Mutějovice - Čertův kámen, zřícenina hradu Džbán a Poddžbánský pivovar

Blížíme se do cíle našeho dnešního putování. Tam někde bychom rádi přespali a druhý den vyrazili na výlet podívat se na kamenné řady u Kounova. Často okolo jezdíme, ale nějak nám to nikdy nevyšlo. Tentokrát musí. Chceme tady toho však navštívit ještě víc.

Tato chmelařská obec leží 4 km na sever od hlavní silnice z Prahy do Karlových Varů, 12 km na sever od Rakovníka, na jižním okraji přírodního parku Džbán.

Podle archeologických nálezů zde žili lidé již ve starší době kamenné, na území obce byldokonce nalezen čtvrt milionu let starý pěstní klín, jeden z nejstarších nástrojů v Čechách. Dnes je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Později se zde usadil národ žárových popelnicových hrobů. Přímo v obci bylo nalezeno několik hliněných nádob - popelnic, v nichž se uchovával popel zesnulých. Již kolem 6. století n. l. se zde usazovali Slované.

Kdy přesně byla obec založena na jedné z nejvýznamnějších zemských stezek – Erfurtské stezce, to se bohužel neví. Tudy se do Prahy dopravovalo nejrůznější zboží - látky, kožešiny, zbraně, jantar, koření a sůl. Od nás se pak vozily polní plodiny a dobytek. Na trase obchodní stezky se zřizovaly hospody a kovárny, takže obce díky tomu bohatly. Jenže stezku využívaly i loupežníci – proto se na mnoha místech budovali strážnice, jejichž posádka zajišťovala obchodním karavanám bezpečnost. Tyto stezky si však vybírala i armáda, která při svých taženích plenila vše, kudy projela. Později přes Mutějovice vedla i cesta z Prahy do Žatce, kde se dokonce vybíralo i clo.

Předpokládá se, že obec s velkou obdélníkovou návsí byla založena za vlády krále Jana Lucemburského. Nejstarší písemná zmínka o obci je z r. 1337, kdy ves patřila ke Křivoklátu. Již ve 14. století tady měli gotický kostel sv. Václava, od r. 1356 byl dokonce farním kostelem. Ve 2. pol. 16. století zde byla založena škola, která byla první školou v celém kraji.
Pro obec tragédií byla třicetiletá válka. Když skončila, zůstalo v obci 17 nevypálených domů. Obec však nezanikla, počet obyvatel se po válce opět zvyšoval, r. 1707 byla obnovena i fara i škola. Jenže po r. 1806 začalo téměř vše znovu. Toho roku požár zachvátil 47 domů a kostel. Již o 3 roky později byl nový kostel opět vysvěcen. Rozvoj se týkal i školy. Začaly sem chodit děti z okolních vesnic. V budově školy byla nejen velká učebna, ale také byt pro rodinu učitele a jeho pomocníka. R. 1866 bylo přistavěno patro, r. 1890 byla rozšířena budova. Od r. 1871 přes území obce vedla Buštěhradská dráha z Prahy do Podkrušnohorské uhelné pánve, ale i poboční dráha z Rakovníka do Prahy.

V 19. století se zde rozvíjela i těžba kamenného uhlí - v okolí obce bylo otevřeno přes 10 šachet. Ve stejné době se zde rozvíjelo i pěstování chmele, obec byla dokonce druhou největší obcí, kde se pěstoval světoznámý chmel.

Z první světové války, kdy v obci poznali bídu a hlad, se domů řada mužů nevrátila vůbec nebo se vrátili zmrzačeni. Za druhé světové války měla obec aspoň trochu štěstí - byly poslední obcí na české straně. Tři kilometry vzdálený Kounov už ležel v Říši.

V současné době jsou v obci k vidění patrové domy i celé usedlosti z opukového zdiva – měkké bíložluté horniny, které vznikaly ve 2. polovině 19. století. V té době se z opuky stavělo vše – domy, kostely, hospodářská stavení a také ohradní zdi. Byla levná, snadno se opracovávala a těžila se nedaleko – ve svazích hřebene Džbán.

V centru obce je kostel sv. Václava, jehož základy jsou ze 14. století. Je to nejstarší stavba v obci. Od počátku 18. století má barokní podobu. R. 1841 byla barokní báň na věži nahrazena jehlancovou střechou. V současné době se tam slouží pouze nedělní bohoslužby. Vnitřní vybavení je pseudorenesanční.

Na severozápadě obce je z opuky postavený menší pseudorománský kostel sv. Prokopa, který byl postaven r. 1740 údajně z vděčnosti za odvrácení morové epidemie. Část nákladů zaplatil sám tehdejší farář, příspěvky na stavbu poskytli i sami osadníci. Již od r. 1741 se zde konaly bohoslužby. Nynější podoba je z r. 1852, kdy byla přistavena věž opět v pseudorománském slohu. V současné době se praskající kostelík zachraňuje. Od r. 1786 je proti kapli hřbitov.

Z obce vede na sever 3,5 km dlouhá naučná stezka Z Mutějovic na hrad Džbán. Jsou na ní 3 zastavení. První je na návsi u kostela sv. Václava. Na hlavní silnici se napojuje na zelenou turistickou trasu a dál vedou kus společně. Druhé zastavení tzv. Čertův kámen je na zatravněném palouku. Je to křemencová skalka opředená pověstmi o čertově díle. Asi metr vysoký křemencový blok o váze několika tun má boky členěny řadami podélných rýh a na plochém vrcholu je úzká oválná prohlubeň. Ve skutečnosti se neví, od kdy zde kámen je. Existují však domněnky, že může souviset s megalitickými kamennými řadami u Kounova.

NS i se zelenou pokračují po cestě okolo chmelnic. Když se blíží k silnici, tak se NS odděluje a stoupá ke zřícenině Džbán. Těsně pod ní (možná u ní) narazí na žlutou, která vede od nádraží. Po té jsme nahoru došli my. Na rozcestníku Pod Džbánem se nám však informace zdály trochu zavádějící. Bylo tam psáno, že pozůstatky hradu Džbán jsou 100 metrů. Nebo možná mysleli 100 metrů výškových? To by bylo asi přesnější. Těch 100 metrů to bylo tak akorát k odbočce do lesa. Pak nás čekalo ještě možná 300 metrů z větší části hodně prudkého stoupání. Na vrcholu jsou vidět zbytky stěny a věže, ale hlavně moc zajímavé valy. Tento strážní hrad, byl ve 13. století postaven na místě prehistorického hradiště – z té doby je ve východním předhradí obranný val. Hrad měl chránit starou obchodní stezku. Byly zde tři válcové věže a jedna čtyřboká, ale již ve 2. pol. 13. století zanikl. Zda kvůli nestabilnímu opukovému podloží nebo kvůli požáru, to se už asi nedozvíme.  Jižní část hradu s jednou věží zmizela při lámání opuky. Zřícenina je celoročně volně přístupná.

V obci je však ještě jedna novodobá zajímavost. R. 2010 v bývalém statku na návsi otevřeli Poddžbánský pivovar. V zimě se sedí v restauraci, v létě mají venku velkou krytou terasu s výčepem a když by nestačila, nechá se ještě sedět venku na dvoře. I tento statek je postaven z opuky a vypadá to tam moc pěkně. Obsluha je příjemná, mají dobré nejen pivo, ale i limonádu, kterou sami vyrábí. Můžete se zde najíst, ale také ubytovat. Co víc si jeden může přát. Více informací na https://www.poddzbanskypivovar.cz/.

V pivovaru se může přespat i najíst. My máme vlastní spaní na čtyřech kolech, zaparkovali jsme hned proti pivovaru u kostela tak šikovně, že jsme tam zůstali i přes noc. Takže jsme si mohli během večera pochutnat na všem, co tam točí. Docela jsme si pomlaskávali.

Ty opukové domy hezky opravují a skutečně vypadají moc hezky. Hezké je i okolí. Přitahovaly mne i chmelnice - připomínaly mi období mých studijních let, když jsme jezdívali na chmel. To už ti mladí snad ani neznají.

Mezi zde narozené významné rodáky patří Ing. Gustav Kroupa, který dodával na konci 19. století paní Marii Curie-Sklodowské smolinec, ze kterého se jí podařilo po čtyřech letech konečně izolovat první gram radia.

I když to není velká obec, jsou zde dvě vlakové zastávky. Na jihozápadě obce, necelý kilometr od návsi, je Mutějovice – zastávka, to je trať č. 124 Lužná u Rakovníka – Chomutov. Severně od obce (3,5 km) je Mutějovice – žel. stanice – to je trať č. 126 Most – Rakovník.

Kromě již zmiňované naučné stezky vede obcí zelená turistická trasa. Nevede přes náves, ale po jejím západním okraji (na vlakovou zastávku je však nutno odbočit) okolo kostelíka sv. Prokopa přes rozcestí Pod Džbánem, okolo zámečku Domoušice, který je bohužel nepřístupný, až na vlakovou stanici v Domoušicích (7 km). Zelená na opačnou stranu vede do Rakovníka (17 km).

Z žel. stanice vede ještě žlutá turistická trasa, která vede na zmiňovaný Džbán a do Kounova, tady také začíná naučná stezka Kounovské kamenné řady. Tudy vede i cyklotrasa.

Mutějovice - Čertův kámen, zřícenina hradu Džbán a Poddžbánský pivovar na mapě