Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Hložec je "samostatná jednotka" Bílých Karpat, která je od hlavního masívu hor oddělena hlubokým údolím říčky Brumovky a rozkládá se mezi Valašskými Klobouky, Brumovem-Bylnicí a Bohuslavicemi nad Vláří. Nejvyšším bodem jsou se svými 664 m Stráně, pod jejichž temenem naleznete lyžařské sjezdovky a známý horský hotel Jeleňovská. Od něj vede po hlavním hřebeni červená turistická trasa a přibližně uprostřed mezi kótou Stráně a Kubovcem (644 m), dříve označovaným jako Rubaný háj, turista narazí při horním okraji výhledové louky na vysokou sakrální stavbičku, neobvyklého tvaru, obloženou dřevem. Hložecká kaple nese tuto podobu od roku 1953, kdy zde zednící z vlachovické farnosti realizovali na místě barokní kaple velmi působivý projekt Františka Rafaje. Když pohlédnete jedním z kosočtvercových okýnek do jejího interiéru, můžete se i vy stát účastníky tzv. "Hložeckého zázraku" - na hlavním obraze, jehož autorem je František Skryja, je zobrazena událost z dob tatarských a kumánských vpádů. Na třista žen s malými dětmi a starci z Křekova, Lipiny, Vlachovic a okolí se zde v době vpádů ukryli, aby zachránily alespoň holé životy. Nájezdnící je sice objevili, ale díky zásahu Madony nedošlo k masakru... jak, a co se zde vlastně při zásahu shůry odehrálo, o tom už ale prameny mlčí. Místo je to bezpochyby krásné, ale čtenáři Č.Kramoliše znají z jeho knihy Strážcové hor poněkud odlišnější verzi: lidé z těch dědin se tu skutečně před vetřelci skryli, ale byli objeveni a do jednoho pobiti, jak dokládá původní název lokality - Rubaný háj. Brumovský hradní pán se totiž v té době dopustil vážného zločinu: namísto, aby otevřel brány hradu, aby se neštastníci ukryli za jeho pevnými zdmi, podnikl k místu dnešních Vrbětic honbu za pokladem, uloupeným tatarskými hordami. Později jej kvůli tomu prý hryzalo svědomí, a tak nechal postavit na místě masakru alespoň veliký kříž.
(Jak to bylo doopravdy, to už dneska asi těžko zjistíme, ale kaple i místo za vaši návštěvu rozhodně stojí...)