Tradiční klasika na západ od Šumperka; tentokrát téměř v zimním hávu (Vápenice – rozhledna na Háji – Chocholík – Bludoveček)

Kam a jak jedeme?

Oblíbenou výletní trasu (nejen) obyvatel severomoravského města Šumperk a jeho okolí jsme téměř v závěru letošního ledna absolvovali hlavně ze dvou důvodů. Jednak jsme ji chtěli konečně představit našim olomouckým přátelům, ale také jsme si „potřebovali splnit povinnost“ prvního letošního výstupu k rozhledně na Háji. Ten jsme totiž na Nový rok z důvodu nepřítomnosti v rodném městě nestihli … což je – jak sami jistě uznáte – 28. ledna záležitostí téměř neodpustitelnou.

Trasu jsme si tentokrát lehce ulehčili použitím autobusu, který nám ušetřil nejen čas a nějaký ten vzdálenostní kilometr, ale hlavně téměř dvě stovky výškových metrů.

Za čím jedeme?

Začínáme tedy na autobusové zastávce Na Vápenicích (část obce Hrabenov), což je východiště v nadmořské výšce lehce přesahující 500 m. A tady nás také čeká první krátká pauza, během které našim přátelům představíme Jubilejní kameny knížete Johanna II. z Lichtenštejnu. Je to v podstatě kamenný pomník z roku 1898, kterým bylo oslaveno 40. výročí panování tohoto osvíceného knížete.

Poté jsme se již „zachytili“ souběhu žluté TZ a červeného psaníčka, aby nás to druhé jmenované zavedlo k výškovému vrcholu dne – 631 m vysokému Háji. Zde se od roku 1996 tyčí rozhledna v podobě dřevěné věže na kamenné základně. Po odevzdání drobného obnosu je tady umožněno se z výšky 24 m porozhlédnout po kraji. Zejména v zimě se ale občas stane, že je přes sklo některými směry špatně vidět.

Následuje (stále po psaničku) dlouhé klesání do sedla Červený kříž (502 m). Odsud se vydáme opět vzhůru, a to na Chocholík. Jeho vrchol se nachází ve výšce 548 m, takže se jedná o nejvyšší bod obce Bludov. Potěší, že počasí nám tentokrát – na rozdíl od konce roku 2022 - umožní celkem přijatelný (žádná hitparáda to ovšem zase nebyla) výhled na Šumperk. A oblíbená houpačka byla opět v plné permanenci.   

Pokračujeme po psaníčku dál. Po chvíli se k nám přidá zelená TZ a ta nás dovede až k oblíbené restauraci Bludoveček. Usadíme se v zimní zahradě a na nějakou dobu máme o zábavu - navíc v příjemném teple - vystaráno. Venkovní betlém ještě neschovali a černá psovitá šelma před restaurací byla velmi přátelská.

Byl by to docela hezký závěr výletu, kdybychom ještě nemuseli dojít domů. S plnými břichy nás tak čekají téměř 4 km cesty, po kterých už následuje jen sprcha a vskutku přátelské domácí posezení u příjemné hudby, oko i chuťové pohárky těšících poživatin a kvalitního moku dle vlastního výběru.   

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pozdní oběd jsme si dali na Bludovečku. Někdo zvolil hovězí steaky (koneckonců byl zde „steakový víkend“), někdo vepřové medailonky … a spokojeni byli všichni. Dobrou náladu a vnitřní teplotu jsme cestou preventivně udržovali archivní tekutinou z jablečného kvasu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Skvělý a pohodový výlet, který se dá „proběhnout“ za 2-3 hodiny, ale také si ho můžete užívat celý den (my zvolili „zlatou střední cestu“, která nám „zabrala“ asi 5 hodin. Klouzalo to jen někde, navíc přijatelně … a je skvělé, že nás tato „tisíckrát“ absolvovaná trasa ještě stále moc baví.

Nelíbilo: Jedna další splněná tradice. Jestliže v pátek i v neděli bylo poměrně slunečno, v sobotu (kdy jsme výlet absolvovali) jsme naši – asi 150 milionů kilometrů vzdálenou – hvězdu nezahlédli ani koutkem slábnoucího oka.    

Ostatní informace

Nebudeme-li počítat dopolední cestu na autobusovou zastávku, tak jsme ušli přibližně 9 km (podle Mapy.cz to bylo 8,9 km). Utrácelo se za autobus (9,- Kč/osoba), návštěvu rozhledny (vstupné, plechovkové pivo, tričko s motivem od šumperského výtvarníka Petra Válka) a za bludovečské poživatiny (tam už to bylo pár stovek na hlavu – a tím nemyslím dvojici).

Tuto trasu je, samozřejmě, možno různě alternativně prodlužovat i zkracovat a doplňovat o další „zážitkové discipliny" (např. o poutní areál u kostela Božího Těla známý jako Kosteléček nebo o bludovský Vlčí Důl s koupalištěm). Popisovaný úsek je ale tou klasikou nejklasičtější ...