Hostivice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 B3

zámek (1/2 17. stol.)

mariánský sloup (1734)

kostel sv. Jakuba (2/2 13. stol.)

fara (1/2 18. stol.)

kapličky (1720 - 26)

3 památné lípy - jedna (274 cm v obvodu a asi 115 let)

První zmínka o objektu 1309

Obec nalezneme západně od Prahy – Ruzyně. Pro přístup k obci je nejlépe využíti silnice z Prahy na Unhošť, nebo lze využít pradávné poutní cesty Hájek – Loreta, která Hostivicemi prochází. Z archeologického hlediska je prokázán pobyt obyvatel a sídlištních konstrukcí v období od 5. do 1. století př.n.l. První historický zápis o obci udává roku 1309 větší množství statků na dnešním katastru. Později zde vyrostly celkem 3 tvrze. Některé statky a někdy i fortifikační stavby patřily do rukou pražských měšťanů, ostatní zboží bývalo ve šlechtických rukou. Pro obsáhlost jejich výčtu vyberme jen nejznámější držitele tvrzí. V 15. století zde seděli páni z Kunvaldu, páni z Moravěvsi, vladykové z Hostivice, Přechové z Kladna, páni z Ejstebna a další. Ve století šestnáctém se situace začala uklidňovat a ze tří tvrzí nám zde zbývá jediná, která je doložena roku 1431 v rukou pánů z Moravěvsi. Tuto tvrz později zakoupili Ejstebenští, kteří ji roku 1548 prodávají Bezdružickým z Kolovrat. Za jejich držení se ve vsi ustálila i situace s měšťanskými dvory a několik je jich sloučeno s jinými. Tak se stalo, že zůstalé dva statky a zdejší tvrz mohli Bezdružičtí roce 1563 prodat Štampachům z Údrče od nichž se Hostivice dostaly do majetků Vřesovských z Vřesovic. Tento rod zde stejně jako následující držitelé Služští z Chlumu, setrvávají jen poměrně krátkou dobu a již v roce 1601 patří zdejší zboží Žďárským ze Žďáru. V jejich majetcích zůstala ves i v období 30-ti leté války, kdy zdejší tvrz je natolik poničena, že zaniká. Snad proto zde Žďárští vystavěli nevelký zámeček, který byl po roce 1689, kdy zakoupili Hostivici hrabata Carreto-Millesimo, nově přestavěn. V té době již byla ves součástí tachlovického panství, které v roce 1697 získali hrabata Bredové. Až v roce 1732 získala panství vévodkyně Anna Marie Toskánská, která nechává zámek stavebně upravit pro reprezentativnější užití. Její dědicové drží Hostivice do roku 1805, kdy se ves dostala do majetků mocného rodu Habsburků, kterým patřila až do vzniku republiky v roce 1918. Dnes je tato stavba účelově využívána. Velkovévodkyně toskánská se však zasloužila o velký rozvoj obce a proto jí věnujme ještě trochu času. Narodila se roku 1672 v rodu sasko-lauenburských vévodů. Její první manželství skončilo po třech letech, kdy její manžel Filip Vilém z Neuburgu umírá. Její druhý manžel Giovanni Gaston však nebyl dobrým manželem Anně Marii i přesto, že byl posledním z rodu známých Medicejů. Anna Marie Františka Terezie Toskánská se proto věnovala stavebním činnostem na svých panstvích. V Hostivici se zasloužila o výstavbu fary, mariánského sloupu, školy, přestavbu zámku a kostela. Tato paní zemřela roku 1741 a zdejší panství převzali její dědicové, kteří již o Hostivici nejevili takového zájmu a stavební rozvoj obce utichá. Později však dochází ještě k obnově parku a vzniku kašny, ale nedlouho po té začíná být zámek užíván pro různé účely. Roku 1983 byla zdevastovaná stavba celkově rekonstruována a slouží jako radnice. Byť se jedná o úřední budovu, můžeme doporučit její návštěvu a prohlídku. Na závěr se jen okrajově zmíníme o zaniklé vsi Hradišťko, která se nacházela cca 2 km východně od Hostivic u dnešní nádrže Strnad a u Peterkova Mlýna. Tato ves patřila do majetků královské komory do roku 1356. Následující majitelé z řad pražského měšťanstva, menší šlechty a církve se zde častěji střídali až do roku 1432, kdy zdejší tvrz i ves zakoupili páni z Moravěvsi a připojili obec k Hostivicím se kterými Hradišťko, až do svého zániku před rokem 1563, sdílelo majitele. Pokud jsme zmínili Rybní Strnad a Peterkův mlýn, řekněme si jen, že rybník byl založen jako součást Hostivických rybníků (viz. heslo) a je znám chovem bílého sumce. Peterkův mlýn zbyl z původní obce Hradišťko a zajímavé jsou především rákosiny u něj, které vznikly zánikem původního velkého rybníka. V jeho těsné blízkosti se nacházejí staré vrby s obvodem dosahujícím až 7 metrů. Zbytek rybníka je využíván ke sportovnímu rybolovu. Kostel sv. Jakuba byl v průběhu 30-ti leté války poničen a opraven až v roce 1662. Dalších úprav se dočkal v letech 1737 a 1870. Další stavební opravy a úpravy proběhly ve druhé polovině 20. století. Jsou zde umístěny zajímavé náhrobníky ze 16. století. Zajímavé sochy sv. Jana Nepomuckého a Sv. Františka z Assisi nalezneme u kostela. V obci též nalezneme 3 pomníky a několik pamětních desek. Zajímavý je i zdejší Mariánský sloup se sochami Sv. Vavřince, Sv. Víta, Sv. Floriána a Sv. Kateřiny Alexandrijské. Z dalších zajímavostí města uveďme již jen zbytek Rybníka a geologického profilu, který se nachází v bývalém lomu – Ve skále, Starou třešňovku nad nádražím ČD, která byla založena ve 20. letech 20. století a dnes je místem, s hojným výskytem chráněných živočichů. K Hostivici také můžeme přičíst zajímavé přírodní lokality Remíz u litovického nádraží a Remíz v Jenečku.