Loading...
Turistické cíle • Technická památka
„..Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně..“
Také František Palacký ve svých „Dějinách národu Českého v Čechách a na Moravě“ (český překlad jejich vydání z roku 1939) vysvětluje původ názvu pražské Hladové zdi:
„..Ale radosti tyto nezůstaly dlouho bez protivného závaží trpkosti. Černá smrt nepřestávala již od r. 1348 vyhledávati obětí svých ve všelijakých krajinách; několikráte se vtírala i do Čech, nejkrutěji v běhu r. 1361. A k té svízeli připojila se i ouplná neúroda, jak v Čechách, tak i v zemích okolních, kdežto nebylo lze uvarovati se hladu velikého, an trval i v roku následujícím, umořiv množství lidu. Pro štěstí přispěly tehdáž dvě věci pro zmírnění bídy aspoň u chudiny pražské: počatá již r. 1360 stavba zdí městských okolo Petřína i Hradčan a to nákladem císařovým (pročež i část jejich posavad stojící dodnes sluje zdí Hladovou), a pak almužna 7000 korcův žita, jež městský úřad pražský za příčinou svévolné popravy kněze u sv. Víta sloužícího té doby rozdati odsouzen mezi chudé lidi..“
Ať to bylo, jak to bylo, důležité je, že tato půvabná stavba ještě dnes zdobí svahy Petřína. Procházka podél ní je zajímavá v každou roční dobu.
*
V Praze je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem v blízkém okolí navštívil, a líbilo se mi tam:
- Petřínská rozhledna:https://www.turistika.cz/mista/petrinska-rozhledna--1
- magický vrch Petřín:https://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin
- katedrální chrám sv. Vavřince:https://www.turistika.cz/mista/katedralni-chram-sv-vavrince-na-petrine
- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko
- zajímavá kašna:https://www.turistika.cz/mista/kasna-terezka-na-marianskem-namesti
- socha Panny Marie:https://www.turistika.cz/mista/socha-neposkvrnene-panny-marie-a-socha-panny-marie-z-exilu
- dělostřelecké salvy:https://www.turistika.cz/mista/navsteva-prahy-delostrelecke-salvy
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
Zeď z místní petřínské opuky nechal zbudovat v letech 1360 až 1362 císař Karel IV. Bohuslav Balbín píše, že "Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou? Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel? Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.". Takovéto sociální vyprávění je pouhou fikcí, protože stavba měla jednoznačně fortifikační účel a hlad vypukl až v době, kdy opevnění bylo rozestavěno. Zeď měla několik bastionů, ale ty se nedochovaly. Po opravě zdi, která proběhla roku 1624, byla k Hladové zdi přidána mohutná fortifikace, a to z nařízení Marie Terezie v polovině století následujícího. Na tomto opevnění byly také vztyčeny jednotlivé bastiony, z nichž jeden tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Ve zdi bylo postupně vylámáno, zazděno a o kus dále později opět vylámáno množství průchodů, jejichž původní obrysy jsou dodnes patrné. Zeď se zapsala i do povědomí astronomů. Kromě toho, že tvoří jednu stěnu Štefánikovy hvězdárny, je známa také tím, že roku 1804 ředitel klementinské hvězdárny P. Martin Alois David odtud vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan. Dnes je zeď Dlouhá 1178 metrů, tlustá je průměrně 170 cm a Vysoká kolem osmi metrů. Hladová zeď je také nazývaná také zdí zubatou či chlebovou a prošla mnoha rekonstrukcemi, například v době Ferdinanda II, poté za panování Marie Terezie, po vyhlášení republiky v letech 1923-5 či po roce 1975. Také v současnosti probíhá od 90. let 20. století její rozsáhlá rekonstrukce.