Hrabeňák neboli Vápenice – vyhlídka

Lidově tomu říkám Hrabeňák, ale technicky vzato jde rozcestí na sedle mezi vrchem Háj a Lovák. Ten Háj, neboli nespisovně Senová je kopec přímo nad Šumperkem, ozdobený rozhlednou, o pár metrů nižší Lovák je kopec nad horním koncem Temenice, což je taková vesnická část Šumperka.

Hrabeňák se tomu říká, protože silnice tu směřuje k Hrabenovu, který je už součástí Rudy (nad Moravou).

Samotné rozcestí se skládá ze zmíněné okresní silnice a polně-lesní cesty od masivu Háje k Lováku. Cesta je navíc pomalována pěší turistickou žlutou značkou od Šumperka přes Boží tělo do Bohdíkova. Turistický rozcestník nese označení Vápenice, tak se nakonec nazývá místní hájovna.

Protože navíc u Vápenice zastavuje autobus, je to vlastně nejpohodlnější varianta výstupu na Senovou, autobus tu jezdí cca 2–3x denně a to i o víkendech…

A protože se směrem k Lováku nevyskytuje žádný hustý porost nýbrž jsou tu pastviny (za socialismu i pole) je z Hrabeňáku, tedy sedla Vápenice vcelku pěkná vyhlídka. Tu ocení jak pěší turisté, tak i kolaři zejména počátkem cyklistické sezóny. Je to jeden z prvních absolvovaných jarních kopců kolem města a než si tělo zvykne na nové pohyby, pokochání je příjemnou omluvou za krátkou zastávkou. Vyhlídka je převážně na severní obzor, ale v tom směru výtečná. Samozřejmě že nejdůležitější je velká část hřebenů Hrubého Jeseníku, ale postupujme pěkně zleva Doprava (jako při literatuře). Pod sebou máme údolí Temenice s potokem Temencem, první větší kótou je tedy jeden z předvrcholů Lováku, nad Temenicí bude vrchol Vaškovy hory, další hřeben už jsou sedmistovkové kopce nad Bratrušovem, podle vysílačky se pozná Smrk (742 m), hřeben se snižuje na Ořešník (703), pak už jsou Městské skály (589 a 675 m) s neviditelnou vyhlídkou, ale díky mýtině s dobře viditelnou Voštinovou skálou na jižním úbočí). Hřeben se snižuje na Kokeš (511) s vrcholovou skálu (dá se najít dobře dalekohledem nebo teleobjektivem. To už jsme skoro ve městě.

Tam kde už klesá hřeben z Městských skal se na obzoru výrazně zvedá Hrubý Jeseník. Jde o Masiv tí vrcholů, Dlohé stráně, Mravenečník a Vřesník (podle abecedy i výšky 1353–1343–1342 m), poněkud stranou nižší Homole má „jen“ 1209 ale je o něco blíž. A v úžlabině mezi vrcholy krásně Praděd, 1491,3 m n.m. Pak to všechno pokračuje od Vysoké hole (1464) až na Pec a Ztracené kameny k sedlu Skřítek. Ještě nenápadně se zvedá jeden kopec, to by mohla být Ostružná (1184). Před tím se zvedají nižší kopce kolem Prostřední skály (719) a Petrovského vrchu (778 m). Pak už se zase zvedají kopce, jako by pokračování Hrubého Jeseníku, tedy Černé kameny (954) a Bílé(956), Kamenec (955) se zdá nejvyšší, protože je osamocený a blíž. Ten už pomalu mizí za hranou lesa pod Hájem.

Na druhou stranu už toho zas tak moc vidět není, mimo nějakého kopce nad Hrabenovem (zřejmě Hrádek), pak nějaké vrcholy Zábřežské vrchoviny, něco k Hambálku. Pak je vidět ještě nějaký větší kopec, odhadem už Bukovohorsská hornatina...