Olomouc-Topolany-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Topolany, něm. Topolan , obec s 317(2005) obyvateli, od r. 1975 městská část Olomouce se nachází asi 6 km západně od centra města, kolem potoka Stouska a jeho přítoku Křelovského potoka, a zachovala si dosud vesnický ráz.
Topolany byly již v 11.stol. rozděleny mezi několik církevní i světských majitelů. První zmínka o Topolanech je z r. 1078, kdy při zakládání kláštera Hradisko u Olomouce, daroval kníže Ota Sličný s manželkou Eufemií různé zboží, mezi kterým byla také dvě popluží v Topolanech. Další majetek tu měla olomoucká kapitula. V listině biskupa Zdíka z r.1131 se uvádí, že katedrální Kostel sv. Václava měl v Topolanech(Topolaz) 3 popluží a proboštství sv.Václava 1 popluží. Kapitula měla v Topolanech i dvůr tzv. zemanský, který se připomíná v r.1382. Dvůr v Topolanech měl i Dominikánský klášter sv.Kateřiny a další také místní vladykové a olomoučtí měšťané. Klášterní dvůr v Topolanech se rozrůstal dary a koupí jiného topolanského zboží, například v r.1250 daroval klášteru své pozemky v Topolanech Bohuš z Jedovnice, v r. 1267 se zřekl dvou lánů ve prospěch kláštera olomoucký měšťan Otto atd. Za války mezi králem Václavem a jeho synem markrabětem Přemyslem byl klášter vypálen a klášterní majetek odebrán. V r.1281 opat za peníze Adalberta ze Šternberka, který byl za škody, které působil klášteru, postižen klatbou a těžce onemocněl a tak daroval opatovi značné množství peněz, aby jej klatby zbavil. Kolem r.1300 koupil opat Roman od tehdejší převorky kláštera sv.Kateřiny v Olomouci 1 lán a hospodu. R. 1382 bylo v Topolanech zřízeno olomoucké leproserium. Po r.1432 za husitských válek si Topolany rozdělila šlechta, až opat Mikuláš Rys v r.1450 získal zpět klášter i jeho majetek včetně Topolan. Dvůr kláštera sv.Kateřiny v Toplanech v r. 1455 vyhořel, byl zrušen a rozprodán poddaným. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, klášter v r.1467 opět o Topolany přišel, ale králem Ladislavem Jagejlovským byly klášteru v r. 1498 vráceny. V r. 1573 dal klášter Topolanům odúmrt. Za stavovského povstání v r. 1620 jako část výpalného za obsazený klášter Hradisko prodali stavové klášterní dvůr v Topolanech olomouckému měšťanu Karlu Hirschovi. Topolany byly přifařeny k Hněvotínu. Hněvotinský farář kázal zprvu v Topolanech německy, až na prosbu Topolanských věřících konsistoř v r.1723 poručila faráři kázat v Topolanech česky. V r. 1783 byly roboty přeměněny na platy a obec se zavázala konat pro vrchnost jen některou práci. R. 1784 byl hradišťský klášter zrušen a jeho statky byly spravovány Náboženským fondem, který nechal v r.1793 postavit na návsi kapli sv. Floriána. R. 1827 koupil hradišťský velkostatek a s ním i dvůr v Topolanech od Náboženského fondu Filip Ludvík, hrabě ze Saint Genois. V r. 1834 byl parcelovaný tzv. zemanský kapitulní dvůr, rozdělen mezi kapitulní usedlíky. V r.1850 se staly Topolany samostatnou obcí kde žilo 388 obyvatel v 64 domech. U vjezdu do obce ze směru od Olomouce byla postavena v letech 1913-1915 pseudogotická kaple Božského Srdce Páně. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a také od r.1839 výrobou „olomouckých tvarůžků". V r. 1911 bylo v obci 5 výroben tvarůžků, v r.1932 3 výrobny a v r. 1946 již jedna. V r.1878 koupili velkostatek v Topolanech Lichtenštejni. V r. 1923 došlo k scelování pozemků. Ve zprávě z r. 1930 se jako obecní majetek uvádějí 3 domy: nemocnice, kovárna a jednotřídní škola a bylo zde v 89 domech 485 obyvatel. V r.1975 se Topolany připojily s 358 obyvateli v 90 domech jako městská část k Olomouci. Katastrální rozlohou malá obec má celou řadu drobných památek rozmístěných po celém území obce. Ve středu obce na návsi na Nedbalově ulici je kaple sv.Floriána z r.1739, doplněná v r. 1861 věží se zvonicí a kamenným křížem před kaplí. Kříž doplňují po stranách sochy Panny Marie a sv. Jana a na podstavci reliéfy Ecce Homo, sv.Rocha a sv.Jana. Na dolním konci návsi na křižovatce silnice do Hněvotína, u studny jsou dva kamenné kvádry s letopočtem 1885, neznámého určení. Vpravo na Bílkově ulici, po silnici na Hněvotín, za zatáčkou v trávě pod stromem je kamenný smírčí kříž s vytesaným reliéfem tesařské sekery, pravděpodobně nástrojem, kterým žárlivý mládenec zabil za třicetileté války, někdy v letech 1642-1650 švédského důstojníka. Dále vpravo u silnice ve směru na Hněvotín je kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z r.1827 a s reliéfem hroznu. Na Bílkově ulici ve směru na Olomouc v malém parčíku je pomník vojínům Rudé armády, kteří zde zahynuli 8.května 1945. Původně byl pomník u novogotické kaple Božského srdce Páně, postavené v letech 1913-1915 na křižovatce na konci Bílkovy ulice ve směru na Olomouc, v místě nynější sochy sv.Václava. Socha sv.Václava z r.1929 od sochaře Julia Pelikána je na pravé straně kaple Božského Srdce Páně. Na podstavci je reliéf lva a nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím 929-1929".V oploceném areálu na levé straně kaple je kamenný kříž z r. 1923. Na ulici U Sv.Jana ve směru na Ústín, na levé straně před křižovatkou s ulicí Bratří Čapků je kamenný kříž z r.1893 s reliéfy Panny Marie, sv.Šebestiána a sv.Rocha na podstavci. Dále po silnici na Ústín jsou po levé straně boží muka z pol.18.stol., která velmi trpí projíždějícími auty. Na ulici U Sv.Jana ve směru na Olomouc, těsně za křižovatkou je vpravo novogotický podstavec z r.1885, na kterém stávala socha Panny Marie Lourdské. Vedle jsou novogotická kamenná muka také z r.1885, v jejímž výklenku býval obraz Panny Marie. Dále ve směru na Olomouc, po levé straně stojí Socha sv. Jana Nepomuckého z r.1886, která dala jméno průběžné topolanské ulici. Socha sv. Jana Nepomuckého je připomínka nešťastné nehody při kopání studny se šťastným koncem, předka současného majitele pozemku, na kterém socha stojí.