Ředický rybník
Jedná se o průtočný rybník na sever od Horních Ředic, který se stejně jako rybníky Smilek a Mordýř nachází na bezejmenném toku, jenž teče od Vysokého Chvojna a pod rybníkem se vlévá do Ředického potoka čili Ředičky, jehož regulace proběhla již v letech 1928-1931. Jednalo se totiž o reakci na časté povodně, které způsoboval sám potok, ale mnohdy i rybník, jenž nedokázal pojmout vydatné vody z lesů pod Vysokým Chvojnem. Ta nejhorší povodeň na Ředickém potoku přišla 16. dubna 1928, kdy byla více než polovina obce pod vodou. Následujícího dne navíc začala prosakovat voda u výpusti Ředického rybníka, který byl naplněn až po okraj. U rybníku tak celou noc hlídkovali místní lidé, aby včas upozornili ostatní na nebezpečí. Propust se však podařilo opravit a zamezit tak velké katastrofě.
Udává se, že náleží mezi nejstarší vodní plochy na Holicku, protože byl zmíněn již v roce 1588, kdy se spolu s ním na Holicku nacházely ještě 2 vodní plochy - Novoveský rybník a Šmatlan. Další zmínku o jeho existenci najdeme v urbáři pardubického a kunětickohorského panství po roce 1494, kde se zmiňuje rolník Vašek, jenž měl "příloh v chobotě rybníka Ředického". V regestech rybničních z roku 1511 je zapsáno, že 160 ředických osadníků obdrželo náhradu za škody, které jim byly způsobeny, když se dělaly strouhy z rybníka u Holic, přičemž Martin Houžvík, Matěj (Macas) Lorek, Šach a vdova Vlková obdrželi kus lesa v tu stranu, kde byl Hluboký rybník. Jak vidět, tak i tento rybník a jeho slávu měl na svědomí Vilém z Pernštejna, jemuž se dašické zboží dostalo do rukou v roce 1507, ale vyloučit se nedá, že sám rybník byl vybudován již ve 14. století.
Když nahlédneme do knihy "Zeměpisný lexikon. Vodní toky a nádrže", tak se o něm dozvíme pouze toto: "Ředický rybník v okr. Pardubice 0,5 km sv. od Horní Ředice, 27 ha, průtočný na pravém přítoku Ředického p., rybochovný, závlahový." Poměrně skoupá je též Štefáčkova "Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska", v níž se píše: "Ředický rybník (27 ha) VČ mezi Holicemi a Horní Ředicí na Ředickém potoce ve Východolabské tabuli, je průtočný, rybochovný a závlahový. Plocha tvaru mořské paryby má uprostřed malý zarostlý ostrůvek. Břehy jsou porostlé místní vegetací, nedaleko V břehu je silnice Holice - Vysoké Chvojno, při J břehu vede silnice Holice - Sezemice. Okolí: Žernov (276 m); rybníky Mordýř, →Smilek, →Hluboký. Lokality: Dolní Ředice (832) v okolí Fomberka (257 m), Drahoš, Holice a Horní Ředice viz Hluboký."
Na přelomu 18. a 19. století byl rybník veden jako periodický, což znamenalo, že v určitou dobu byl využíván k chovu ryb a posléze po svém vypuštění na něm byla provozována zemědělská výroba, ať již přímo pole nebo pastviny a tak se to opakovalo. Měnila se též jeho výměra, což můžeme zjistit již letmým nahlédnutím do mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c130) a do mapy II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_IX), z nichž vidíme i to, kolik jiných vodních ploch po celém okolí tehdy zaniklo. Od té doby se mnoho nezměnilo, což zase prokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1839 a jeho reambulace z roku 1879 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR39401879). Svého času byl též využíván jako přírodní koupaliště, kam směřovaly děti i dospělí z celého okolí. Díky tomu se zde udála řada neštěstí. K jednomu z největších došlo 4. července 1890, kdy se v rybníku koupalo asi 20 dětí ve věku 8-9 let. Nejprve se máchaly na mělčině u břehu, ale pak si všimly lodě, jíž se používalo při lovu divokých kachen. Děti ji odstrčily od břehu a do lodi nastoupilo 7 děvčat. Chlapci loď odstrčili tak silně, že se dostala na hlubokou vodu a děvčata ze strachu začala skákat z lodi ven. 9letá Anna Kulhavá se dostala šťastně ke břehu, menší Albína Štěpánková však začala tonout a na pomoc jí skočil 9letý Vojtěch Pucek. Oba se však utopili. Než doběhl ze vsi kovář Menhart, tak utonuly ještě 2 děvčata - 8letá Marie Bartošová a 9letá Marie Machatá. V loďce zbylá trojice děvčat pak byla zachráněna již zmíněným hornoředickým občanem. Jiné nešťastné události naopak dopadly dobře. Příkladem budiž bruslení na rybníce v roce 1978, kdy se pod žákem Milošem Elsnerem prolomil led, ale z vody ho zachránili jiní žáci - Petr Mansfeld a Petr Tomášek. Ti byli za své hrdinství navrženi pionýrskou skupinou při ZDŠ v Dolních Ředicích na vyznamenání okresní radou pionýrské organizace v Pardubicích. Kdybychom však za ta staletí dali k rybníku za každý zmařený život 1 křížek, tak by jeho okolí vypadalo jako hřbitov, ale to není nic divného, protože tak se dělo, děje a dít stále bude, neboť lidé jsou nepoučitelní.
Původně patřil rybník pardubickému panství a do první pozemkové reformy byl majetkem dašického velkostatku Alexandra markraběte z Pallavicini. V roce 1917 měl celkem 36,7340 ha, z toho zavodněných bylo pouze 28,7732 ha. Následně se dostal do rukou okresu (viz jeho mapa z roku 1922: https://chartaeantiquae.cz/cs/maps/13795). Díky provedeným melioračním a regulačním pracím bylo celé okolí Horních Ředic odvodněno (v letech 1930-1931 byl upraven dokonce odpad u samého rybníka), že roku 1934 hrozil této vodní ploše zánik, protože kvůli nedostatku srážek byl obrovský nedostatek vody. Jak se změnily vodní toky na katastru obce, tak došlo rovněž ke zmenšení vodních ploch. To však nebylo naštěstí tak radikální, což můžeme vidět z toho, že zatímco v roce 1845 měly Horní Ředice 54 ha, 44 arů a 65 m2 rybníků a jezer (sama jezera bez rákosu činila pouhých 40 arů a 97 m2), tak roku 1948 jich bylo celkem 47 ha, 26 arů a 58 m2. Po únoru 1948 připadl Ředický rybník státu, čímž se dostal do správy Státního rybářství Litomyšl. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od P. Pavlovského z roku 1961 byla jeho maximální hloubka v roce 1959 1,5 m. V 90. letech 20. století se rybník dostal do správy a majetku firmy Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč. V současné době je udávána jeho plocha na 32,3863 ha, z toho je zavodněno přibližně 27 ha a rybník má celkový objem vody okolo 250 tis. m3.
Již od dávných dob se rybník dá zařadit mezi významné ornitologické lokality, takže podrobným průzkumem procházel již od konce 19. století. Zmínky o něm tak objevíme v takových knihách jako "Ptactvo Pardubicka", "Květena Pardubicka" a tak je tomu i dnes ("Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice"). Původně se tak uvažovalo o tom, že bude zařazen do přírodní rezervace Žernov, k jejímuž vyhlášení došlo v roce 1995, ale v průběhu její přípravy se od tohoto nápadu upustilo. Od konce 60. let 20. století byl rybník též využíván k závlahám polí, což nelibě nesli rybáři, z čehož vzniklo mnoho sporů s JZD Ředice, které potřebovalo k pěstování zeleniny velké množství vody. Podle něj měla produkce zeleniny větší národohospodářský význam než nějaký chov ryb. V následujícím desetiletí bylo navíc vybudováno náhradní čerpání vody do rybníka z řeky Labe.
Na závěr zmiňme ještě to, že se k rybníku vztahuje řada různých pověstí o zdejším vodníkovi, jenž býval podle většiny dochovaných skazek zlý. Jedna z nich vyšla v knize Jana Linharta "Pověsti z Pardubicka a z Hradecka", kde se hovoří o tom, že se jedné noci vydával za chlapce ze Starých Holic a chtěl lapit do svých sítí jednoho z trojice švagrů, kteří se vraceli po rybniční hrázi z dobytčího trhu v Hradci Králové. Místo, aby někoho z nich dostal, tak se sám dostal do sítí svých lží, které dotyční prohlédli, takže měl vodník smůlu a zmizel v rybníce s nepořízenou. Tuto verzi však nalezneme již v mnohem starší knize "Pověsti a báje z Pardubicka", kterou sepsal František Karel Rosůlek. Místo je však rovněž cílem řady malířů a fotografů, kteří obdivují všechna jeho zákoutí a živočišné obyvatele, např. Františka Koubka.
Udává se, že náleží mezi nejstarší vodní plochy na Holicku, protože byl zmíněn již v roce 1588, kdy se spolu s ním na Holicku nacházely ještě 2 vodní plochy - Novoveský rybník a Šmatlan. Další zmínku o jeho existenci najdeme v urbáři pardubického a kunětickohorského panství po roce 1494, kde se zmiňuje rolník Vašek, jenž měl "příloh v chobotě rybníka Ředického". V regestech rybničních z roku 1511 je zapsáno, že 160 ředických osadníků obdrželo náhradu za škody, které jim byly způsobeny, když se dělaly strouhy z rybníka u Holic, přičemž Martin Houžvík, Matěj (Macas) Lorek, Šach a vdova Vlková obdrželi kus lesa v tu stranu, kde byl Hluboký rybník. Jak vidět, tak i tento rybník a jeho slávu měl na svědomí Vilém z Pernštejna, jemuž se dašické zboží dostalo do rukou v roce 1507, ale vyloučit se nedá, že sám rybník byl vybudován již ve 14. století.
Když nahlédneme do knihy "Zeměpisný lexikon. Vodní toky a nádrže", tak se o něm dozvíme pouze toto: "Ředický rybník v okr. Pardubice 0,5 km sv. od Horní Ředice, 27 ha, průtočný na pravém přítoku Ředického p., rybochovný, závlahový." Poměrně skoupá je též Štefáčkova "Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska", v níž se píše: "Ředický rybník (27 ha) VČ mezi Holicemi a Horní Ředicí na Ředickém potoce ve Východolabské tabuli, je průtočný, rybochovný a závlahový. Plocha tvaru mořské paryby má uprostřed malý zarostlý ostrůvek. Břehy jsou porostlé místní vegetací, nedaleko V břehu je silnice Holice - Vysoké Chvojno, při J břehu vede silnice Holice - Sezemice. Okolí: Žernov (276 m); rybníky Mordýř, →Smilek, →Hluboký. Lokality: Dolní Ředice (832) v okolí Fomberka (257 m), Drahoš, Holice a Horní Ředice viz Hluboký."
Na přelomu 18. a 19. století byl rybník veden jako periodický, což znamenalo, že v určitou dobu byl využíván k chovu ryb a posléze po svém vypuštění na něm byla provozována zemědělská výroba, ať již přímo pole nebo pastviny a tak se to opakovalo. Měnila se též jeho výměra, což můžeme zjistit již letmým nahlédnutím do mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c130) a do mapy II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_IX), z nichž vidíme i to, kolik jiných vodních ploch po celém okolí tehdy zaniklo. Od té doby se mnoho nezměnilo, což zase prokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1839 a jeho reambulace z roku 1879 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR39401879). Svého času byl též využíván jako přírodní koupaliště, kam směřovaly děti i dospělí z celého okolí. Díky tomu se zde udála řada neštěstí. K jednomu z největších došlo 4. července 1890, kdy se v rybníku koupalo asi 20 dětí ve věku 8-9 let. Nejprve se máchaly na mělčině u břehu, ale pak si všimly lodě, jíž se používalo při lovu divokých kachen. Děti ji odstrčily od břehu a do lodi nastoupilo 7 děvčat. Chlapci loď odstrčili tak silně, že se dostala na hlubokou vodu a děvčata ze strachu začala skákat z lodi ven. 9letá Anna Kulhavá se dostala šťastně ke břehu, menší Albína Štěpánková však začala tonout a na pomoc jí skočil 9letý Vojtěch Pucek. Oba se však utopili. Než doběhl ze vsi kovář Menhart, tak utonuly ještě 2 děvčata - 8letá Marie Bartošová a 9letá Marie Machatá. V loďce zbylá trojice děvčat pak byla zachráněna již zmíněným hornoředickým občanem. Jiné nešťastné události naopak dopadly dobře. Příkladem budiž bruslení na rybníce v roce 1978, kdy se pod žákem Milošem Elsnerem prolomil led, ale z vody ho zachránili jiní žáci - Petr Mansfeld a Petr Tomášek. Ti byli za své hrdinství navrženi pionýrskou skupinou při ZDŠ v Dolních Ředicích na vyznamenání okresní radou pionýrské organizace v Pardubicích. Kdybychom však za ta staletí dali k rybníku za každý zmařený život 1 křížek, tak by jeho okolí vypadalo jako hřbitov, ale to není nic divného, protože tak se dělo, děje a dít stále bude, neboť lidé jsou nepoučitelní.
Původně patřil rybník pardubickému panství a do první pozemkové reformy byl majetkem dašického velkostatku Alexandra markraběte z Pallavicini. V roce 1917 měl celkem 36,7340 ha, z toho zavodněných bylo pouze 28,7732 ha. Následně se dostal do rukou okresu (viz jeho mapa z roku 1922: https://chartaeantiquae.cz/cs/maps/13795). Díky provedeným melioračním a regulačním pracím bylo celé okolí Horních Ředic odvodněno (v letech 1930-1931 byl upraven dokonce odpad u samého rybníka), že roku 1934 hrozil této vodní ploše zánik, protože kvůli nedostatku srážek byl obrovský nedostatek vody. Jak se změnily vodní toky na katastru obce, tak došlo rovněž ke zmenšení vodních ploch. To však nebylo naštěstí tak radikální, což můžeme vidět z toho, že zatímco v roce 1845 měly Horní Ředice 54 ha, 44 arů a 65 m2 rybníků a jezer (sama jezera bez rákosu činila pouhých 40 arů a 97 m2), tak roku 1948 jich bylo celkem 47 ha, 26 arů a 58 m2. Po únoru 1948 připadl Ředický rybník státu, čímž se dostal do správy Státního rybářství Litomyšl. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od P. Pavlovského z roku 1961 byla jeho maximální hloubka v roce 1959 1,5 m. V 90. letech 20. století se rybník dostal do správy a majetku firmy Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč. V současné době je udávána jeho plocha na 32,3863 ha, z toho je zavodněno přibližně 27 ha a rybník má celkový objem vody okolo 250 tis. m3.
Již od dávných dob se rybník dá zařadit mezi významné ornitologické lokality, takže podrobným průzkumem procházel již od konce 19. století. Zmínky o něm tak objevíme v takových knihách jako "Ptactvo Pardubicka", "Květena Pardubicka" a tak je tomu i dnes ("Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice"). Původně se tak uvažovalo o tom, že bude zařazen do přírodní rezervace Žernov, k jejímuž vyhlášení došlo v roce 1995, ale v průběhu její přípravy se od tohoto nápadu upustilo. Od konce 60. let 20. století byl rybník též využíván k závlahám polí, což nelibě nesli rybáři, z čehož vzniklo mnoho sporů s JZD Ředice, které potřebovalo k pěstování zeleniny velké množství vody. Podle něj měla produkce zeleniny větší národohospodářský význam než nějaký chov ryb. V následujícím desetiletí bylo navíc vybudováno náhradní čerpání vody do rybníka z řeky Labe.
Na závěr zmiňme ještě to, že se k rybníku vztahuje řada různých pověstí o zdejším vodníkovi, jenž býval podle většiny dochovaných skazek zlý. Jedna z nich vyšla v knize Jana Linharta "Pověsti z Pardubicka a z Hradecka", kde se hovoří o tom, že se jedné noci vydával za chlapce ze Starých Holic a chtěl lapit do svých sítí jednoho z trojice švagrů, kteří se vraceli po rybniční hrázi z dobytčího trhu v Hradci Králové. Místo, aby někoho z nich dostal, tak se sám dostal do sítí svých lží, které dotyční prohlédli, takže měl vodník smůlu a zmizel v rybníce s nepořízenou. Tuto verzi však nalezneme již v mnohem starší knize "Pověsti a báje z Pardubicka", kterou sepsal František Karel Rosůlek. Místo je však rovněž cílem řady malířů a fotografů, kteří obdivují všechna jeho zákoutí a živočišné obyvatele, např. Františka Koubka.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.083, 15.949)
Poslední aktualizace: 6.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Horní Ředice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Ředický rybník
Škola v Horních Ředicích
Dům, budova
Existenci zdejší školy můžeme nepřímo prokázat již v 17. století, a to díky vzniku místního literáckého bratrstva, jehož stanovy a nejstarší část kancionálu sepsal v roce 1619 Martin Theobald Konstanský z Chotusic…
0.5km
více »
Kostel sv. Václava v Horních Ředicích
Kostel
První zmínka o kostele, který je řazen mezi kostely opevněné (ecclesia incastellata, spolu se hřbitovem byl opevněn téměř 6 m širokým a asi 3 m hlubokým příkopem a náspy, jejichž zbytky jsou stále ještě patrné na …
0.7km
více »
Horní Ředice
Vesnice
Původně byly Horní a Dolní Ředice jedinou vsí, jež se nazývala pouze jako Ředice a byla poprvé zmíněna 9. dubna 1336, a to pod německým názvem Hermansdorf. Její osídlení má však starší původ. Na počátku 19. stolet…
0.8km
více »
Přírodní rezervace Žernov
Přírodní památka
Přírodní rezervace Žernov se nachází zhruba 1 kilometr severně od obce Dolní Ředice v okrese Pardubice. Jedná se jakýsi ostrov přírody obklopený zemědělský intenzivně využívánou krajinou. Rezervace je tvořena zby…
1.5km
více »
turistické rozcestí rybník a camp Hluboký
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází při vstupu do areálu campu u rybníku Hluboký, ukazuje turistům cestu po zelené značce po Okruhu Hluboký. Trasa tohoto okruhu je cca 3,5 km a je obousměrná. Samostatným směrn…
1.8km
více »
Dolní Ředice
Vesnice
Archeologické nálezy prokazují, že k prvnímu zdejšímu osídlení došlo již v době kamenné. Tyto nálezy se však nejspíše nedochovaly, a tak víme pouze o mladších nálezech, např. o žárovišti na kopci "Hořánky" mezi Do…
2km
více »
rybník Blažek
Rybník
Rybník Blažek se nachází v chatové oblasti nedaleko rybníku a autokempu Hluboký. Rybník Blažek, tak i rybník Špičník, jako oficiální plocha ke koupání neslouží, ale vzhledem k tomu, že voda z rybníku vtéká do rybn…
2.3km
více »
Kostel sv. Martina, biskupa v Holicích
Kostel
Tento kostel se nachází na východním konci tzv. Nových Holic. Původní dřevěný kostel stával již v roce 1350, kdy byl jako farní chrám odstoupen z mýtského děkanátu k litomyšlskému biskupství. Roku 1364 byl holický farář Leopold dosazen za faráře ve Chvojně. V roce 1372 byl zdejší kněz Filip ustanoven farářem ve Vernéřovicích. Roku 1391 Pavel Chocna, oficiál litomyšlského biskup…
2.8km
více »
turistické rozcestí Viselce I
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v lese, v lokalitě Viselce, severně od rybníku Hluboký ukazuje turistům cestu do dovou směrů. Po zelené značce po obousměrném Okruhu Hluboký a po značce žluté ve směru Třebe…
2.8km
více »
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
2.8km
více »
Hořánka
Vrchol
Jižně od Horních Ředic na Holicku (okr. Pardubice) se táhne plochý hřbet zvaný Hořánka, který je součástí Holické tabule, ploché pahorkatiny charakteristické…
2.8km
více »
Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba
Muzeum
Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí.
vstupné:
dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důch…
2.9km
více »
rybník Špičník
Rybník
Rybník Špičník se nachází cca 1 km severně od rybníku a autokempu Hluboký. Rybník Špičník, tak i rybník Blažek, jako oficiální plocha ke koupání neslouží, ale vzhledem k tomu, že voda z rybníku vtéká do rybníku Hl…
2.9km
více »
Holice v Čechách - Africké muzeum, Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Jedeme do východočeských Holic, do rodného města cestovatele Dr. Emila Holuba. Do Holic se jezdí většinou na motocross, nebo do Památníku - Muzea Dr. Emila Holuba, do kterého směřujeme i my. Památník se nachází ne…
2.9km
více »
Holice, srpen 2023, tradiční cyklozájezd – pt. 1 (převážně Památník Emila Holuba)
Cestopisy
Prozatím každý přelom roku (prosinec, nebo následující leden) se v mobilu objeví zpráva, kam se jede o prázdninách na „školní“ výlet. Ten letošní s lokalitou Holice. Od nás je to skoro coby…
2.9km
více »
Holice - Kulturní a informační středisko
Infocentrum
Kulturní a informační středisko v Holicích, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází v Kulturním domě města Holic, v blízkosti známého Památníku Dr. Emila Holuba. Turistickou známku č. 45…
2.9km
více »
Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Přáním a zároveň posláním Emila Holuba bylo prospět vědě a své vlasti. Což se mu podařilo, ale nedostalo se mu od Českého národa takové uznání, jaké by si zasloužil. Jeho poznatků z výprav si více vážili v cizině …
3km
více »
Holice – Plastika Republika
Památník
Rok 2018 byl plný akcí a připomínek stoletého vzniku již neexistujícího Československa. Je tedy faktem, že rozpad státu v roce 1993 asi více litovala právě západní část rozdělené země. Češi a Moravané si přeci jen víc užívali v roce 1918 znovunabyté samostatnosti. Ačkoliv tedy meziválečná První republika měl určitě spoustu nedostatků, kdyby se žilo v příznivější mezinárodní situaci, snad by si své ukotvení našla, ale dějiny…
3km
více »
Chvojenec
Vesnice
Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…
3.4km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
3.5km
více »
Vysoké Chvojno
Vesnice
Vysoké Chvojno je malou obcí s 360 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severním směrem od města Holice a jihovýchodním směrem od města Hradec Králové. V okolí obce se…
3.7km
více »
Zookoutek ve Vysokém Chvojně
Výletní místo
Zookoutek je vlastně obora, která se nachází na jihovýchodním okraji obce Vysoké Chvojno na Pardubicku.
K zookoutku vás navedou ukazatelé k penzionu „Zámeček“, u něhož se zookoutek nachá…
3.8km
více »
Vysoké Chvojno – výběh bizonů amerických
ZOO
Na venkově není neobvyklé vidět v ohradách koně, kravky a jiná domácí zvířata. V oborách zase není zvláštností sledovat daňky, jeleny, srnky, muflony a divoká prasata. Při tichém chování a troše štěstí můžeme ně…
4km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 5 km severně od Holic v Čechách, do obce Vysoké Chvojno na jejímž okraji se nachází park - arboretum. Arboretum - park ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini c.k. komoří, …
4km
více »
Vysoké Chvojno – přírodní rezervace U Parku
Přírodní památka
Východně od Vysokého Chvojna na Pardubicku, v sousedství známého dendrologického parku (arboreta), se na ploše 4,33 ha rozprostírá přírodní rezervace U Parku. Svah v nadmořské výšce od 280 do 310 metrů místní znaj…
4km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
4km
více »
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
5.2km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
9.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.4km
více »