Na tomto místě dříve stál gotický objekt, který byl radikálně přestavěn nebo úplně nahrazen jednopatrovým kamenným domem na přelomu 16. a 17. století, podobně jako tomu bylo u domů „U Zlatého bažanta“ čp. 2, „U Zlaté kotvy“ čp. 8 či „U Zlatého anděla“ čp. 34. Nejspíše k tomu došlo po trojici velkých požárů, jež následovaly nedlouho po sobě – 13. května 1519, 1. srpna 1572 a 10. srpna 1589. Důkazem toho mohou být dochované středověké sklepy. Kolem roku 1628 získala budova nový štít a podloubí. Zadní část sloužila nějakou dobu jako solnice.
Původně byl dům o třetinu kratší a čelem byl obrácen na náměstí Svobody (pův. Malé náměstí). Z tohoto období pochází dnes již pouze klenba podloubí a krám po pravé straně síně. Zachované staré bosované ostění mívaly ještě ve 40. letech 20. století rovněž jedny přízemní dveře do dvora v zadní části bývalé solnice. Klenutí rohového krámu a síně jsou však již pozdějšího původu – z počátku 19. století. Vedle toho byl objekt krásně ozdoben barokním štítem a dalšími ozdobami vyvedenými v tomto slohu, ale při velkém požáru roku 1681 se štít sesul.
Prvním známým vlastníkem domu byl v roce 1381 Mikuláš Lipolt, který byl v té době zároveň jičínským purkmistrem. Díky tomu se v něm konala sezení konšelů, a tak začal dům sloužit poprvé radničním účelům. Po roce 1450 náležel Hynkovi z Okšic, jenž ho roku 1458 prodal Janu Mužíkovi. Jeho dcera se vdala za Pavla Uhlíka a v rukou jejich potomků zůstal dům až do roku 1527. Někdy poté se dostal do obecních rukou, neboť v letech 1561-1651 byl připomínán jako rathúz (radnice), což potvrzuje i zmínka Františka Návesníka v díle „Jičín od založení až po naše doby. Paměti města Jičína“: „V č. 33. t. j. v nárožním domě p. Melicharové bývala po dlouhý čas radnice městská.“ V roce 1651 zakoupil dům Konrád Reitknecht, hospodář jičínského zámku, a to za 375 zlatých. Již po několika dnech však za stejný obnos objekt prodal Janu Erbanovi (jinak Novákovi), který ho doplatil až roku 1661. V roce 1688 koupil dům Josef Šlegl a obnos ve výši 600 zlatých doplatil roku 1700. V roce 1710 Kateřina a Dorota Šleglovy prodaly objekt Jiřímu Ambrozymu (jinak Ambrožovi) za 1 250 zlatých. Roku 1726 obdržela dům vdova Kateřina Ambrožová, jež se provdala za Všetečku. O 2 roky později zakoupili nemovitost Jiří a Zuzana Rýrovi za 1 200 zlatých. V roce 1733 připadl objekt manželům Václavu a Secundině Novoveským za 1 115 zlatých.
Po požáru roku 1768 obdržel dnešní pozdně barokní úpravu jako vedlejší dům. V roce 1779 byl jeho majitelem Josef Novoveský, primátor, radní a kriminální asistent města Jičína. Roku 1789 přejal dům po otci Jan Nepomuk Novoveský. V roce 1792 byli vlastníky objektu manželé František a Josefa Lacinovi. Od roku 1807 náležel mlynáři a pekaři Janu Holvekovi a jeho manželce Marii. Po roce 1810 došlo k úpravě střechy do současné valbové podoby. Od roku 1850 vlastnil nemovitost obchodník Václav Melichar (podle některých zdrojů ho získal již v roce 1842). Roku 1865 přešel dům na Václava Emanuela Melichara a v roce 1897 ho zdědily stejným dílem nezletilé děti: Bohuslava (později provdaná Krejčová), Bohumila a Jindřich Melicharovi. 27. června 1906 koupili objekt manželé Alexandr a Gabriela Janovicovi, kteří vlastnili obchod se střižním zbožím. 2. července 1931 zdědili dům: Marie Lustigová, roz. Janovicová, Ing. Hugon Janovic, Robert, Karel a Julie Janovicovi.
Co se týká jeho pojmenování, tak název „U Zlatého slunce“ či jen „U Slunce“ vznikl nejspíše až po roce 1700, i když není vyloučeno, že byl takto pojmenován již v dřívějších dobách, ale toto nelze jednoznačně prokázat. Teprve roku 1771 obdržel čp. 33, ale i nadále byl nazýván původním jménem, k čemuž se přiřadil i název „Starý rathaus“. Od prvně zmíněného názvu vzniklo též pojmenování zdejšího hostince „U slunce“.
Po 2. světové válce byl objekt zabaven státem a následně se dostal do rukou města, resp. Podniku bytového hospodářství Jičín. V roce 1962 bylo upraveno jeho průčelí a dům získal novou střešní krytinu. Od 6. února 1964 je objekt památkově chráněn (viz
https://pamatkovykatalog.cz/radnice-stary-rathaus-dum-u-slunce-12851867). Krátce poté byl zrestaurován portál domu. Restaurátorská dokumentace pochází z let 1967-1968. Roku 1992 byla dvojici majitelů domu udělena pokuta 2 000 Kčs za provedení nepovolených stavebních úprav objektu, neboť v něm chtěli otevřít obchod s textilem a metráží. Jedna z posledních oprav proběhla v letech 2007-2008. Tehdy šlo o 2 okna v přízemí směrem do Chelčického ulice (bývalé výkladní skříně), lokální opravu fasády a provedení nátěru. Obnovy fasády, repase dveří a oken vyšly celkem na více než 100 000 Kč, z nichž stát poskytl 50 000 Kč, město 10 000 Kč a majitel 40 000 Kč. V roce 2010 došlo k opravě fasády do Valdštejnova náměstí. V současné době objekt náleží Vladimíru Vávrovi a přízemní části budovy jsou nadále využívány k obchodním účelům.