Džbán
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Historie
Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.
Historie:
Písemné prameny o hradu mlčí, ale téměř jistě se jedná o královský hrad vybudovaný na ochranu soutěsky Ve vratech, kterou procházela důležitá zemská cesta z Rakovnicka na sever Čech. Podle archeologů hrad vznikl někdy v 1. pol. 13. stol. v místech, kde před tím stávalo pravěké Hradiště a zanikl už někdy ve 2. pol. stejného stol., tedy velmi rychle. Bylo to z důvodu vylámání nezvykle mohutného hradního příkopu, který rozrušil křehké opukové podloží pod hradem.
Podoba hradu:
Jednalo se o typ hradu s obvodovou zástavbou (nikoliv s plášťovou zdí) s prvky francouzského kastelu v čele, kde stály 3 věže, jedna velká a 2 flankovací, i když flankovat (tj. střílet podél zdi hradu na nepřítele přitisknutého ke zdi hradu) se dalo i z té velké. Ke zbývajícímu mnohoúhelnému obvodu hradu přiléhala velká palácová křídla s množstvím místností a pravděpodobně tak představovala náš nejstarší královský hradní palácový komplex.
Přístup:
Z Mutějovic od nádraží půjdete 0,5 km po žluté značce na rozcestí - Džbán, křižovatka pod zříceninou a odtud žlutou významovou odbočkou (zřícenina) 400m k samotným zbytkům hradu Džbán.
Dodatek:
Nerad duplikuji, ale vzhledem k hrubým chybám v původním článku (mj. chybné zanesení do mapy a označení hradu jako typ hradu s plášťovou zdí, když hrad žádnou plášťovou zeď nikdy neměl aj.) a vzhledem k faktu, že tento původní článek navíc psal autor, který nebyl přihlášen, a tudíž není možné na něj v diskuzi zatlačit, aby tyto chyby opravil sám, tak vlastně není jiná možnost než to zduplikovat.
Prvotní hradiště bylo založeno pravděpodobně již době kamenné. Další obyvatelé se zde usadili v období kolem 6. století př.n.l. Pravděpodobně bylo využíváno i pozdějšími kolonisty. Stejně tak je možno zvažovat přítomnost slovanského obyvatelstva již kolem 8. století n.l. Někdy ve 13. století byl vybudován hrad. Jeho zakladatele se však do současnosti nepodařilo vypátrat i když některé prameny kladou vznik hradu do období vlády Přemysla Otakara II, neboť se zde údajně měl nalézt kamenný svorník s datací 1273. Pravděpodobně však byl založen již za Václava I. Dá se tak předpokládat, že hrad náležel do tzv. Přemyslovského loveckého Hvozdu a měl obrannou funkci nad soutěskou zvanou Vrata, v místech nad významnou obchodní stezkou. Dle některých pramenů se dá usoudit, že hrad zpustl již před rokem 1516, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1541, kdy je uváděn v kronice Hájka z Libočan. Dnes poměrně prostorově rozsáhlá zřícenina, poskytuje pohled na několikero torz zdiva tří původních věží a pravděpoddobně zbytků paláce a obvodových hradeb. Místy se také dochovala část příkopových a valových fortifikačních zařízení. Nutno podotknouti, že hrad bývá ve starších pramenech často označován jako Držemberk, ale toto jméno náleží jinému hradu a proto jsou zprávy uváděné Sedláčkem a Otou považovány za nepodložené a nesprávné. Zřícenina hradu se nachází přímo nad osadou Perun na křižovatce zelené a žluté TZN. Lokalitou prochází zelená TZN od Mutějovic do Domoušic. Od hradu také vychází žlutá TZN ke kamenným Kounovským řadám a pokračuje dále k Výrovu a do Markvarce.