Hořesedly
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec Hořesedly leží v severozápadní části okresu Rakovník. Středem obce prochází silnice Praha ? Karlovy Vary. Krajina je typická množstvím chmelnic a jílových půd. Okolí obce bylo osídleno již v době kamenné, jak dokazují nálezy kamenných nástrojů. K založení obce samotné došlo na počátku české vnitřní kolonizace po 10. století. Název je slovanský, vzniklý od rčení usednouti na hoře. První zmínka o Hořesedlích je z let 1316, kdy zde sídlil vladyka Jan z Hořesedel. Další zmínka je z let 1355 ? 1418, kdy patřily královské kapli všech Svatých na Pražském hradě. Byly také sídlem vladyckým, v roce 1397 ? 1399 zde sídlil Jindřich Hes z Hořesedel a v letech 1407 ? 1436 Zbyněk z Hořesedel. Roku 1420 zastavil císař Zikmund Hořesedly Bedřichovi a Hanušovi z Kolovrat. Kolovratové tu byli do roku 1529, kdy postoupili ves Mikuláši Polencovi, dalším majitelem byl Jan Myška ze Žlutic. Po jeho smrti připadly Hořesedly králi, který je dědičně přidělil Jaroslavu Libštejnskému, ten je roku 1579 prodal Havlovi Hrobčickému na Kolešovicích, při kterých již zůstaly trvale. Kostel svatého Vavřince stojí uprostřed obce na břehu Hájevského potoka. Je to barokní stavba z počátku 18. století, jednolodní s půlkruhovým uzavřeným presbytářem a se sakristií na severní straně. Vybavení kostela sv. Vavřince pochází z 18. století. Byl filiálním kostelem Kolešovic a v roce 1828 byl kostel přestavěn. V 19. století byly Hořesedly jedinou poštovní stanicí mezi Řevničovem a Libkovicemi na silnici Praha ? Karlovy Vary. Zastavovaly zde dostavníky, byla zde zájezdní hospoda.
Při datu první zmínky a tedy v roce 1316, je majitelem vsi uváděn jistý Jan z Hořesedel. Neznámo jakým způsobem se Hořesedly dostaly do majetku kaple Všech svatých z Pražského hradu, která ves držela mezi lety 1355 až 1418. V roce 1420 se ves dostala do majetků Libštejnských z Kolovrat. Těm je však zanedlouho ves odebrána císařem Zikmundem a dále slouží jako zástavní královský majetek. Zdejší tvrz je patrně vznikla v roce 1529 za Mikuláše z Polenska, který tak bývá považován za jejího stavitele. Zanedlouho se zde krátce zapsali Myškové ze Žlunic a roku 1579 je ves prodána Hrobčickým z Hrobčic, kteří záhy ves připojili ke kolešovickému statku. V této době je také tvrz prvně uváděna v písemných pramenech. Hrobčičtí však v roce 1623 při pobělohorských konfiskacích o majetky přišli a když se ves dostala Münichům z Arzberku, je tvrz uváděna jako zcela zpustlá. Dnes nedokážeme tvrziště ani spolehlivě lokovat. Zdejší Kostel sv. Vavřince, původně pocházející z gotického období, byl kolem roku 1830 zcela přestavěn a rozšířen do současné podoby. Přístup do obce je pro absenci turistického značení omezen na silnici z Kolešovic do Velké Černoci. Lze též využít silnici z Hořoviček do Krupé.