Dřevohostice - areál zámku

V tomto městyse, ležícím na okraji Hané poblíž Bystřice pod Hostýnem, je k vidění spousta památek, ale tou nejhodnotnější je komplex renesančního zámku a zbytku parku. Vypíná se v severozápadní části Dřevohostic nad levým břehem říčky Moštěnky a příchozího zaujme už jeho členitá podoba. Tvoří ji předzámčí s bíle omítnutou dlouhou hradbou, po stranách doplněnou mohutnými válcovými baštami a hlavní zámecký objekt. Ten má podobu čtyřkřídlé dvoupatrové budovy obklopující malé nádvoří, na jehož třech stranách se zachovaly arkády. Dnes již zazděné arkády jsou v přízemí tvořeny pilíři a v patrech toskánskými sloupky.

Hlavním poznávacím znamením dřevohostického zámku je vysoká štíhlá hranolová věž, tyčící se nad vstupním jižním křídlem. Hlavní vchod krášlí renesanční portál a před ním stojí po stranách přístupové cesty skulptury dvou „svatých Janů“ – sv.Jana Nepomuckého a sv.Jana Sarkandera. Stěny zámku mají hladké fasády, jen na nárožích lze spatřit bosáž.

 

Jižně od hlavní zámecké budovy se nachází již zmíněné opevněné předzámčí a před ním zbytek původního vodního příkopu. Zeď s příkopem dříve obklopovala celý čtvercový zámecký areál. Stavitelem ústřední budovy byl pravděpodobně Giordano Vlach. V jejím přízemí se dodnes nachází renesanční klenby a v patře zbytky hodnotných štuk a maleb. Původní gotická věž byla mnohem nižší, později byla notně navýšena. Opevnění dlouho tvořila jen ta vysoká hradba, ale po třicetileté válce byla na nárožích doplněna dvěma masivními baštami. Roku 1844 byla podstatná část opevnění odstraněna kvůli rozšíření zámeckého parku s exotickými stromy a křovinami. Poblíž stávala bažantnice a skleníky k pěstování fíků a pomerančů. Později byly skleníky zrušeny a dnes se v těchto místech rozkládá nová zástavba městyse.

 

Předchůdcem zámku byla tvrz, stojící zde již roku 1368. Sídlili zde Cimburkové, Stašové z Bránic a od konce 15.století Žerotínové. Karel starší ze Žerotína nechal roku 1600 tvrz zbourat a namísto ní vystavět renesanční zámek s opevněným předzámčím. V raně barokním stylu byl feudální objekt upraven v půli sedmnáctého století za Kaltschmiedů z Eisenberka. Ve století osmnáctém – za Oppersdorfů, byly některé místnosti zkrášleny freskami. Poslední majitelkou byla Leonie z Badenfieldu, která panství i zámek před koncem „století páry“ prodala městysi za 255 tisíc zlatých.

 

Zámek byl mezi mezi lety 1898- 1901 využíván jako ubytovna pro výletníky. Od roku 1901 se do něj nastěhoval „Ústav pro Ochranu mládeže zpustlé a mravně narušené.“ Od roku 1919 až do 1956 v něm byla škola. Mezi lety 1956 až 1961 se změnil na skladiště pro brambory a sýpku (!) a od roku 1965 až 2002 opět sloužil jako polepšovna.

 

Přes všechny úpravy fasád i arkád naštěstí zůstala renesanční podoba zámku zachována.

 

V současnosti je majetkem obce a hlavní zámecká budova je přes léto přístupná veřejnosti s průvodcem. Nachází se v ní pamětní síň Lva kardinála Skrbenského, obřadní síň, stálá výstava sochaře J.Lendra, expozice o pravěku Dřevohosticka a Muzeum léčitelství, psychotroniky a bioekologie. K vidění tu má být např.polibkoměr, přístroj na výrobu živé a mrtvé vody a zařízení na měření životní energie.

V přízemí se nachází Info centrum a na vnitřním nádvoříčku, kde jsem měl také možnost nakouknout, se zřejmě hraje divadlo a pořádají se tu různé akce.

 

V předzámčí se nachází celoročně přístupné Hasičské muzeum s cennou koněspřežnou požární stříkačkou z roku 1842.

 

Před areálem zámku a vodním příkopem je pěkně upravené parčíkové prostranství ozdobené sochou sv.Františka Xaverského a napravo od hlavní zámecké budovy narazíme na veřejné WC.

 

Park je dnes sice pouhým zbytkem původní cenné zámecké zahrady, ale přesto to v něm žije! Koná se zde totiž tradiční Dřevorockfest, čarodějnická vystoupení, hraje se ochotnické divadlo a poslední víkend v červenci tu probíhá Setkání dechovek.