Edinburgh - historické centrum
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Hlavní město
Edinburgh je hlavní město Skotska, je to univerzitní město. Leží na východním pobřeží Severního moře.
Centrum města je rozděleno parkem Princes Street Garden na dvě části: Nové město s georgiánskou architekturou a Staré město s úzkými dlážděnými uličkami. A právě hlavně tuto starou část města jsme chtěli navštívit při naší velké cestě po Anglii a Skotsku. Hlavní ulicí je Royal Mile (tvořena Canongate a High Street), což je cesta, která spojuje hrad a ruiny Holyroodského opatství.
My se dostali k městu po A68, drželi jsme se východní části, takže jsme se dostali až na A1 a dále již dle šipek do centra. Zaparkovali jsme na placeném podzemním parkovišti u vlakového Waverley nádraží. Zdálo se nám to jako dobrý orientační bod a do centra to je už kousek.
Na hlavní třídu High Stree (Royal Mile) jsme se dostali, ani nevíme jak. Vede těsně okolo nádraží. A jako první zajímavý dům jsme viděli John Knox House – je to historický dům z r. 1490, se zajímavými schody, které vedou do patra na dřevěnou galerii rovnou z ulice. V současné době je tam muzeum.
Dál jsme procházeli po ulici High Street. Po levé straně stojí bývalý farní kostel The Tron. Jeho stavba trvala od r. 1636 do 1647. Od roku 1952 sloužil již jen jako turistické informační centrum, od r. 2008 je budova nevyužita. Zde musím podotknout, že řada kostelů, hlavně ve Skostku, neslouží původním účelům, jsou tam restaurace, herny apod.
Budova městské komory byla dokončena r. 1761. Ve středu nádvoří je bronzová socha Alexandra a jeho divokého koně.
Největší dominantou Royal Mile je katedrála St. Giles, která je hlavním církevním místem města již po dobu zhruba 900 let. Původní budovu z r. 1124 zachvátil r. 1385 požár, dnešní stavba je z konce 14. století. Věž ve tvaru koruny byla přistavěna r. 1490. V 19. století byly provedeny opravy a samozřejmě i řada změn v tehdejším interiéru. Do katedrály je volný vstup.
High Street přechází do Lawnmarket a my se blížíme k dalšímu kostelu. Jeho gotická věž je nejvyšší bod v Edinburgu. Postaven byl v letech 1842 – 1845. V r. 1979 byl kostel uzavřen. Nyní je znám jako The Hub café, je tam kavárna, Restaurace, ale také centrální pokladna pro mezinárodní festivaly. Hlavní sál s kapacitou 4200 míst se používá pro koncerty.
Naproti je další malý gotický kostelík St Columba's Free Church, snad ze 17. století.
A to už se blížíme po Castlehill k hradu. Tato pevnost je postavena na vrcholku čedičové skály, vysoké 135 m. Kdy zde byl postaven první hrad, se přesně neví. Ale ví se, že již v 7. století zde bylo opevnění s hradem. V současném hradním komplexu je nejstarší kaple sv. Margarety z 12. století, tedy z doby vlády skotského krále Davida I.. Jako královský hrad byl využíván do roku 1603. V 2. polovině 17. století se stal vojenskou základnou. V současné době je hrad přístupný veřejnosti, na nádvoří se pořádá řada festivalů. I v době naší návštěvy se zde stavěly tribuny. Byly tu davy lidí, na vše stály fronty, samozřejmě i na vstup do hradu. A musím říct, že to nás od návštěvy docela odradilo. Navíc by to bylo i na úkor ostatní prohlídky města. A tak jsme docela rychle hrad opustili. Mám ráda památky, ale velké množství lidí mne docela odrazuje.
Vracíme se kousek zpět. Hlavní třídu opouštíme vlevo úzkou uličkou Ramsay Ln. Na Mound Place vidíme další kostel – je však součástí edinburghské univerzity.
Ale hned naproti přes ulici na začátku parku Princes Street Garden je Národní skostská galerie. Po hradu patří mezi nejnavštěvovanější atrakce. Je zde k vidění velká část skotské národní sbírky výtvarného umění. Tři původně samostatné budovy vznikly v letech 1790 – 1857, od roku 2004 jsou vzájemně propojeny.
Sešli jsme dolů do parku, kde nás zaujala zajímavá stavba, která slouží dokonce i jako rozhledna. Je to Scott Monument – viktoriánský gotický památník skotskému autorovi Walteru Scottovi. Je vysoký 61 metrů. Základní kámen byl položen 15. srpna 1840 – 8 let po smrti známého autora, k otevření stavby došlo přesně za 6 let – 15.srpna 1846. Socha W. Scotta se nachází uvnitř monumentu.
Ale to už jsme se začali pomalu vracet. Ještě jsme se chtěli jít podívat na zajímavé stavby na kopci nad nádražím, které jsme ráno zahlédli. Tentokrát procházíme novým Městem.
Po St. David Street jsme se dostaly k parčíku na St. Andrews Square. Uprostřed zeleně je sloup - Melville Monument, který byl postaven r. 1823 na památku 1. ministra války, skotského právníka 1. vikomta Melville, známého jako nekorunovaný král Skotska. Jeho socha je vlastně zakončením 42,5 m vysokého sloupu.
Po hlavní York Place se blížíme k velikému kostelu St Pauls & Georges Church. Je to kostel skotské biskupské církve z počátku 19. století.
Ale najednou na druhé straně ještě vidíme St. Mary's Cathedral. Kostel pochází zhruba z poloviny 19. století. Z venku nějak vyfotit nejde, ale je otevřen a tak jsme se ještě zašli podívat dovnitř. Musím přiznat, že interiér mne skutečně zaujal. Je poměrně odlišný od toho, co jsme zde viděli. Je tam použito hodně dřevěných prvků. Dokonce i strop je dřevěný.
A teď už zase dál. Ale kudy? Kopec vidíme skoro před sebou, ale s cestou je to horší. Odbočujeme vpravo po Leith Street a stoupáme po Calton Hill do Regent Road. Trochu jsme se zarazili, protože jsme se dostali k budově skotské vlády. Už ale vlevo vidíme schody – a to je přesně to, co hledáme.
Kopec se jmenuje - stejně jako silnice, po které jsme šli - Calton Hill. Nejvyšší bod je 100,42 metrů nad mořem. Bývalo zde popraviště. Je to první veřejný park v Edinburghu. Nyní se zde nachází několik zajímavých staveb, převážně z první poloviny 19. století
-
National Monument – národní památník Skotska – je to nedokončená stavba památníku skotským vojákům a námořníkům, kteří zemřeli v napoleonských válkách. Stavba byla zahájena r. 1826, ale z finančních důvodů byla r. 1829 přerušena a již nebyla dokončena.
-
Playfair Monument – památník skotskému vědci, matematikovi a profesorovi Johnu Playfairovi (1748 – 1819).
-
Dugald Stewart Monument - památník skotskému filozofu a edinburghskému univerzitnímu profesoru Dugaldu Stewartovi (1753 – 1828) – postaven v r. 1831
-
Nelson Monument – památník admirálu Horatiu Nelsonovi (1758 – 1805) - připomíná maják. Uvnitř je 143 schodů. Vrchol umožňuje kruhový výhled.
-
City Observatory , Observatory House - je původní první městská observatoř, byla otevřena pro studenty vysokých škol. V současné době je využívána jako přednáškový sál.
-
Parliament Cairn – je skotský moderní památník – kamenná mohyla s majákem na vrcholu připomíná den, kdy Skotové hlasovali pro převedení do skotského parlamentu. Byla postavena r. 1990. Obsahuje i kameny, které věnovali gratulanti, kteří s touto akcí sympatizovali.
-
Portuguese Cannon – portugalské dělo sem bylo umístěno r. 1887.
Z vrcholu je i krásný půlkruhový rozhled jižním i severním směrem. Vidíte celé město až k hradu, místa, kter jsme prošli, je vidět až k moři, na jihu je vidět budovu nového parlamentu, palác Holyroodského opatství i ruiny bývalého kláštera. Protější svah jsou vlastně pozůstatky prastarého vulkánu.
Je to místo, kde můžete odpočívat, procházet se. Byl to hezký závěr naší prohlídky Edinburgu.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Edinburgh
Půjčovna autPříspěvky z okolí Edinburgh - historické centrum
