Hořovice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 34 B5
zámek
kostel Nejsvětější Trojice
pomníky
kostel sv. Jiljí
První zmínka o objektu 1115
Prvopočátek osídlení pozdějšího městečka, kladou archeologové, na základě svých nálezů, do období doby bronzové. Dle některých nálezů lze usoudit i na déledobější pobyt některého z kmene Keltů. Pozdější nálezy byly datovány na přelom 2. a 1. století př.n.l. což svědčí i o pobytu Germánů na Hořovicku a jejich čilém obchodování, neboť jedním z nálezů byla i ražená mince pocházející z daleké Dacie – dnes Rumunsko. Nyní se však přenesme po pomyslné časové ose až do data první zmínky a tedy do roku 1115, kdy jsou Hořovice uváděny jako majetek kláštera v Kladrubech. V dnešní době nedokážeme přesněji určit za jakých podmínek získali tuto ves zakladatelé rodu Žerotínů – Habart a Neostup. Tito bratři jsou zde prvně uváděni v roce 1229. Oni jsou také považováni za zakladatele prvního opevněného místa u Hořovic. Další z jejich rodu – Plichta a Ješek – založili v roce 1303 nové město na západ od staré vsi. Někdy mezi roky 1295 a 1310 nechal Habart vystavět, na místě původního panského domu, nový hrad, který je však poprvé uváděn až roku 1430 v souvislosti s obléháním husitskými vojsky. Vraťme se však ještě na chvíli do 14. století. Po Žerotínech získali zdejší panství roku 1379 Hradištští z Hořovic avšak o pouhých 11 let později se hrad, formou odúmrtě, dostal do majetků krále Václava IV., který zde nechával pobývat svého bratra Jana Zhořeleckého. V roce 1408 koupil hrad Ondřej Huler u nějž je vysoká pravděpodobnost, že se stal hejtmanem sirotků a psával se Ondřejem z Hořovic. Jako zajímavost se také uvádí, že na zdejším hradě se narodil pozdější král Jiří z Poděbrad. Za husitských válek byl také hrad dobýván husitskými vojsky sirotků a syn Ondřeje Hulera Zikmund, odolával necelé dva týdny náporu. Následně však hrad vydal a přestoupil ke kališníkům. Do té doby patřily Hořovice jako hrad k jednomu z hradů západně od Berouna, který tvořil oporu královské moci v této napjaté válečné době. Hrad byl následujícího roku, tedy 1431 dobýván neúspěšně katolickými pány. Tehdy však již hrad držel Jan Zmrzlík ze Svojšína. Následně se zde rychleji vystřídali Zvířetičtí, páni z Rožmitálu, Caltové z Hořovic, Štěpánovcové z Vrtby a Klinštejnové. Tím jsme se přenesli do roku 1510, kdy umírá Litvín z Klinštejna a jeho dcery si o deset let později zdejší panství rozdělily. Nedlouho po té přechází jedna část panství na pány z Říčan věnným způsobem a roku 1525 kupují Říčanští i druhou část panství, které je tak opět sceleno. Mikuláš z Říčan nechal starý hrad přestavět do podoby renesančního zámku v roce 1525, úpravy se však protáhly na celých 40 let. Jan Litvín z Říčan se však v roce 1618 zúčastnil stavovského povstání a proto mu byly majetky zabaveny přičemž o hrad v Hořovicích přišel vojenskou silou v roce 1620. O dva roky později zdejší zboží zakoupili páni z Martinic. Ti rozšířili panství a později je získala Terezie Františka z Martinic, která převedla hořovické statky na svého manžela Františka Vrbnu z Bruntálu v roce 1690. Následovala další přestavba zámku, který byl po 30-ti leté válce značně zchátralý. Netrvalo dlouho a šlechta se přesunula do nového zámku, který je prvně uváděn jako malý zámeček Bořitů z Martinic v roce 1652. Za pánů z Bruntálu však byl rozšířen a od roku 1709 plně využíván k obytným účelům. Starý zámek byl následně využíván pro ubytování panských úředníků a jako správní sídlo Hořovicka. Jako kanceláře je využíván dodnes, přičemž nutno podotknouti, že prošel celou řadou stavebních úprav a dnes bychom jej mohli hledat nedaleko nového zámku, ke kterému teď obrátíme svou pozornost. Další přestavby a rozšíření se nový zámek dočkal již zanedlouho v roce 1734 a další stavební úpravy proběhly v roce 1756. Poslední přestavbu Vrbenských zařídil Eugen, někdy mezi Lety 1806 a 1839. V roce 1852 zakoupil Hořovice Fridrich Vilém I. kurfiřt hessenský, který nechal zámek o dva roky později opětovně přestavět. Tato přestavba se však protáhla až do roku 1868. Do získání konečné podoby však měl ještě daleko, neboť tito majitelé nechávali zámek přestavět ještě v letech 1889, 1896, 1922 a 1937. V posledním datu byl zámek konečně uveden do současné podoby. V roce 1922 získal zámek ještě Jindřich z Hanau-Schaumburgu, který jej držel do roku 1945, kdy mu byl konfiskován a od té doby drží zámek stát. Mimo zajímavý zámek si může turista prohlédnout i přilehlý zámecký park. Zdejší původně gotický kostel sv. Jiljí byl přestavován v roce 1583 do renesanční podoby a barokně přestavěn v 17. století. Posledních úprav se dočkal o století později. Na náměstí vystavěný kostel Nejsvětější Trojice vznikl v roce 1674 a prošel také celou řadou úprav. Jako další ze zajímavostí se uvádí i zdejší kašna, která byla v roce 1848 z Václavského náměstí – tehdy z Koňského trhu v Praze a na závěr uveďme ještě sochu sv. Rocha ze 17. stol a sloup odsouzených z přelomu 15. a 16. století. V okolí se můžeme setkat ještě s romantizující stavbou zvanou Griselda. Tuto umělou zříceninu hradní věže v lese Dražovka, nechali vystavět páni z Vrbna někdy kolem roku 1813 v reakci na romantické smýšlení té doby. Poblíže Griseldy se nacházela i umělá jeskyně. Hořovicemi prochází červená TZN od Kařízku a Újezda, aby pokračovala dále kolem Bludského mlýna do Lochovic a nebo k Plešivci. Zelená TZN přichází do Hořovic od Svaté Dobrotivé a Mrtníku a následně pokračuje dále do Tihavy, Netolic a Lochovic. Krátká modrá TZN od zdejšího nádraží ČD míří k rozcestníku s výše uvedenými TZN.
Fotogalerie
Hořovice leží ve Středních Čechách, jihozápadně od Berouna. Hořovice se rozkládají pod severními vrcholky Brdů na pravém břehu Červeného potoka. Jižním směrem od města, v oblasti pohoří Brdy je vojenský výcvikový prostor Jince. Severním směrem od města se rozkládá chráněné krajinná oblast Křivoklátsko. Město Hořovice je známé svou železářskou tradicí. V okolí města jsou patrné pozůstatky těžby železné rudy. U severního kraje města je vybudováno malá dopravní letiště. Nedaleko města najdeme dva ranče s chovem koní a to u severozápadního okraje a druhý ranč je u jihovýchodního okraje města. Na rančích můžeme využít nabídky k jízdě na koních. K prohlídce okolí města se můžeme vydat po jedné z četné nabídky značených turistických i cyklistických tras. Jihovýchodním směrem dorazíme do obce Jince, kde si můžeme prohlédnout technickou památku Vysokou pec Barboru. Vydáme-li se jihozápadním směrem do obce Komárov navštívíme tu muzeum železářství a slévárenství a u jižního okraje obce je vybudováno přírodní koupaliště. Severním směrem bude cílem naší cesty městečko Žebrák se stejnojmennou zříceninou hradu. Nedaleko Žebráku je hrad Točník. V turistické sezóně na Žebráku a Točníku skupina historického šermu předvádí rekonstrukci středověkých bitev a rytířských turnajů.
Historie
Na místě dnešního města byla již v roce 1115 slovanská ves. Ve 13. století tu byla postavena tvrz a kostel obehnaný hradbami. V první polovině 14. století bylo nedaleko této osady založeno městečko. Městečko se rozrůstalo se stran kolem mírně se svažujícího náměstí s obdélníkovým půdorysem. Původní domy na náměstí byly v průběhu let ničeny celou řádkou požárů a nájezdy nepřátelských vojsk. Železná Ruda se v okolí města těžila již ve 14. století a k jejímu zpracování tu byly založeny hutě a železárny. V továrně se vyráběly především plechy, dráty a v pozdějších letech cvočky. 18. století zaznamenalo začátek zpracování litiny ve městě, vyráběli se tu zdobená kamna, mříže, zábradlí a postavičky vojáčků. V roce 1862 ve městě zahájila provoz železnice, která se připojila na trať z Prahy do Plzně. V druhé polovině 19. století došlo ve městě k několika stávkám, při kterých chtěli výrobci cvočků upozornit na špatné životní podmínky. Tyto nepokoje vyústily v roce 1866 k dělnické bouři, kterou muselo potlačit až přivolané vojsko. Za druhé světové války bylo město centrem silného protifašistického hnutí a podpory partyzánů. V lednu roku 1944 bylo 13 místních obyvatel za tuto podporu popraveno. Ke konci druhé světové války odjela velká část místních obyvatel podpořit Pražské povstání. Z bývalé tvrze, přestavěné na hrad se do dnešních dnů dochovaly jen portály a sklepy v budovách v tak zvaném Starém zámku. Nedaleko této stavby byl v letech 1680 až 1709 postaven velmi reprezentativní barokní nový zámek. Tento byl v letech 1737 rozšířen o další objekty a kolem něj byl založen francouzský a anglický park. V místech kde původně stávala slovanská ves stojí barokně přestavěný kostel svatého Jiljí. Na náměstí najdeme bývalý Františkánský klášter s barokním kostelem Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Budova radnice je pseudorenesanční a byla postavena v roce 1905. Nejstarší kamennou budovou ve městě je dům č.p. 103 pocházející z poloviny 18. století. Mariánský sloup na náměstí byl zhotoven v roce 1711. Ukázku venkovské zástavby ve městě nám zprostředkuje budova Domu záhrádkářů. Významnou historickou památkou ve městě je gotický Sloup odsouzenců zhotovení kolem roku 1500.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Hořovice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Hořovice
