Hala Szrenicka (Nová slezská bouda)

Turistické cíle • Památky a muzea • Chata

Hala Szrenicka - jižní pohled • Fotografie (5) • Foto: dupis

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Pohled od boudy ke středisku Szklarska Poręba

Nová slezská bouda na historické pohlednici

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Pokud budete v průvodcích, mapách a jiné dokumentaci číst názvy Hala Szrenicka a Nová slezská bouda, vězte, že se jedná o tutéž horskou boudu. Přívlastek Nová dostala, protože nedaleko od ní (vzdušnou čarou 3 km jihovýchodním směrem) již jedna Slezská bouda stála. Té se po dostavbě nové boudy začalo říkat Stará slezská bouda (dnes schronisko pod Łabskim Szczytem). A aby názvosloví nebylo úplně jednoduché, Łabski Szczyt je náš Violík.

Vyjádřím-li svůj úvod v rovnicích, potom platí:

Hala Szrenicka = Nová slezská bouda (1.150 až 1.280 m n.m.)

Schronisko pod Łabskim Szczytem = Stará slezská bouda (1.168 m n.m.)

Łabski Szczyt = Violík (1.471 m n.m.)

Ale věnujme se Hale Szrenické.

Původní boudu jako Novou slezskou postavili v roce 1787 na částečně rašelinné horské louce, která doposud byla využívaná k pastvě ovcí. Ve své době byla bouda nejvýše položenou na slezské straně Krkonoš.

První hospodáři z rodu Krausů, Adolfů a Hollmannů v okolí boudy pásli dobytek a sušili seno. To samo o sobě k obživě nestačilo, a tak proměnili velkou světnici s kachlovými kamny v hostinskou místnost a půdu se senem v noclehárnu.

Když už bouda svojí kapacitou ani možnostmi poskytovat kvalitnější služby nestačila, nechal Gustav Adolf v roce 1895 postavit vedle stávající boudy nový třípodlažní objekt. V něm příchozí turisté našli ve druhém a třetím podlaží ubytování ve 22 pokojích a v prvním podlaží restaurační prostory. A pokud vám na historické pohlednici krychlový tvar budovy s mírným sklonem sedlové střechy připomíná nedávno vyhořelou Petrovu boudu na naší straně Krkonoš, máte dobrý postřeh. Gustav Adolf se nechal naší Petrovkou inspirovat.

Začátkem 20. století s rozvojem turistiky (přesně v roce 1909) Nová slezská bouda prochází zásadní přestavbou. Podle architektů bratří Albertových z Hirchbergu (tak se tehdy Jelenia Góra jmenovala) se mění na svoji dobu v luxusní hotel.

V letech 1891 až 1936 bouda sloužila i jako meteorologická stanice. Později ji nahradila výše položená meteorologická stanice na hoře Szrenica (1.361 m nm.) pod stejnojmennou horskou chatou.

Po druhé světové válce v roce 1947 objekt zabírají pohraničníci a po tři roky jej využívají jako strážnici. Od roku 1950 boudu provozuje polský svaz turistů (Polskie Towarzysko Turystyczne).

Černým písmem se do historie boudy zapsal srpen roku 1975. Horní patra boudy včetně střechy shořela. Vyvstala osudová otázka, zda boudu obnovit nebo její torzo srovnat se zemí. Naštěstí bylo rozhodnuto pustit na spáleniště stavbaře, kteří do prvního sněhu dostavěli hrubou stavbu včetně střechy a přes zimní měsíce dokončili interiéry. Na jaře roku 1976 tak byla bouda opět v provozu a mohla přijmout první turisty.

Dnes Hala Szrenicka nabízí 110 lůžek v různě velkých pokojích (od dvoulůžkových po vícelůžkové a apartmány). Chata se svojí kapacitou řadí k největším ubytovacím zařízením v Krkonoších. A protože je součástí moderního lyžařského střediska Szklarska Poręba, je vyhledávaná milovníky lyžování, školními kolektivy účastnících se lyžařských kurzů, sportovci na soustředěních i individuálními turisty. Ceny za nocleh, polopenzi, plnou penzi, saunu a další služby uvádět nebudu. Aktuální ceník najdete na www.hala-szrenicka.pl.

Svoje místo v boudě našla i horská záchranná stanice.

Díky částečně rašeliništní půdě roste na loukách v okolí zajímavá horská květena. Dočetl jsem se také, že v místě se nachází polodrahokam ametyst, který se po opracování pro svoji krásu a fialovou barvu používá na výrobu šperků a ozdob.

Hala Szrenicka se nachází nad horským střediskem Szklarska Poręba na svahu Szrenice, hory západních Krkonoš. U boudy se kříží červeně a zeleně značená turistická cesta. Červená značka stoupá ze Szklarske Poręby kolem vodopádu Kamieńczyka, chaty Kamieńczyka k Hale Szrenické a dál pokračuje po hlavním hřebenu Krkonoš jako cesta česko-polského přátelství. Ze Szklarske Poręby výstup k Halle Szrenické trvá přibližně necelé dvě hodiny. Zelená značka pozvolněji stoupá lesem z obce Jakuszyce k Hale Szrenické, aby dál obešla horu Szrenica a napojila se na zmíněnou cestu česko-polského přátelství.

Nejbližšími cíli v okolí Haly Szrenické je již zmíněná hora a chata Szrenica, dále skalní útvary Końskie Łby, Trzy Swinki a Twaroźnik (Tvarožník). Necelý kilometr je vzdálený hraniční přechod pro pěší Vosecká bouda/ Twaroźnik.

Protože Hala Szrenicka leží nad pásmem lesa, jsou od ní pěkné výhledy na polskou stranu. Vidět jsou Góry Izerskie (Jizerské hory) a Góry Kaczawskie (Kačavské hory). Szklarska Poręba je vidět pouze částečně, její podstatnou část zakrývá les.

Pro milovníky starých pohlednic a fotografií tu mám ještě odkaz pro potěchu oka:

http://www.hala-szrenicka.pl/galeriafoto/pocztowki/index.html

Poslední aktualizace: 26.2.2012

Nadmořská výška:

1198 metrů nad mořem

Hala Szrenicka (Nová slezská bouda) na mapě