Dům čp. 73 v Palackého ulici v Jičíně

Na místě tohoto dvoupatrového domu (zvaného jako Valdštejnův či Maxmiliánův) o 6 osách do Valdštejnova náměstí a 11 osách do Palackého ulice se sedlovou střechou a s křížově sklenutým podloubím o 3 arkádách bývala zástavba již v 15.-16. století, což dokazují gotické sklepy pod ním, jejichž původ bývá řazen do 1. poloviny 16. století, ale přítomnost zástavby musí být vzhledem k umístění ještě mnohem starší. Původně mělo jít o přední měšťanský dům čp. 73a a za ním stojící pivovar čp. 73b, vedle něhož vedla ještě úzká slepá ulička, která ho oddělovala od další nemovitosti. Jeho stavební historie se zrcadlí rovněž v tom, že v přízemí a v 1. patře je zaklenut valeně, ale ve 2. poschodí je plochostropý.

V roce 1472 náležel dům Václavu Osáhlovi, jenž ho tehdy odevzdal slanaři Jírovi a ten ho posléze zapsal svému synovi Valšovi. Roku 1477 ho slanec Jíra odevzdal rychtáři Zikmundovi a nechal na něm zapsat 20 kop grošů Barboře, sirotkovi po Valšovi. Dům i s pivovarem držel v roce 1504 Jan Zikmundův. Následně až do roku 1555 se nalézal dům i pivovar v rozdílných rukou. Přední dům držel v roce 1521 Samuel Maříkův, od něhož ho roku 1551 koupil za 100 kop grošů sladovník Vít Vokatý. Ten ho ještě v témže roce prodal za 130 kop grošů Janu Kropáčovi, po němž ho držela jeho manželka Dorota a roku 1586 Michal Kropáč. Pivovar získal od Jana Zikmunda Jan Kropáč, který následně zahradil slepou uličku mezi oběma objekty, ale v roce 1555 prohrál ohledně toho soudní spor a purkmistr s městskou radou dali za pravdu žalující straně, "poněvadž od starodávna průchod, piva i dřev nošení, z pivovaru i do pivovaru chození tudy skrze maštal svobodný jest byl". Od jeho ženy jej roku 1574 zakoupila za 19 kop grošů jičínská obec, jež ho za stejnou cenu postoupila vlastníkovi prvního domu Michalu Kropáčovi. Dalším vlastníkem tohoto domu v rynku byl v roce 1628 Gregor Mitis, který ho za 350 kop grošů českých prodal Jeronýmu rytíři Bukovskému z Neudorfu na Třebňovsi. Ten ho jako regent zdejšího panství koupil pro synovce Albrechta z Valdštejna, jenž měl původně bydlet se svým strýcem v zámku, ale ten nakonec rozhodl, že i on si musí pořídit reprezentativní sídlo. Výše uvedená částka byla vyplácena postupně v dohodnutých splátkách a k úplnému jejímu splacení došlo až roku 1634.

S výstavbou nového domu Maxmiliána hraběte z Valdštejna se začalo v roce 1628 a opatřen byl zdobenou pavlačí, věží a dvojicí štítů. Autorem plánů mohl být italský architekt Andrea Spezza nebo někdo z jeho žáků či spolupracovníků. Nesídlil zde pouze sám jeho vlastník, ale v objektu působil také lazebník Jiřík Lang, který zemřel 12. října 1633. Jeho vdova Anna byla 16. listopadu téhož roku žalována apatykářem Viktorinem Stüebnerem před obecní radou za to, že ho měla vinit z toho, že zbil jejího manžela a on na následky zranění zemřel. Ta se bránila, že nikdy nic podobného neříkala a pokud se v nějakém hovoru tohoto dopustila, že nechtěla pomluvou žalujícímu ublížit. Zároveň prosila městskou radu, aby se jí ujala, neboť se stala po smrti manžela chudou a potřebnou osobou. Obecní starší přihlédli k tomu, že v té době řádila v celém okolí morová epidemie a vyzvali onu dvojici, aby se po dobrém dohodli. Vdova Anna Langová se apatykáři omluvila a on jí následně odpustil, takže se ve svornosti rozešli.

Po smrti Albrechta z Valdštejna a následném úpadku Jičína na pouhé provinční městečko se stal objekt obyčejným měšťanským domem, i když v rukou Valdštejnského rodu zůstal až do roku 1762. Jeho správu vedl zvláštní hospodář, jenž tu rovněž žil. Jeden z nich - Jiřík Scharycht - se dostal do městské šatlavy, protože měl v domě Anny Mezeřičské zavraždit 9. června 1635 Václava Šlakovského. Díky rukojemství Jiřího Jaroslava Štose z Kaunic a rezoluci generála don Balthasara byl z vězení propuštěn, aby byl na panský rozkaz do něho opět uvržen. Díky rozkazu hejtmana kumburského panství Jana Viléma Růžovského z Růžova byl alespoň uvězněn do dalšího rozhodnutí ve svém bytě. Nebyla to však jediná špatná věc ohledně této budovy, neboť vrchnost nechtěla ukvartýrovávat vojáky a dokonce z ní odvádět kontribuci. 6. října 1662 se tak jičínská obec obrátila s tímto problémem na hejtmana Václava Stanislava Halánka a ten jí poradil, aby byli v podloubí prodávající pekaři, plachetníci a kramáři vyzváni k přestěhování jinam, k čemuž následně došlo, takže příjem z domu se díky tomu snížil, když se přestalo s nedovoleným provozováním různých živností. Reakce skalského purkrabí Davida Mintczera na sebe nenechala dlouho čekat a 1. srpna 1663 došlo obecním radním psaní, v němž se tázal, proč se tak stalo a žádal okamžitou nápravu. Obecní rada mu vzkázala, že dům Valdštejnský nemá žádná privilegia a byl zakoupen se všemi měšťanskými právy i povinnostmi. Jestli se však bude městským právem řádně řídit, tak v něm bude moci opět provozovat všechny živnosti v Jičíně povolené a usazené.

Někdy počátkem 18. století došlo k barokním úpravám budovy. V roce 1762 se rozhodlo hruboskalské panství, náležející Emanuelu Philibertu hraběti z Valdštejna a Vartemberka, že se tohoto objektu zbaví. A tak ho prodalo královskému výběrčímu silničního mýta a c. k. poštmistrovi stanice Sobotky Františku Brandlovi, jenž za něj zaplatil 1 800 zlatých. Kolem roku 1770 byl bývalý palác spojen se zadní novostavbou soustavou plackou sklenutých místností. Roku 1784 ho zakoupil doktor chirurgie a lékárník Josef Knittel za 1 600 zlatých. Rozdíl v obou částkách byl způsoben tím, že došlo k poškození domu během posledního požáru. O rok později zakoupil lékárnu a přenesl ji sem z čp. 62, a to se závazkem, že do smrti bude vlastníkovi dosavadního umístění lékárny vyplácet 200 zlatých ročně jako náhradu toho, že přišel o onu apatyku. V roce 1804 koupil dům s lékárnou "U jednorožce" Vincenc Seifensieder a po něm ho roku 1834 převzal Václav Seifensieder. O 8 let později byl dům zvýšen o 2. poschodí, nejspíše stavitelem Janem Heknerem. V roce 1845 se stal jeho majitelem Dr. Antonín Zvěřina s manželkou Aloisií. Tato výrazná místní osobnost se zapsala do dějin Jičína jako starosta města v letech 1869-1877. Díky ní se změnil i samotný dům, protože došlo k úpravě jeho průčelí. Roku 1885 ho zdědili: Antonie Zvěřinová, provd. z Dokonalů, Zdenka Zvěřinová, provd. Slezáková, Rudolf Zvěřina, Leopoldina Zvěřinová, později provd. Kovářová, resp. Maštálková, a Eugenie Zvěřinová, následně provd. Seifertová. O 3 roky později ho koupili manželé Karel a Emma Englovi. Po roce 1890 došlo k další úpravě objektu. Roku 1919 přesídlila do domu modistka Růžena Kastnerová, jejíž salon se nacházel v 1. poschodí. V roce 1923 ujala druhou polovinu domu Emma Englová. Roku 1925 koupil objekt Jičínský úvěrní ústav, společnost s ručením omezeným v Jičíně a v roce 1938 Agrární banka československá v Praze. Ve 30. letech 20. století došlo opětovně k úpravě průčelí (Čeněk Musil). V té době zde např. žil obchodník Václav Lukáš, ordinoval státní a městský lékař MUDr. Gustav Krška a fungovaly: rukavičkářství Boženy Knopové a žehlírna Anny Kinčlové. Od roku 1928 se v domě nacházela i zkoušená učitelka angličtiny a němčiny Alžběta Fischelová.

Po 2. světové válce se ocitla nemovitost v rukou státu, resp. města, což je vidět z toho, že roku 1964 byl jeho vlastníkem a správcem Podnik bytového hospodářství Jičín. 6. února 1964 byl tento objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek. Později zde sídlil DRUPOS, podnik Českého svazu bytových družstev, okresní středislo TIS v Jičíně a v čp. 73 se nacházela i úřadovna Okresního fotbalového svazu Jičín. Další úpravy nemovitosti proběhly v 70.-80. letech 20. století. Počátkem 90. let 20. století tu byla úřadovna finančního úřadu daně z příjmů fyzických osob. V majetku města zůstal dům i dnes. Přízemí stále slouží obchodním účelům a v patrech se bydlí. V roce 2015 byla vypracována projektová dokumentace na rekonstrukci střechy a vnitrobloku objektu (vedoucí projektu a projektant Ing. V. Pavlík a architektka Ing. arch. J. Paroubková). Tyto práce provedla firma RITUS s. r. o. v letech 2019-2020 (viz https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/oprava-strechy-bude-stat-12-milionu-20190104.html). Více informací o něm lze zjistit na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-valdstejnsky-2164135.

Dům čp. 73 v Palackého ulici v Jičíně na mapě