Loading...
Zajímavostí, kterou najdete na různých místech nejen na Šumpersku, jsou mohyly z kamenů a zasazenou nápisovou deskou, které oslavují 40. výročí osvíceného panování knížete Johanna II. z Lichtenštejnu. Vznikly v roce 1898 a ve všech lesních revírech všech panství byly kolem nich vysazeny skupiny dubů, nazvané „Fürst Johannes - Eichen Gruppe“. Jedno takové místo se nachází i nedaleko hájovny na sedélku Vápenice mezi Šumperkem a Hrabenovem nebo chcete-li mezi vrcholy Háj a Lovák. Zdejší – dnes již historická památka – je velmi pěkně upravena a osazena informační tabulí (na té mají ovšem Lesy ČR chybu a špatně opsané latinské číslice způsobily záměnu letopočtu 1898 na 1818). Zásluhu na tom má Lesní správa Ruda nad Moravou a Program 2000.
Iniciátorem této neobvyklé akce (myslím teď nositele myšlenky na stavbu pomníku. ne dnešního schvalujícího úředníka) byl zřejmě knížecí lesní rada Julius Wiehl, který od roku 1897 zastával funkci ústředního ředitele lichtenštejnských lesů v Olomouci. O rok později tak v listopadu vzniká v – přibližně – 168 revírech celého panství tato „atrakce“. Její součástí byly jubilejní Háje, které tvořilo vždy 20 dubů letních, 20 dubů zimních a 18 dubů červených. Počet 58 dubů vyjadřoval věk knížete, 18 dubů červených jeho věk v den nástupu panování. 40 dubů letních a zimních symbolizovalo počet let jeho panování. Na desku z opracovaného kamene byl vždy vytesán nápis:
FÜRST JOHANNES EICHEN
XXXX JÄHR. REG. JUBILEUM
XII. NOV. MDCCCXVIII
V některých případech byl tento nápis v češtině („Duby Knížete Jana Dobrotivého ku oslavě 40-letého Vladaření - XII. listopadu MDCCCXCVIII)“ nebo latině, někde byl nápis o deset let později ještě doplněn dodatkovou tabulkou k 50. výročí panování (a přibylo 10 doubků). To však není případ z Vápenice, ale spíše z Bruntálska, Krnovska nebo oblasti Moravského krasu. Mnohé jubilejní kameny naopak dávno neexistují.
Johann Maria Franz Placidus – tedy Jan II. z Lichtenštejna - se narodil 5. října 1840 na zámku Lednice a po smrti svého otce Aloise II. se stal dne 12. listopadu 1858 lichtenštejnským knížetem. Vládl pak celých 70 let a tři měsíce, čímž překonal i císaře Františka Josefa I. Jeho 31 panství zahrnovalo oblasti v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Dolních Rakousech, Salzbursku a Lichtenštejnsku. Jan II. si během své vlády vysloužil pověst muže natolik vstřícného, štědrého a dobrosrdečného, že dostal i přídomek „Dobrotivý". Zřejmě oprávněně, protože mnoho lidí vděčilo údajně jen jemu za zajištěnou a důstojnou existenci nebo možnost rozvinout svůj talent a duševní schopnosti. Jan II. významně podporoval lehký průmysl, zakládal školy a nemocnice, budoval cesty, silnice i železnice. V roce 1898 také založil Lovecko-lesnické muzeum v Úsově a roku 1921 vydal novou lichtenštejnskou ústavu. Oblíbený kníže a rytíř řádu zlatého rouna zemřel na zámku ve Valticích v únoru 1929 a následně byl pohřben v lichtenštejnské rodinné hrobce ve Vranově u Brna.
Jubilejních kamenů ke 40. výročí vlády knížete Jana II. se v lesích na Šumpersku, Hanušovicku a Králicku dochovalo více, nejznámější je zřejmě ten na Svaté Trojici. Kromě významu pietního měla tato místa zřejmě také význam vědecký. Duby měly prokázat, jak jim prospívají různá stanoviště a v různé nadmořské výšky. Mnohé kamenné mohyly se zachovaly až do dnešní doby, skupiny dubů u nich však - až na několik čestných výjimek - zmizely. Tyto lesní památníky jsou dodnes jednou z památek, připomínajících dlouhou vládu moudrého panovníka, a jsou přístupné na turistických trasách pro pěší i cyklisty. A to je případ i kamenů na Vápenici, kolem kterých prochází žlutá TZ.