Hanušovice – Lom

Co si budeme povídat, člověk ve své pýše se domnívá že je pánem tvorstva a vlastně i pánem přírody. Samozřejmě je ve svém myšlení velký bláhovec a ve skutečnosti je vlastně největší ničitel a škůdce.

Když už ale při své činnosti něco poškodí a rozbije (nebo zahubí) může se stát, že nevědomky po jeho devastaci vznikne i nějaký zaznamenání hodný úkaz. K takovým úkazům si můžeme přiřadit i lidské hrátky s krajinou, tedy činnost stavební a s tím i přímo související činnost bourací. Za takovou činností bourací můžeme klidně označit i činnost těžební, tedy dobývání různých surovin. Někoho to přímo nenapadne, surovinou nejsou jen kovové rudy, uhlí, ropa ale vcelku obyčejný kámen. Přitom kámen a dřevo jsou vlastně nejstarší suroviny lidstvem používané.

Samozřejmě dnes nestačí sebrat jen tak kus kamene, ale musí se k tomu použít nejlépe celá hora nebo její část. Je faktem, že kamenné lomy patří k těm nejefektnějším výsledkům lidského bourání. Přiznejme, že i se zálibou hledíme na mohutné skalní stěny odkryté lidskou činností. V našich končinách přeci jen chybějí velkolepé skalní scenérie velehor, před kterými si člověk uvědomí svou malost. Sice se můžeme pochlubit nějakými skalními městy, ale proti mohutným skalním stěnám nemáme nic ke srovnání.

Lom u Hanušovic už svou velikostí můžeme v miniatuře přirovnat k velehorské scenerii. Více než 8 patrový lom se zakusuje do jihozápadní části masivu, který se vypíná zhruba severně od Hanušovic směrem k Branné. Nejbližší kóta 534 m je jen nižším vrcholem náhorní plošiny, která se zvedá směrem na sever k Vikanticím a Šléglovu a vlastně dál už k úpatí kopců, kterým se říká Rychlebské hory. Ovšem tato oblast ještě spadá do Hanušovické vrchoviny, konkrétně té části, které se říká Branenská vrchovina.

Tato část Hanušovické vrchoviny je mj. typická poměrně hluboce zaříznutými údolím řek Branná, Krupá a Morava (dle abecedy). Právě u soutoku posledně jmenovaných, tedy Moravy s Krupu je k vidění popisovaný lom.

V lomu se dobývají horniny tzv. staroměstské skupiny. Dobývají se tu zrnité poyschematické amfibolity a křemeno-živcovými polohami. V páscích hornin se střídají složky tmavého amfibolu se světlými křemeny a plagioklasy. Druhou součástí dobývání jsou světlé středně zrnité biotit-amfibolové ruly. Jejich mocnost dosahuje cca 30 m v amfibolitovém okolí. Rula se mj. skládá z živce, křemenu, amfibolu a biotitu. Vzácně se tu dá objevit epidot nebo granát.

V puklinách obou typů hornin se projevuje tzv. alpská mineralizace. Tu tvoří zmíněný epidot, nebo hematit a kalcit. Epidot je místy tvoří tmavě zelené krystalky. Je v nich poměrně velký obsah železa.

Celkově je Hanušovická vrchovina součástí Jesenické podsoustavy Českého masivu. Většina hornin je starohorního až prvohorního stáří.

Lom produkuje převážně drcené kamenivo pro betonárky, obalovny asfaltu, pro silniční a inženýrské stavby, kolejové stavby a k regulaci vodních toků.

Těžbu provádí firmy Kamenolomy ČR s.r.o., která je jinak součástí koncernu Strabag SE.