Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie.
Turistické cíle • Poutní místo
Město Hejnice se nachází v údolí řeky Smědé a první písemná zmínka o tomto místě je z roku 1381. Kostel je na jižním okraji města, na vyvýšenině nad pravým břehem řeky. Smědá přitéká od SV obloukem mine návrší s kostelem a míří k SZ. Hejnice byly vyhlášeným poutním místem již ve středověku. Vše tady začalo kaplí z počátku 14. století, o které se toho moc neví. V roce 1352 došlo k rozšíření svatyně. Ke konci 15. století se začalo se stavbou nového kostela, který byl vysvěcen v roce 1498. Mezi roky 1679 až 1694 byly kolem kostela postaveny ambity. Kostel byl v roce 1722 zbořen a byl ponechán pouze presbytář, z něhož se stalo rameno příčné lodě. Nový chrám se stavěl podle návrhu Thomase Haffenckera v barokním slohu. Stavba byla ukončena v roce 1729. Chrámu se nevyhnul ani oheň, v roce 1761 vyhořela střecha a byl poškozen hlavní oltář. O rok později skončila oprava. V roce 1901 a 1929 byl kostel restaurován. Je jednolodní na půdorysu latinského kříže s bočními kaplemi. Příčnou loď tvoří původní presbytář a kaple sv. Antonína. Kostel je obklopen ambity. Nad hlavní lodí je rozměrná kopule. Nástropní malby jsou ze začátku 20. století od malíře O. Grolla. Freska na hlavním oltáři je z roku 1787 a je dílem Josefa Kramolína. V pozlacené nice na hlavním oltáři je soška Panny Marie ze 2. poloviny 14. století. Polní oltář Albrechta z Valdštejna je ve východní příčné lodi. Jistě každého upoutá lustr z olovnatého křišťálu, který v roce 1853 daroval kostelu sklář Josef Riedel. Cenné jsou i pneumatické varhany značky Rieger. Vnější průčelí kostela tvoří dvě věže zakončené cibulovými báněmi. Na vrcholu průčelí je nika se sochou Panny Marie. Kostel je otevřen a jeho prohlídka je nevšedním zážitkem. Stačí se jen dívat a také trochu přemýšlet. Jak jinak zakončit návštěvu než pohledem na kostel ze všech stran. Když se k tomu přidá rám z okolních hor, je to obraz přímo dokonalý. Kostel byl 1. července 2018 prohlášen národní kulturní památkou.