekých Milovech v hamrech, kde vznikala jakási první kovovýroba v okolí - začaly se zde vyrábět dráty, jméno skály se postupně měnilo na "Dráteníka," "Drátníka" a "Dráteníčky." Jestli se tak stalo na počest nově vznikajícímu "průmyslu" a velmi vítaným pracovním příležitostem v dosud zapadlém kraji anebo při procházce přírodou viděl přepracovaný člen Juránkovic rodu v profilu skály lidskou postavu - dráteníka, to se asi už dneska nedozvíme...