Hořánka

Jižně od Horních Ředic na Holicku (okr. Pardubice) se táhne plochý hřbet zvaný Hořánka, který je součástí Holické tabule, ploché pahorkatiny charakteristické strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety, které vytváří malebně zvlněnou krajinu na hranici Pardubické kotliny a Orlické tabule, jež se nad Holickou tabulí vypíná jako výrazný lesnatý stupeň. Z hlediska ochrany přírody jsou Hořánka součástí ptačí oblasti Komárov, jejímž předmětem ochrany jsou zimující populace motáka pilicha a kalouse pustovky a jejich biotop.

 

Hořánka se skládají z tzv. malého Hořánku (260 m n. m.) a velkého Hořánku (265 m n. m.), který jediný můžete nalézt v mapách jako Hořánek. Oba Hořánky v krajině snadno poznáte, jelikož v rámci poměrně výrazné terénní vlny pokryté mozaikou polí vystupují jako lesnaté až křovinaté vrcholy.

 

Vrchol malého Hořánku (260 m n. m.) je poměrně zarostlý a nabízí tak omezený výhled do krajiny. Pravým opakem je velký Hořánek (265 m n. m.), ze kterého je kruhový výhled především na Pardubicko s Kunětickou horou (307 m n. m.), zmíněný okraj Orlické tabule, Chrudimsko ohraničené Železnými horami a Svitavskou pahorkatinou v podobě Vraclavského hřbetu, na jehož pozadí jsou např. dobře viditelné dvě věže barokního poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži. Nad Orlickou tabulí se pak modrá hlavní hřbet Orlických hor a masiv Králického Sněžníku. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše.

 

Cesty na vrcholky Hořánků nejsou turistický značené, ale cestu si lze v tak přehledné krajině najít. Přímo mezi hřbetem Hořánků a Horními Ředicemi vede rušná silnice I/36. Kousek od hornoředického kostela se v zatáčce této silnice, u křížku s kamenným podstavcem a kovovým křížem z r. 1888 (věnován obětem bitvy z r. 1758, viz povídání o historii místa), odděluje polní cesta na vrchol malého Hořánku. Pokud budete chtít jít za výhledy na velký Hořánek, musíte ze silnice I/36 odbočit na silnici vedoucí do Dašic. Za malým betonovým mostkem odbočuje doleva polní cesta, která se po chvíli stačí doleva a krátce poté doprava. Pak už vede přímo na vrchol. Za sucha vede nejkratší cesta na vrchol přímo mezi poli od silnice I/36.  

 

Hořánka jsou z historického hlediska poměrně významnou lokalitou. Zde a na vrchu Chmelnice u Ostřetína (283 m n. m.) došlo ve dnech 12. a 13. července 1758, během sedmileté války, k „dvoudenní bitvě“ mezi rakouskými vojsky generála Laudona a pruskými vojsky krále Bedřicha II. Zmíněný křížek pod malým Hořánkem je věnován obětem této bitvy. Údajně by na jeho místě měli být pohřbeni Prusové.

Podle pověsti na Hořánkách stávalo dokonce město a údajně tam jsou ještě prohlubně bývalých studnic. Pravdou však je to, že Hořánka bývala pokrytá hustým lesem a těmto malým lesnatým „horám“ se říkalo Hořana. Tento název byl zaměněn za měkčí tvar Hořánka, jemuž se podobá tvar Hořičky. Hořánka bývala součástí tzv. „lesa Království“, který ve 13. století podlehl sekyrám nových německých osadníků, později českých osadníků pod vedením Němce. Mnohé obce pod Hořánky tak měly německá jména, např. Ředice byly Hermannsdorf.

Hořánka jsou také významnou archeologickou lokalitou. V pravěku se zde nacházel pohanský háj a žároviště. Před mnoha lety se stala Hořánka místem nálezu množství nádob a popelnic (uren) z pohanských hrobů.

 

ROSŮLEK, František K. Pověsti a báje z Pardubicka. Praha: Dobrovský, 2013. ISBN 978-80-7390-047-2.

Hořánka na mapě