Hrad Boskovice.

Hrad Boskovice, vstupní strana hradu  •  Fotografie (34)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (34 fotografií)

Jižní část horní části hradu

Hradby na západní straně

Vstoupit do fotogalerie (34 fotografií)

Za okny se sype sníh a druhý jarní den nás opět vrátil do zimy. Kromě toho leží na stolku vedle mě dvě roušky na obličej. S cestováním bude možná i na delší čas konec. Co zbývá je návrat do minulého roku, který byl k cestování více než štědrý. Navštívili jsme několik oblastí naší země a mnohá místa se skutečně dostala pod kůži. Mezi ně patří i boskovický hrad. Sídlo několika významných moravských rodů bylo již mnohokrát popsáno. Ve stručnosti chci jen uvést, že hrad byl postaven někdy ke konci 13. století. Objekt prošel několika přestavbami a kupodivu byl obýván až do roku 1729. I když se postupně proměnil v romantickou zříceninu, jeho gotický a následně renesanční sloh je tady stále patrný. Zbývá vrátit se ve vzpomínkách do loňského horkého srpna a po červené se vydat na hrad.

Vycházíme z boskovického náměstí a Hradní ulicí procházíme kolem muzea k hotelu, který byl kdysi klášterem. O něco výše stojí zámek a na opačné straně ulice zámecký skleník. Následuje průchod lesíkem a poté již vstupujeme na rozlehlejší prostranství. Po levé straně se díváme na vysoké hradby a vpravo uprostřed louky roste krásný dub. Po chvilce stojíme u hradní brány, za kterou je hradní pokladna. Vstupné je zaplacené a naše první kroky vedou do místnosti s modely hradu a boskovickou biblí. Nabízí se otázka, jak skloubit modely se skutečností. No uvidíme. Za pokladnou odbočujeme vlevo a procházíme druhou bránou. Tady je vítané občerstvení, moc hezký výhled na hradby a uvnitř objektu studna se šlapacím kolem. Hezká pohádka o hradním vodníkovi také stojí za přečtení. Po několika schodech se dostáváme do středu hradu. Zbytky centrální části hradu stojí za delší prohlédnutí. Kromě zbytků paláce a dalších místností se z několika míst otevírají výhledy do okolí a na město samotné. Plánovaný čas na prohlídku je dávno pryč, ale tady se nedá spěchat. Navíc mezi zdmi není takové horko. Objevujeme další bránu a vracíme se zjistit nabídku občerstvení. Lákavá je višňová limonáda a je to trefa do černého. Posezení pod košatými stromy je za námi a bohatší o hezký zážitek se stejnou cestou vracíme do města.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1533

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli