Dům čp. 838 na Václavském náměstí v Praze

Původně se tu nacházela zástavba již v období gotiky, což dokazuje i záchranný archeologický výzkum z roku 2010, jenž proběhl v souvislosti s prohlubováním suterénů pod středním a zadním traktem budovy. A jak se měnily doby, tak se jim přizpůsobovaly rovněž domy na tomto místě. První zmínka o objektu v těchto místech pochází z roku 1463, kdy náležel zemanu Václavovi Teleckému z Třebotce. Později tu stávaly domy, zvané jako "U Palmů", "U sv. Marka evangelisty" a "U žlutého lva benátského" (je známá i jiná varianta tohoto pojmenování - "U zlatého lva benátského". K tomu ještě musíme podotknout, že tato pojmenování byla na střídačku používána i později. Znovu byl objekt na místě současného čp. 838 zmíněn v roce 1627, kdy byl zabaven dům "mezi domy Mat. Borboniusa a Mat. Millera" Janu Švikovi z Lukonos (podle toho byl tehdy objekt jmenován jako dům Švikovský). 12. ledna 1630 ho nabyl Václav Voříkovský z Kundratic, když mu ho postoupil jeho emigrující švagr Jan Švik z Lukonos. 28. února 1635 objekt koupil Mates starší Miller z Mildenberka, a to za 3 500 kop míšeňských. 20. dubna 1638 ho postoupil svému synovi Matesovi mladšímu Millerovi z Mildenberka. V pozdějších letech bývala právě u čp. 836-838 známá zahrada měšťana Konrada Hauera.

Nejznámějším z výše zmíněných objektů se stal již neexistující třípatrový dům "U zlatého lva benátského", který byl změněn několika přestavbami (naposledy Františkem Hegerem, který mu vtiskl klasicistní ozdobnou fasádu). Kolem roku 1850 měl ve 3. patře svoji dílnu krejčí Bernard Banset, jenž měl přímo v domě konkurenta v podobě Jana Hevelíka, člena Slovanské Lípy a pražské velké městské rady, a na témže poschodí bydlel docent těsnopisu na technickém ústavu Josef Riegl. V roce 1907 tu fungovaly: advokátní kancelář JUDr. Samuela Krale a První pražská mezinárodní koncessovaná cestovní kancelář (maj. firma "D. Schick & Rosenbaum") a žili: účetní firmy "L. Haurowitz" Jindřich Polák a komptoiristka firmy "J. L. Herrmann" Marie Poláková. Roku 1910 zde bydlel kromě výše zmíněných také přednosta úřadu potravní daně Jindřich Rosenzweig, zeleninu a ovoce nabízel František Vandas starší a sklad měla firma Ludvík Schreiber neb Ludwig Schreiber, továrna na nábytek.

Nakonec však byl objekt čp. 838 zbourán a nahrazen současnou stavbou ve stylu secesního klasicismu s tympanonem. Komise kvůli zbourání čp. 838 se uskutečnila 21. května 1913 a předseda komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy Dr. Karel Chytil se na ní neúspěšně pokusil o záchranu této stavby "umělecky cenné a representanta nyní již vzácného určité periody stylové a určité kultury". Nedlouho poté byla provedena její demolice, a tak ji můžeme znát pouze z dobových maleb, leptů (A. Gustav v období kolem roku 1810; Josef Šembera v roce 1825, Otto Wagner roku 1850), fotografií Jana Kříženeckého (před rokem 1913) a nákresů fasády a detailů od architekta Rudolfa Vanderlinda. Autorem plánů novostavby byl známý architekt Josef Sakař a vybudována byla stavitelem Matějem Blechou v letech 1913-1914 pro tiskařský a vydavatelský závod "Politika".

Roku 1914 bylo firmě Matěj Blecha povoleno ponechání reklamních nápisů na lešení novostavby za roční poplatek 100 K, a to s podmínkou, že bude vyvěšovat pouze české reklamy v českém jazyce. Téhož času byla povolena rovněž úprava podkrovních místností. K jeho dalším stavebním změnám došlo v roce 1917. 28. října 1918 byla "Národní politika" prvním, kdo vyvěsil nejen Andrássyho nótu, ale rovněž národní prapory na oslavu konce války a zřeknutí se Vídně království Českého. To se psalo 9.30 hod. a do oficiálního vyhlášení nezávislosti republiky Československé zbývalo ještě skoro půl dne. Prapory tehdy visely nejen na čp. 835, ale též na čp. 838. Osazenstvo "Národní politiky" tak přímo předběhlo dobu a vehnalo tehdy de facto lidi do ulic. V letech 1927-1928 bylo upraveno průčelí v přízemí a patře. Roku 1932 došlo k přestavbě podkroví nad dvorním křídlem a o 2 roky později byla provedena nástavba podkroví dvorních traktů čp. 825 a 838. Zadní tiskárenská budova vznikla již v roce 1911, kdy nahradila starší objekt z roku 1903 (povolení ke zřízení tiskárny a stereotypie v domě čp. 835 obdržela "Politika" již v roce 1894). Právě kvůli ní byl dům provozně spojen s objektem čp. 835. V roce 1927 bylo mezi začátkem ulice na Příkopě a čp. 838 zřízeno stanoviště pro 25 taxíků, tehdy nazývaných jako autodrožky. Roku 1933 dostal do domu koncesi k čištění obuvi Hynek Kadlec. V roce 1939 bylo jeho vlastníkem družstvo Politika, závod tiskový a vydavatelský v Praze. Od roku 1945 se zde nacházel maloobchod s textilním a pleteným zbožím Jana Mourka. Jinak se v poválečném období s čp. 838 mnoho nedělo. Teprve v roce 1977 byl zrekonstruován portál prodejny vpravo od průjezdu a roku 1992 byla provedena adaptace provozovny McDonald's, a to včetně výkladců.

V současnosti jde o pětipatrovou budovu, jejíž popis bych ponechal kolektivu autorů pod vedením Růženy Baťkové, tak jak ho uveřejnil v knize "Umělecké památky Prahy. Nové město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1)" (autorkou této citované části je Jiřina Muková ze SÚRPMO):

"Parcela zasahuje za mělčího souseda vpravo čp. 837 (Darex) a sousedí s dalším objektem čp. 835, což podmínilo provozní spojení s tímto objektem. V zadní části parcely se totiž donedávna nacházela samostatná průmyslová budova tiskárny související provozně s čp. 835. Hl. budova pětipatrová, s levým bočním křídlem připojujícím zadní příčné křídlo. Přední dvorek zastřešen nad 1. p., zadní nad přízemím. Hl. průčelí klasicizující z r. 1913, podle návrhu arch. J. Sakaře, s dvěma polygonálními arkýři ukončenými balkony, oddělujícími poslední patro. Barokní reminiscencí je střešní vikýř podkroví. Výkladce přízemí a patra pocházejí z rekonstrukce v r. 1992 pro provozovnu McDonald's. Dvorní průčelí členěna planimetricky nasazenými omítkovými plochami, v pohledové ose schodišťového prostoru umístěn arkýř segmentového obrysu, ukončený terasou podkroví s klasicizujícím zábradlím. Obdobný motiv v zadním průčelí. Přední vnitroblokový prostor kladně formulován architektonickým řešením průčelí bočních křídel.

Sklepy zaklenuty do traverz, ve dvou úrovních, včetně dvora. Dispozice přízemí původně s průjezdem, směřujícím do dvora, je po jeho zastřešení a adaptaci z r. 1992 značně znepřehledněna. Průjezd připojuje schodiště v zadním příčném křídle. Vlevo od průjezdu byla hl. budova, boční trakt a přední trakt zadního křídla propojeny v restauraci McDonald's. Vlastní schodiště propojuje přízemí s 1. p. téže provozovny. Prostory restaurace realizovány v intencích postmoderny s uplatněním historického fragmentu. V interiéru prezentována Praha jako historické město s tématem pražských dominant. Ve dvoře v úrovni patra slepá okna s přisvětlením vytvářejí dokonalou iluzi uvedením štukových barokních supraport v hloubkových zdech. Hl. schodiště hlavní budovy pův., s mramorovými obklady a mozaikovou dlažbou, je osvětleno okny zasklenými do olova, zábradlí z páskové oceli. Obdobně řešeno i zadní schodiště. Zadní tiskárenská budova je objektem v interiérech průmyslového charakteru, průčelí má vzhled obytného domu s okny drobně dělenými rámovanými historizujícími šambránami."

Nalezneme snad někde krásnější a výstižnější popis této stavby? Řekl bych, že určitě ne! K uvedené tiskárně musíme ještě podotknout to, že se v ní tiskla "Národní politika", od roku 1929 na největší rotačce v ČSR, která fungovala až do konce 80. let 20. století, kdy na ní byl produkován deník Práce (n. p. Mír). Následně byla do tiskárenského objektu umístěna Gallery Art Factory. V současnosti čp. 838 náleží společnosti IVG Clear Solution Investments s. r. o. a sídlí v něm velká řada subjektů, např. Český krasobruslařský svaz a honorární konzulát Nového Zélandu.