Fort XVII. u Křelova - barokní olomoucká pevnost

Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění

Fort Křelov XVII. u obce Křelov u Olomouce je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851 až 1854. Patří do první čtveřice pevnůstek (spolu s forty XI., XIII., XV.), které od roku 1850 postupně vznikaly západně a jihozápadně od pevnosti Olomouc.

Na konci roku 1850 dokončil plukovník Julius von Wurmb hlavní plán táborové (fortové) pevnosti Olomouc i projekty prvních čtyř pevnůstek, které měly být vystavěny v horizontu tří let ve zděném (permanentním) provedení. Křelovská pevnůstka XVII byla jednou z nich. Její výstavba v zemním (provizorním) provedení byla zahájena už v létě 1850. Stavbu prováděla soukromá stavební společnost bratří Kleinů pod dozorem pevnostního inženýra kapitána Otto Gemmingen a později kapitána Edler von Eckwehr. Na podzim 1850, kdy probíhaly v celé pevnosti přípravy na obranu před hrozícím pruským útokem, měla křelovská pevnůstka podobu mohutného valu s příkopem. Zemní val byl opatřen palisádou a osazen osmi děly. Za ním se pak nacházely dřevěné baráky pro ubytování 90 mužů, kuchyně a příruční prachárny. V létě 1851, po uklidnění mezinárodněpolitické situace, začaly na fortu XVII první zednické práce. Do konce roku 1853 byl fort po stavební stránce dokončen. Dodělávky v interiéru a terénní úpravy pak byly ukončeny v létě 1854, kdy byl fort také vybaven telegrafem. Celkové náklady na výstavbu tohoto objektu dosáhly 280 000 zlatých.

Křelovský fort XVII se svým tvarem a konstrukčním provedením nelišil od paralelně budovaných fortů XI, XIII a XV. Jádro pevnůstky pětiúhelníkového půdorysu tvořil podkovovitý kasárenský objekt (tzv. reduit) s nádvořím a šíjovou kaponiérou, která postřelovala příkop v týlu objektu. Součástí reduitu z režného zdiva byly (a dodnes jsou) hodnotné architektonické prvky jako pískovcová ostění, cimbuří, arkýře či krakorce. Kasematy uvnitř reduitu sloužily především k ubytovacím účelům a k umístění děl. Další děla se nacházela na reduitu a na mohutném obvodovém zemním valu, na který vedly dvě nájezdové rampy. V roce 1866, v době prusko rakouské války, byla křelovská pevnůstka osazena 26 děly a sloužilo zde 340 mužů. Za normálního stavu zde sloužilo 90 vojáků, v době cvičení a manévrů pak kolem 230.

Val pevnůstky byl kasematován a jeho vnější armovaná zeď tvořila eskarpu obvodového příkopu. Příkop byl chráněn nejen pěchotními střílnami v eskarpě, ale i dvěma bočními dvoukaponiérami. Obě byly propojeny s vnitřkem fortu a armovanou kontreskarpou prostřednictvím krytých chodeb. Pro tyto boční dvoukaponiéry se vžilo označení „kočičí uši“. Sami pevnostní inženýři ovšem někdy používali možná výstižnější označení „Tuttel-Koffer“ (Tuttel je v rakouské němčině výrazem pro ženská ňadra). V části kontreskarpy se nacházela střelecká galerie s pěchotními střílnami a s odlehčovacími výklenky, které zmírňovaly tlak zeminy. V případě nutnosti mohly být výklenky použity k hloubení minových chodeb. Nad celou kontreskarpou byl navršen zemní val, jenž kryl zděné části fortu a chránil je tak před přímou palbou z předpolí. Do fortu se vstupovalo neogotickou vjezdovou branou s padacím mostem. Brána byla umístěna v šíjové hradební zdi spojující reduit s oběma konci zemního valu. Samostatná vstupní brána se pak nacházela v boku reduitu. Obě křídla pevnůstky byla opatřena v roce 1866 zemním postavením pro děla. Na fortu byly vybudovány také provizorní úkryty a další traverzy oddělující dělostřelecká postavení. V příkopu pevnůstky pak byly instalovány různé typy překážek. Křelovský fort však nebyl v roce 1866 (ani později) vystaven útoku nepřítele. Křelovská pevnůstka sloužila dlouhá desetiletí jako muniční sklad a kasárenský objekt. V závěru druhé světové války bylo vybudováno německou armádou na vnějším valu této pevnůstky postavení pro protitankový kanón a pozorovatelna.

Fort XVII je nemovitou kulturní památkou. Pevnůstka je od počátku 90. let 20. století v soukromém vlastnictví.

Fort je přístupný, aktuální otevírací doba je na webových stránkách. V současné době je Fort XVII využíván jako muzeum se stálou expozicí o historii fortové pevnosti a sbírkou militárií.

Hostinec Citadela, umístěný v reduitu pevnosti, se otevírá na společenské a firemní akce, svatby a hostiny. V přilehlých sálech pořádáme koncerty, malá divadla, semináře a školení.

Celý areál Fortu XVII. nabízí 60 tis. m2 plochy a je vyhledávanou lokalitou pro pořádání velkých teambuildingových akcí, dětských dnů, historických bitev a jarmarků. Vše najdete na webu Forty.cz

http://cisarska-pevnost.cz/

Otevírací doba muzea

červen a září: sobota, neděle 11.00–16.00
červenec a srpen: úterý - neděle 11.00–17.00

Prohlídky začínají každou celou hodinu.
Průvodce si vás vyzvedne u brány pevnosti.
Pro větší skupiny lze dohodnout individuální prohlídky i v jiných dnech. Nutno objednat předem.
Objednávky na tel. čísle +420 603 444 010 nebo e-mailem na muzeum@forty.cz.

Vstupné do muzea

Dospělí ... 80 Kč

Důchodci, studenti, ZTP ... 60 Kč

Děti do 12 let ... 60 Kč

Prohlídky začínají každou celou hodinu, délka komentované prohlídky je zhruba 40 minut.