Dům čp. 60 na Valdštejnově náměstí v Jičíně

Jedná se o dům, jehož předchůdce tu stával již přinejmenším ve 2. polovině 15. století, ale můžeme uvažovat, že se tak dělo již o mnoho let dříve. Zůstaly z něj však pouze kamenné sklepy, protože byl přestavěn v době Albrechta z Valdštejna do renesanční podoby a po požáru v roce 1840 získal jednotnou fasádu se sousedním domem čp. 59. Roku 1895 byla v rámci radikální přestavby upravena fasáda a vybudován nádvorní objekt.

Prvním známým vlastníkem domu byl Jan Patočka, který ho prodal Jakubu a Leonu Bas-ševovým za 1 500 kop míšeňských grošů. Zápis o tomto trhu pochází ze 7. září 1633. Jakub Bas-ševi byl nazýván rovněž jako Jakub Šmiles, v knihách komorního soudu bývá pojmenován jako Jakub Baš, ale verzí jeho jména je mnohem více - Baševi, Baschewi, Bassewi apod. Tento člověk sloužil rudolfinskému dvoru a v roce 1599 byl povýšen na "dvorního žida" (tzv. Hofjud), což mu přineslo řadu výsad po celé habsburské říši. Všude totiž mohl bez překážek provozovat malo- i velkoobchod, nemusel nosit židovské odznaky jako jiní Židé, cla i mýta platil jako křesťané, což mu přineslo velké bohatství. Zadobře byl i s císařem Matyášem a po bitvě na Bílé hoře se z něj stal dokonce "dvorní obchodní žid" (Hofhandelsjud). Aby toho nebylo málo, tak byl roku 1622 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Treuenburg a o rok později se dočkal ještě mnohem výraznějších výsad a privilegií. Když se však musel odstěhovat z Prahy, kde došlo k řadě nepříjemností a sporů, ujal se ho Albrecht z Valdštejna a tak se odstěhoval do Jičína. Zde obdržel 4. června 1632 privilegium ke zřízení a vedení obchodu, a to spolu se svým strýcem Leonem. Bohatství obou se projevilo hned záhy, neboť v roce 1632 zakoupili domy čp. 61 a 62 a roku 1633 získali rovněž čp. 60, 59 a 58 (některé zdroje hovoří i o čp. 57, jež náleželo kancléři Stefanu Ilgenovi z Ilgen a ten ho musel na rozkaz Albrechta z Valdštejna postoupit dvojici těchto židovských obchodníků), které začali posléze přestavovat podle svého. S pádem Albrechta z Valdštejna došlo rovněž k jejich úpadku, protože nikdo již neuznával jejich dosavadní privilegia. Jakub Bas-ševi se nakonec odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde zemřel již 2. května 1634 (viz https://nasregion.cz/jakub-basevi-prvni-zid-se-slechtickym-titulem-jeho-hrob-najdete-v-mlade-boleslavi-215650/). Jeho strýc Leo přesídlil naopak do Prahy. Ale ani jemu se nedařilo dobře, protože po neuznání a neobnovení privilegií nemohl pokračovat v obchodu a zároveň tím splácet všechny nashromážděné dluhy. V roce 1637 vázlo jen na čp. 60 40 zlatých nezaplacené kontribuce. Protože nebyl tento dům dosud zaplacen, přešel zpět do rukou Jana Patočky, jenž musel sám kontribuční dluhy doplatit. V roce 1665 od něj koupil dům Jiří Vaňhálek starší, a to za 600 kop míšeňských grošů. Roku 1706 připadl objekt Vaňhálkově dceři Anně, manželce Jiřího Portensteina. Ta již jako vdova předala dům v roce 1712 zeti Janu Vlčkovi za 1 000 zlatých. Roku 1747 ho zdědil Vlčkův syn František, jenž býval primátorem. V roce 1773 koupili objekt Matouš Urfus a Terezie, manželka Ignáce, syna Františka Vlčka, ale již o 2 roky později byl v majetku Dominika Hobla. Roku 1778 ho koupili Václav a Kateřina Erbenovi. Získali ho relativně levně, protože 31. července 1778 vyhořel a navíc byl prodáván sirotky Františkem a Janou Hoblovými. Ušetřené peníze tak mohli vložit do jeho přestavby a úpravy, jež byla zahájena téměř okamžitě. Již od následujícího roku zde fungovala hospoda "U tří kaprů". Pojmenována byla podle kamenného domovního znamení, které se na něm vyjímalo.

V roce 1805 náležela budova Augustinu Erbenovi a roku 1814 Augustinu a Janě Erbenovým. V roce 1840 však vyhořela celá severní strana Valdštejnova náměstí, a to včetně čp. 60. Spolu se sousedním čp. 59, jenž náležel uvedeným manželům již roku 1835, byl opětovně vystavěn. Přízemí obou objektů sice dodrželo původní stav, aby bylo poznat, kde stávalo čp. 59 a na jakém místě se tyčil dům čp. 60. Podle všeho tehdy byly vloženy i klenby průchodu, ale jednoznačné doklady o tom se nedochovaly. Radikálněji bylo upraveno a zrenovováno 1. poschodí a samozřejmě byla oběma budovám dána nová střecha. Empírovou fasádou však byly oba domy opticky sjednoceny, což měl na svědomí stavitel Josef Oppolzer. V roce 1849 byl majitelem čp. 60 Václav Erben a roku 1894 jeho dcera Pavlína, která se 17. května 1884 vdala za básníka Josefa Jakubce. Ten tu zemřel 9. června 1889 v nedožitých 31 letech. Smrtelnou se mu stala vleklá srdeční choroba, na níž tehdy neexistoval lék ani žádné operační postupy jako dnes. V roce 1872 se v domě nacházela též administrace nově vzniklého týdeníku "Krakonoš", která se roku 1873 přestěhovala na Valdické Předměstí. Nějakou dobu se tu měla vyskytovat též prodejna a sklad obchodníka Františka Knotka, jenž se do Jičína přistěhoval o rok později.

Velká změna nastala až v roce 1894, kdy dům koupili Antonín a Anna Havlovi, neboť sem z čp. 73 přenesli roku 1675 založenou "Starou lékárnu", jíž se rovněž říkalo "U jednorožce" (později došlo ke sloučení těchto pojmenování na jednotný název - Stará lékárna "u bílého jednorožce") a vedle různých léčiv se v ní prodávaly nejen minerálky, koňaky a medicinální vína, ale také vstupenky na různé kulturní akce, např. na divadelní představení pohostinsky hrajících i místních souborů. 1. dubna 1880 přešla koupí ve vlastnictví Antonína Havla, bývalého provizora v téže lékárně. Předtím náležela Dr. Antonínu Zvěřinovi. Díky tomu byl též zrušen dosavadní hostinec a o rok později došlo k již zmíněné radikálnější přestavbě domu, který získal nové klenby podloubí. Dále obdržela nové stavební řešení jeho přízemní část a 1. patro bylo téměř úplně nově vystavěno, takže sám objekt o něco převýšil své sousedy. Zároveň získal novou fasádu a ve dvoře byl vybudován zadní dům. Roku 1896 zdědila druhou polovinu čp. 60 Anna Havlová. V roce 1933 náležel dům Josefu a Boženě Zajícovým. O 3 roky později byla přenesena "Stará lékárna" do čp. 53 v Husově třídě. Za německé okupace bychom tu našli řadu živností, např. holičství Karla Hetycha a obchod konfekcí Františka Smitky a Jana Kroha.

Po únoru 1948 se dostal dům do rukou státu, resp. města, což je vidět z toho, že roku 1964 ho spravoval Podnik bytového hospodářství Jičín. V roce 1991 byl objekt v majetku J. a B. Fialových a Ing. Josefa a Marie Vaisových. 18. prosince téhož roku byl dům, dnes náležející Ing. Daně Rafflové (5/12), Evě Staňkové (5/12) a Marii Vaisové (1/6), prohlášen za kulturní památku. V jeho přízemí se od roku 1992 nachází prodejna hraček a bižuterie. Další informace o tomto objektu lze nalézt na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-2342331.