Ferrata Fausto Susatti.

Poslední den jsem nechal kamarády jet na kolech a já jsem musel dát ještě jednu ferratu. Ta předchozí byla úžasná a proto jsem i teď vybral panoramatickou "via ferrata Fausto Susatti", která slibovala úžasné výhledy .

Vyrazil jsem z Rivy starou silnicí k Lago di Ledro a asi po kilometru je odbočka na ferratu. Pěšinka se prudce zvedá a za necelou půlhodinku se mi otvírají krásné výhledy. Nechvátám, kochám se a fotím. Po chvíli přijdu k odbočce ke starým vojenským bunkrům, samozřejmě se tam vydám... Pak pokračuji ve stoupání. Asi po půlhodině se dostávám pod ferratu. Jsou tu pouze dvě Němky, pohodička. Vybaluji úvazky a vyrážím. Ferrata není náročná a tak mám čas na úžasné výhledy na jezero a okolní Hory. Ani nevím, jak dlouho trvala cesta na vrchol. Tady jsem se opět setkal s německými děvčaty a se třemi kluky, kteří to šli obráceně. Jsou tu krásné výhledy a tak si to užívám. Pak pokračuji dál. Cesta vede nahoru dolů, je to náročnější. Obejdu strž okolo Cima Capi a zase se otevírají výhledy na jezero. Pak sestupuji lesem až ke kapličce Svaté Barbary. Odtud vede stezka k pevnosti Bastione a za čtvrt hodiny jsem zpět v Rivě.

Je to příjemná ferrata s úžasnými výhledy na jezero a okolní hory, mohu jen doporučit.

Zhruba po hodině chůze se dostáváme pod jižní svah Cima Capi k nástupu na ferratu Fausto Susatti, (křižovatka s cestou č. 405 – vede od Lago di Garda k Cima Capi). Celý úsek, který se před námi tyčí, je už na první pohled velmi dobře zajištěn a podle průvodce nemá být cesta obtížná, ani neobsahuje žádné technické pasáže. Pro jistotu raději oblékáme úvazky a helmy a hurá vzhůru! Celou cestu nám pere do zad slunce, je tedy nezbytné mít s sebou dostatek vody, protože jí nelze cestou nikde nabrat.

Když jsme se vyšplhali na první plánovaný vrchol Cima Capi, udělali jsme pouze krátkou zastávku s nahlédnutím do vrcholové knihy, nezbytnou fotku a pokračujeme dál po hřebeni směrem na Bocca Sperone (974 m n. m.). Jelikož je naším cílem vrchol hory Cima Rocca, míjíme odbočku na via ferratu Mario Folleti (křižovatka s cestou č. 460) a pokračujeme po 405ce v zářezu stěny Cima Rocca k dalšímu rozcestí, od kterého se vydáme vzhůru po 405B do sedla Bocca Pasumer (980 m n. m.). Jedná se o další místy zajištěný stoupající úsek v krátkých serpentinách.

Hora Cima Rocca je protkána systémem štol se střílnami (pozůstatek opevnění z I. světové války) a od sedla Bocca Pasumer až pod vrchol, kde opět začínají fixní lana, budete procházet zákopovým chodníkem. Alternativou k přechodu vrcholu je průchod kopcem cca 150 m dlouhým tunelem, kde se neobejdete bez baterky nebo čelovky. My jsme přeci jen zvolili cestu přes vrchol, proto se přidržujeme lan a stoupáme na poslední nejvyšší bod našeho výletu – vrchol Cima Rocca ve výšce 1 090 m. n. m.

Vyhlídka od vrcholového kříže je úchvatná, jezero máme jako na dlani (téměř o 1 000 výškových metrů níže)

Zhruba po hodině chůze se dostáváme pod jižní svah Cima Capi k nástupu na ferratu Fausto Susatti, (křižovatka s cestou č. 405 – vede od Lago di Garda k Cima Capi). Celý úsek, který se před námi tyčí, je už na první pohled velmi dobře zajištěn a podle průvodce nemá být cesta obtížná, ani neobsahuje žádné technické pasáže. Pro jistotu raději oblékáme úvazky a helmy a hurá vzhůru! Celou cestu nám pere do zad slunce, je tedy nezbytné mít s sebou dostatek vody, protože jí nelze cestou nikde nabrat.