Drevený artikulárny kostol - Svätý Kríž

Dřevěný artikulární kostel, který patří mezi největší dřevěné kostely v Evropě. Nachází se za obcí Svatý Kríž. Byl sem přemístěný v době výstavby Liptovské Mary v letech 1974 až 1982 ze zatopené obce Paludza.
První dřevěný Evangelický kostel v obci Paludza byl postavený v roce 1693 po Šopronském zemském sněmu, na kterém bylo přijato 82 článků-artikulů, když císař Leopold povolil protestantům stavět dřevěné kostely. Kostely musely stát mimo obec a musely být postavené jen ze dřeva. Později byl kostel přestavěn tesařským mistrem Jozefem Langem, který nevěděl číst a psát, bez projektů za 8 měsíců v roce 1774 do dnešní podoby. Kostelní věž byla postavená v roce 1781 a v roce 1921-1922 byly osazené ve věži nové zvony.
V interiéru je barokní oltář, kazatelnice, kamenná křtitelnice, malby s biblickými výjevy, lustry z benátského skla a varhany. Kostel má kapacitu 6000 osob.

Evangelický dřevěný kostel se nachází na úpatí Nízkých Tater za obcí Svätý Kríž, vzdálené 14 km od Liptovského Mikuláše. Patří mezi největší dřevěné kostely ve střední Evropě. Kostel původně stál v dnes zaniklé Paludzi, která musela ustoupit výstavbě vodního díla. Kostel neskončil pod hladinou, ale byl v rozebraném stavu převezený do již zmíněného Svätého Kríže. Stěhování kostela začalo v roce 1974, jeho opětovná montáž trvala osm let. Dne 22. srpna 1982 byl kostel vysvěcený za přítomnosti deseti tisíc věřících.

Historie týkající se kostela začíná v 16. století, kdy reformy v křesťanství přišly i na Liptov. Dlouhotrvající nepokoje a povstání utichly v roce 1681, po sněmu v Šoproni.

Sněm vydal artikulu (usnesení), podle které protestanti mohli v některých částech Uherska si stavět svoje církevní budovy, tedy i kostely. Museli však dodržet přísná omezení. Kostely musely stát za hranicí obce a vcházet se do nich mohlo pouze z odvrácené strany, nikoli ve směru od obce. Kostely mohly být pouze dřevěné bez použití jiného materiálu, například kamene či železa. Zakázáno bylo stavět věže a používat zvony.

Artikulární kostely na Liptově vycházely z architektury obdobných svatostánků v tehdejším pruském Slezsku. První takový kostel byl postavený hned v roce 1681 v Hybiach. Nedochoval se, neb v roce 1823 lehl popelem. Druhý kostel byl postavený v roce 1693 v Paludzi. O necelých sto let později svojí kapacitou nepostačoval, proto se protestanti rozhodli jej přestavět na větší. Dne 5. března 1774 uzavřeli smlouvu s tesařským mistrem Jozefem Langem. Zkušenému tesařovi se podařil husarský kousek, když přestavbu kostela dokončil již 11. listopadu téhož roku. Jozef Lang byl negramotný, neuměl číst ani psát. Při práci se spoléhal pouze na svoji tesařskou zručnost a um.

Dřevěná zvonice byla přistavěná až v roce 1781, po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. Devatenáct metrů vysoká zvonice tvoří s kostelem jeden celek. Tři původní zvony z konce 18. století byly v průběhu 1. světové války v rámci rekvizice zabaveny pro vojenské účely. Současné zvony jsou z let 1922 – 24 a jmenují se Viera, Nádej a Láska.

Půdorys kostela má tvar kříže o ploše 658 m2. Jeho délka včetně zvonice je 43 m. Vnitřní užitková plocha kostela je díky chórovým emporám 1.150 m2. Bohoslužby se může zúčastnit údajně až 6.000 věřících. Kostel má 12 dveří a 72 oken.

Interiér kostela je barokní. I pro něj platil zákaz použití jiného materiálu než dřeva. Pozoruhodný je zvláště původní oltář z roku 1693. Olejomalba na něm znázorňuje přeměnění Krista. Zajímavá je též kazatelna opticky podpíraná andělem. Je umístěná na viditelném a akusticky nejvhodnějším místě. Oltář i kazatelnu zhotovil kežmarský mistr řezbář J. Lerch. Varhany jsou z roku 1760, jsou dílem J. Podmanického z Banské Štiavnice. Lustr z benátského skla je z roku 1780. Chórové empory jsou od konce 17. století zdobené malbami s biblickými motivy. Jejich autorem je neznámý malíř.

Dnes artikulární kostel slouží evangelické církvi, zakládajícím členům v Paludzi. Je veřejně přístupný. Aktuální otevírací dobu zjistíte na http://www.drevenykostol.sk/v1/. Vstupné je dobrovolné. Vybírá ho starší paní formou milodaru do ošatky vystlané bankovkami euro. Budete-li mít štěstí, možná se dočkáte i poděkování. Kousek od kostela je malé bezplatné parkoviště.