Dům s pamětní deskou maršála Radeckého Duchcov

Dům s pamětní deskou hraběte Radeckého v Husově ul.č.13 v Duchcově.

Slavný a významný rakouský vojevůdce a polní maršálek českého původu,český hrabě, geniální stratég a ještě spoustu dalších titulů vlastnil Jan Josef Václav Radecký. Absolvoval 17 polních výprav,získal všechny rakouské řády a byl ženat s Františkou Kamilou ze Štrasolda, s níž měl 8 dětí.

I když se někde píše,že pocházel ze starobylého šlechtického rodu z tvrze v Radči u Nového Bydžova,tak ve více písemnostech se uvádí, že se narodil na zámku Třebnice u Sedlčan.Jeho skutečnou vlastí ale nebyly Čechy ale rakouské mocnářství.

V r.1784 vstoupil do rakouského kyrysnického pluku a v r.1788 – 1789 se zúčastnil tažení proti Turkům.V Itálii bojoval proti Bonapartovi a ještě i v mnoha dalších bitvách.Jeho vzestup byl nejznatelnější v bojích u Chlumu a u Lipska v r.1813.V r.1831 dostal pod své velení rakouské armády v Lombardii a Benátsku.Sídlo jeho štábu byl Milán. R.1836 získal titul polního maršálka za významné povznesení vojenského výcviku.

Své nejslavnější dny zažil v rozmezí let 1848 – 1849.V severní Itálii probíhala v té době jako skoro v celé Evropě revoluce,kde povstalci s pomocí sardinského krále Karla Alberta donutili vojáky opustit Milán.Začalo to tím,že král Karel Albert vyhlásil v březnu válku Rakousku.V červenci 1848 Radecký obrátil jeho armádu na útěk po bitvě u Custozy. Karel Albert požádal Rakousko o příměří,to ale trvalo jen 1 rok.V březnu 1849 Radecký sardinská vojska opět porazil a to u Novary. Král Karel Albert přijal důsledky Porážky a vzdal se trůnu.Od té doby byl Radecký považován za zachránce monarchie a za odměnu se stal vojenským guvernérem lombardsko-benátského království.

To byl ale jen malý výčet z jeho bohatého vojenského života,ve kterém zůstával vzdor vysokému věku.

Po čase ale ve věku 91 let se vzdal činné služby.O to se i přičinil císař František Josef I.,který místo Radeckého dosadil svého bratra Maxmiliána.

Radecký v Miláně také zemřel na následky zlomeného krčku a následný zápal plic. Jeho pohřeb trval 5 dní a účastnili se ho tisíce obyvatel monarchie.Pohřben byl ve Wetzdorfu v Dolních Rakousích.Svůj obdiv mu vzdali pruští,ale také i ruští důstojníci. Svými podřízenými byl milován a byl nazýván „ otcem“.

V Praze mu byla postavena bronzová socha na vysokém podstavci,jejímž autorem byl sochař Emanuel Max. Slavnost odhalení se konala za přítomnosti císaře,jehož byl oblíbencem a císařovny.Pomník stál na dnešním Malostranském náměstí.Dříve neslo náměstí název Radeckého náměstí a stál tam až do r. 1918. Nyní je Socha uložena v pražském Lapidáriu.Další sochu jako jezdeckou mu postavila Vídeň, která stojí od r.1912 na Ringstrasse.

A nelze také opomenout že i město Duchcov má na maršála Radeckého vzpomínku.

V Husově ul.č.13 se nachází barokní měšťanský dům,který v minulosti patřil rodině Martinů.V r.1813 zde přenocoval před bitvou náčelník gen.štábu rakouské armády,pozdější polní maršál Jan Václav Radecký z Radče.Na jeho pobyt je zasazena pamětní deska z r.1895.Pod pamětní deskou je dřevěný reliéf s motivem „Ecce homo“(Ejhle člověk).Tento reliéf znázorňuje Krista s trnovou korunou,pláštěm a třtinou v ruce,jemuž se posmívají římští vojáci provázeni psy.