Hotel Ambassador na Václavském náměstí v Praze

V těchto místech se již vystřídala řada objektů. Nejprve se tu táhly hradby a pod nimi hluboký příkop, později dvorec s krčmou "U bílého páva", který byl jakýmsi panem Žitavským (není jisté, zda šlo o jeho jméno nebo původ) přestavěn roku 1382 na stejnojmenný dům, jenž přežil neklidné období husitských válek (v roce 1447 náležel rytíři Jaroši z Klusšteina) a teprve počátkem 18. století byl přestavěn (některé zdroje hovoří o přestavbě, jiné o výstavbě nové budovy) na dům "U Zlatého beránka" (známý i pod německým pojmenováním "Zum goldenen Schäfchen"), který byl v roce 1787 úplně přestavěn v pozdně barokním slohu, a to do výše tří pater. Podle jeho majitele, barona Krause, známého marnotratníka s přezdívkou "vévoda z Koňského trhu", byl nazýván i jako dům Krausovský. 31. prosince 1834 zemřel v domě básník, překladatel, redaktor, vydavatel a advokát JUDr. Jan Nejedlý. Minimálně v letech 1841-1843 tu zase působil c. k. knihovní úředník Wilhelm Horn, jeden z prvních daguerotypistů v Praze i v Čechách zároveň. Na posledních snímcích tohoto třípodlažního objektu s bohatě zdobeným rokokovým průčelím s reliéfním domovním znamením v podobě beránka ve zlatém věnci a s plasticky zdobeným štítem s reliéfním motivem Orfea v oblacích a s mansardovou střechou vidíme, že v 1. poschodí byly prostory obchodníka s nábytkem Hynka Wittlera, naopak dole byl tovární sklad suken a vedle něj koloniál Františka Rožánka.

K jeho demolici došlo roku 1911 (povolení k demolici pochází ze 29. září 1911), aby zde mohla vyrůst nová stavba v podobě obchodního domu čp. 840. Ten byl vybudován v letech 1912-1914 firmou Josef Janský, stavitelství a podnikatelství staveb v Praze, a to podle projektu Františka Weyra, i když Rostislav Švácha tvrdí, že dům byl postaven ve spolupráci s architektem Richardem Klenkou (stavební povolení pochází z 26. prosince 1911). Jak to bylo doopravdy, to se dnes již sotva dozvíme, ale dochovaný projekt je signován Františkem Weyrem a Josefem Janským. Zajímavá je rovněž změna plánů těsně před výstavbou, kdy místo zděných a železobetonových pilířů byly navrženy pouze železobetonové konstrukce a spolu s tím byla upravena kupole a mansardová střecha. Po dokončení stavby zaujímaly obchodní místnosti přízemí, mezanin i 1. patro, ale již o rok později byl mezanin s 1. poschodím změněn na hernu, kavárnu a kulečníkový sál. Tyto práce byly kompletně dokončeny roku 1916.

V letech 1919-1923 byl objekt přestavěn na hotel (podle projektu Ing. Alexandera Schäferlinga; nejvýraznější změnou bylo přemístění pasáže ze středu průčelí na jeho levý okraj), přičemž dvorní trojkřídlá budova paláce Passage vznikla v letech 1918-1919. V roce 1924 bylo na hlavní budově nastavěno podkroví a o 3 roky později byl hotel přejmenován na Ambassador (do té doby nesl pojmenování Palais Passage, jeho vlastníkem byl až do poválečného období sám František Weyr a obsahoval 200 pokojů). Roku 1927 byla v přízemí zřízena restaurace a hotelová pasáž byla rozšířena. V roce 1930 byla provedena adaptace divadla Alhambra. Ve 30. letech 20. století byl dům provozně spojen se sousedním čp. 839 (hotel Zlatá husa). Za německé okupace se v hotelu scházeli jak odbojáři, tak různí aktivisté a německá smetánka. 22. září 1940 bylo na zdejší schůzi českých fašistů vyhlášeno obnovení Národní obce fašistické. V letech 1941-1944 působilo v objektu Nezávislé divadlo. 6. dubna 1941 byl v hotelu vyhlášen program obnovy Svatoplukových gard, vznik sportovního klubu a cyklistických závodů. V témže roce začala část hotelu sloužit organizaci Kinderlandverschickung, jež tu zřídila dětský KLV-Gästehaus III. Během květnového povstání zde naopak sídlil štáb odbojové organizace Brutus, kterou vedl Václav Bradáč, ale v roce 1944 byla infiltrována Jaroslavem Nachtmannem a stala se tak nástrojem gestapa. V následujících desetiletích prošla budova velkou řadou větších i menších úprav, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména generální opravu hotelu v letech 1969-1972. Oba hotely se propojily až roku 1964 a od té doby fungují jako hotel Ambassador Zlatá Husa, i když zprvu mělo vedení města s tímto objektem problém, protože ještě v roce 1946 o něm říkalo toto: "Hotel tento je přeplněn podniky (kavárna, divadlo, biograf), které mají kapacitu asi 18 000 návštěvníků a v případě nějakého neštěstí by mohla vzniknout nebezpečná situace, jelikož by pasáž nestačila propustit všechny návštěvníky." A jak vypadá hotel stavebně dnes? Na toto téma Ing. Jiřina Muková ze SÚRPMO publikovala v knize "Umělecké památky Prahy" následující, velmi precizně zpracované řádky:

"Pěti- až sedmipatrová zástavba obsahující hl. budovu, křídlo na pravé straně a zadní hlubokou budovu s kinosálem v patře. Půdorys plně zastavěn, bez dvorku. Průčelí charakterizována, díky železobetonové konstrukci a maximálním potlačením hmoty zdiva okenními otvory téměř krystalické podoby, prostřednictvím četných arkýřů polygonálního půdorysu. Uliční průčelí se střešními motivy inspirovanými patrně východoasijskou architekturou se zdá být v kontextu s dílem R. Klenky, obdobně jako hl. průčelí ovlivněné zřejmě architekturou Paříže 1. desetiletí 20. stol. Objekt se vyznačuje výrazným dekorativismem, lze zde spatřit patrně jeden z prvních pokusů formulovat český projev art deco. V zadním průčelí, situovaném do vnitrobloku, válcové zastřešení navazující na členění průčelí se secesním portálem pasáže. Pozoruhodně řešená jsou i průčelní křídla, situovaná po obvodu dvorku od 1. p. výš. Hodnotná jsou nejen průčelí dvorní, ale i zadní. V hl. průčelí zaniklo v 1. p. ve středním travé široké okno s patrně řezanými meziokenními pilířky.

Dispozice přízemí je uzavřeným systémem navazujícím na pasáž se dvěma dvory, oddělenými příčnými křídly. Pasáž si zachovala pův. kazetový strop bez drobnějších detailů členění, vzadu vpravo, oddělen prosklenou stěnou, navazuje foyer kina obdobného charakteru. Boční stěny se zachovaly v pův. podobě jen zčásti. Vstupní úsek s výkladci v mosazných rámech, přímo proti vstupu nástup na schodiště průchodem s polokruhově valenou klenbou, s podhledem členěným štukovými kazetami. Navazující schodiště do patra je v celém rozsahu z umělého mramoru. Stěna naproti vpravo omítaná, hladká, původně patrně s výkladci, dále do hloubky se zachovalo původní členění s dvěma trojicemi oken v šambránách, opět z umělého mramoru. Okna směřují do denního baru, jehož stěny i strop jsou členěny barokizujícími štukaturami. Na levé straně zachovány výkladce konvexního půdorysu v líci, s dekorativními lištovými litinovými profily. Odtud až dozadu výplně oddělující boční prostory výhradně novodobé, s mosaznými konstrukcemi s půdorysným vydutím napodobujícím patrně pův. výtvarnou formulaci. Vpravo od pasáže je kavárna a vstupní hotelová hala, prostor se štukovou dekorací stěn i stropu. Obdobný dvouprostorový útvar se nachází o patro výš, kdy strop na středu prolomen do 2. p., které je vlastně ochozové. Stropy obou podlaží pův., zdobené opět barokizující štukovou dekorací. Rozsáhlý kinosál, pův. divadelní scéna v patře v zadní části budovy je útvarem autentickým, aplikujícím dekoraci na železobetonovou konstrukci určující charakter prostoru. - V podzemí vpředu Halali bar upravený v nedávné minulosti s dřevěnými podhledy a obklady sloupů bez vyšší invence. Divadélko Alhambra v podzemí na středu hloubky náleží pův. výstavbě, opět s povrchy dekorativně členěnými.

Objekt v celém rozsahu je významným dokladem vývoje architektury 2. desetiletí 20. stol., z pozdní fáze secese s přechodem ke stylu art deco."

Jak již bylo výše sděleno, tak v suterénu objektu se nacházelo v roce 1913 Joe Hlouchou založené varieté Alhambra, jedno z mála zařízení obdobného zaměření, které přečkalo vlnu rušení koncem 40. a počátkem 50. let 20. století. V roce 1950 podnik krátce řídil choreograf Frank Towen. Vedle toho tu fungoval Halali gril, který byl spolu s Embassy barem zrekonstruován roku 1972. Tehdy tvořila hudební doprovod v Halali grilu cikánská muzika Lakatoš a ve druhém podniku hudba Š. Hromádky. V současnosti jsou vlastníky čp. 840 JUDr. Vlastimil a Elena Dvořákovi a objekt je známý zejména kvůli tomu, že se zde dlouhá desetiletí nachází Hotel Ambassador Zlatá Husa, o němž se lze více dozvědět zde: https://www.ambassador.cz/cs/.

Hotel Ambassador na Václavském náměstí v Praze na mapě