Přidat Olomouc mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Olomouce a okolí
Olomouc-Topolany-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Topolany, něm. Topolan , obec s 317(2005) obyvateli, od r. 1975 městská část Olomouce se nachází asi 6 km západně od centra města, kolem potoka Stouska a jeho přítoku Křelovského potoka, a zachovala si dosud vesnický ráz.
Topolany byly již v 11.stol. rozděleny mezi několik církevní i světských majitelů. První zmínka o Topolanech je z r. 1078, kdy při zakládání kláštera Hradisko u Olomouce, daroval kníže Ota Sličný s manželkou Eufemií různé zboží, mezi kterým byla také dvě popluží v Topolanech. Další majetek tu měla olomoucká kapitula. V listině biskupa Zdíka z r.1131 se uvádí, že katedrální Kostel sv. Václava měl v Topolanech(Topolaz) 3 popluží a proboštství sv.Václava 1 popluží. Kapitula měla v Topolanech i dvůr tzv. zemanský, který se připomíná v r.1382. Dvůr v Topolanech měl i Dominikánský klášter sv.Kateřiny a další také místní vladykové a olomoučtí měšťané. Klášterní dvůr v Topolanech se rozrůstal dary a koupí jiného topolanského zboží, například v r.1250 daroval klášteru své pozemky v Topolanech Bohuš z Jedovnice, v r. 1267 se zřekl dvou lánů ve prospěch kláštera olomoucký měšťan Otto atd. Za války mezi králem Václavem a jeho synem markrabětem Přemyslem byl klášter vypálen a klášterní majetek odebrán. V r.1281 opat za peníze Adalberta ze Šternberka, který byl za škody, které působil klášteru, postižen klatbou a těžce onemocněl a tak daroval opatovi značné množství peněz, aby jej klatby zbavil. Kolem r.1300 koupil opat Roman od tehdejší převorky kláštera sv.Kateřiny v Olomouci 1 lán a hospodu. R. 1382 bylo v Topolanech zřízeno olomoucké leproserium. Po r.1432 za husitských válek si Topolany rozdělila šlechta, až opat Mikuláš Rys v r.1450 získal zpět klášter i jeho majetek včetně Topolan. Dvůr kláštera sv.Kateřiny v Toplanech v r. 1455 vyhořel, byl zrušen a rozprodán poddaným. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, klášter v r.1467 opět o Topolany přišel, ale králem Ladislavem Jagejlovským byly klášteru v r. 1498 vráceny. V r. 1573 dal klášter Topolanům odúmrt. Za stavovského povstání v r. 1620 jako část výpalného za obsazený klášter Hradisko prodali stavové klášterní dvůr v Topolanech olomouckému měšťanu Karlu Hirschovi. Topolany byly přifařeny k Hněvotínu. Hněvotinský farář kázal zprvu v Topolanech německy, až na prosbu Topolanských věřících konsistoř v r.1723 poručila faráři kázat v Topolanech česky. V r. 1783 byly roboty přeměněny na platy a obec se zavázala konat pro vrchnost jen některou práci. R. 1784 byl hradišťský klášter zrušen a jeho statky byly spravovány Náboženským fondem, který nechal v r.1793 postavit na návsi kapli sv. Floriána. R. 1827 koupil hradišťský velkostatek a s ním i dvůr v Topolanech od Náboženského fondu Filip Ludvík, hrabě ze Saint Genois. V r. 1834 byl parcelovaný tzv. zemanský kapitulní dvůr, rozdělen mezi kapitulní usedlíky. V r.1850 se staly Topolany samostatnou obcí kde žilo 388 obyvatel v 64 domech. U vjezdu do obce ze směru od Olomouce byla postavena v letech 1913-1915 pseudogotická kaple Božského Srdce Páně. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a také od r.1839 výrobou „olomouckých tvarůžků". V r. 1911 bylo v obci 5 výroben tvarůžků, v r.1932 3 výrobny a v r. 1946 již jedna. V r.1878 koupili velkostatek v Topolanech Lichtenštejni. V r. 1923 došlo k scelování pozemků. Ve zprávě z r. 1930 se jako obecní majetek uvádějí 3 domy: nemocnice, kovárna a jednotřídní škola a bylo zde v 89 domech 485 obyvatel. V r.1975 se Topolany připojily s 358 obyvateli v 90 domech jako městská část k Olomouci. Katastrální rozlohou malá obec má celou řadu drobných památek rozmístěných po celém území obce. Ve středu obce na návsi na Nedbalově ulici je kaple sv.Floriána z r.1739, doplněná v r. 1861 věží se zvonicí a kamenným křížem před kaplí. Kříž doplňují po stranách sochy Panny Marie a sv. Jana a na podstavci reliéfy Ecce Homo, sv.Rocha a sv.Jana. Na dolním konci návsi na křižovatce silnice do Hněvotína, u studny jsou dva kamenné kvádry s letopočtem 1885, neznámého určení. Vpravo na Bílkově ulici, po silnici na Hněvotín, za zatáčkou v trávě pod stromem je kamenný smírčí kříž s vytesaným reliéfem tesařské sekery, pravděpodobně nástrojem, kterým žárlivý mládenec zabil za třicetileté války, někdy v letech 1642-1650 švédského důstojníka. Dále vpravo u silnice ve směru na Hněvotín je kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z r.1827 a s reliéfem hroznu. Na Bílkově ulici ve směru na Olomouc v malém parčíku je pomník vojínům Rudé armády, kteří zde zahynuli 8.května 1945. Původně byl pomník u novogotické kaple Božského srdce Páně, postavené v letech 1913-1915 na křižovatce na konci Bílkovy ulice ve směru na Olomouc, v místě nynější sochy sv.Václava. Socha sv.Václava z r.1929 od sochaře Julia Pelikána je na pravé straně kaple Božského Srdce Páně. Na podstavci je reliéf lva a nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím 929-1929".V oploceném areálu na levé straně kaple je kamenný kříž z r. 1923. Na ulici U Sv.Jana ve směru na Ústín, na levé straně před křižovatkou s ulicí Bratří Čapků je kamenný kříž z r.1893 s reliéfy Panny Marie, sv.Šebestiána a sv.Rocha na podstavci. Dále po silnici na Ústín jsou po levé straně boží muka z pol.18.stol., která velmi trpí projíždějícími auty. Na ulici U Sv.Jana ve směru na Olomouc, těsně za křižovatkou je vpravo novogotický podstavec z r.1885, na kterém stávala socha Panny Marie Lourdské. Vedle jsou novogotická kamenná muka také z r.1885, v jejímž výklenku býval obraz Panny Marie. Dále ve směru na Olomouc, po levé straně stojí Socha sv. Jana Nepomuckého z r.1886, která dala jméno průběžné topolanské ulici. Socha sv. Jana Nepomuckého je připomínka nešťastné nehody při kopání studny se šťastným koncem, předka současného majitele pozemku, na kterém socha stojí.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Olomouc
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Olomouc-Topolany-drobné památky
