Loading...
Každé slušné město nebo obec v Česku (ale i jinde, hlavně v oblasti zaniklé monarchie) má někde v místě nebo poblíž nějakého toho svatého Nepomuckého. Nemůže tedy chybět i v horním městě, chcete-li Hankštejně.
Dnešní město už dávno není městem, musíme se smířit že jde o poněkud ospalou a částečně i vylidněnou obec, kterou v osídlenosti příliš neposílí i integrované vsi v okolí, takže stálý počet všech částí se pohybuje kolem počtu 800. Býval doby, kdy ovšem okolí Horního Města bylo zalidněnější a to vlastně hlavně díky dolování různých kovových rud v okolí. Osada Stříbrné hory přímo ve svém názvu prozrazuje, který že tu kov lákal kovkopy. Nicméně těžila se tu i měď, cín a jiné podobné kovy, všeobecně nazývané jako barevné. Hornická činnost nikdy nebyla prostá nebezpečí, takže se horníci i jejich blízcí často v modlitbách obraceli k svatým s žádostí o jejich přízeň. Samozřejmě hlavní patronkou horníků bývala Svatá Barbora, ale mohli se přimluvit i jiní svatí. Náš oblíbenec, tedy Svatý Jan původně z Pomuku, přejmenovaný na Nepomuckého spíše ovlivňoval vodní živel, nakonec v dolech se taky občas mohla provalit spodní voda…
Původně byla soch Sv. Nepomuckého v Horním Městě k vidění poblíž kostela Sv. Máří Magdalény, ta byla ale přenesena na současné místo asi o 150 m dále k hlavní silnici směrem na Tvrdkov. Socha je datována do roku 1770. Autorství je neznámé. Jde však o solidní práci. Základ tvoří nízký dvoustupňová plošinka. Na ní spočívá širší dřík s ustupující římsou na kterou navazuje vlastní dřík sloupu čtyřbokého hranolu s oblou čelní stěnou a prolomenými rohy. Na čelní straně sloupu je ozdobná kartuše srdcovitého tvaru s dedikačním nápisem, bohužel téměř nečitelným.
Sloup pokračuje menší římsou a nízkým hranolem na kterém spočívá ve stojící poloze samotný světec. Ten je vyveden v podstatě tradičním postoji.
Stojí v kněžském šatě mírně rozkročen směrem doprava. V pravé ruce drží kříž s Kristem, levou ruku má volně svěšenou s biretem. Hlava mírně svěšená ke kříži je obkroužena pěticí kovových hvězd.