Hrad Dobrá Voda
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Hrad se nachází na výběžku zalesněného hřebene v severní části Malých Karpat v malebné krasové oblasti přírodní rezervace Slopy. Dostupnost je z těchto míst: Z Dobré Vody:zZ autobusové zastávky při kostele po červené značce kolem fary s památnou tabulí a jizbou J. Hollého, poté kolem židovského hařbitova, cesta nás po 15 minutách dovede na odbočku k hradu. Výhodnější je spojení vlakem do Hradiště pod Vrátnem (nebo o zastávku dále do Brezové pod Bradlem). Z Bratislavy vyjíždí vlak do Kút v 5.54, kde je přípoj do Jablonice, odtud pak jede motorák do Brezové pod Bradlom. Z Hradiště pod Vrátnem: ze železniční zastávky po modré až k rozcestí s červenou značkou. Odtud po červené přes vrch Slopy a asi 30 minut cesty k odbočce k hradu. Z Brezové pod Bradlem: od stanice po červené a po ní dolinou na jih. Po zhruba 20 minutách značka vystupuje na hřeben a vede k hradu. Z historie hradu: roku 1262 daroval uherský král Belo IV. dědiny Osuské, Hradiště pod Vrátnem a zaniknutý Ropov hlohoveckému panství. Hrad vznikl na ochranu horského průsmyku v letech 1294-1316. Zakladatelem byl přívrženec M. Čáka magistr Aba Velký. Nejstarší částí hradu je čtyřhranná věž, ke které byl později přistavěn palác. Původní název hradu byl Dobrý kameň. Později převzal jméno po vesnici v podhradí pojmenované po prameni vody. Roku 1316 byl hrad oblékán a roku 1320 jej získal Matúš Čák Trenčiansky. Do konce 14. století byl královským majetkem až do doby než jej daroval král Zikmund Ctiborovi z Ctiboric. V době jeho vlastnictví byl hrad rozšířen o nové opevnění na jihovýchodě, které bylo zakončeno kapličkou s obdélníkovou vstupní budovou. Rodu Ctiborovců patřil hrad až do roku 1434, kdy rod vymřel v mužské linii. O dva roky později jej Zikmund daroval svému oblíbenci Michalovi Orságovi. Orságovci zlepšili ochranu Předhradí postavením dělové bašty a postavením barbakanu. Tento rod pravděpodobně přistavil v období tureckého nebezpečí dolní hrad s třemi baštami a hospodářskými budovami. Roku 1567 zemřel poslední z potomků Orságů a hrad byl opět majetkem krále. Roku 1583 patřil chorvatskému bánovi Krištofu Ungnádovi ze Sonnecku. Prostřednictvím jeho dcery Anny Marie se hrad dostal do rukou významného rodu Erdodyovců. Za jejich období začal hrad chátrat. Roku 1762 celý objekt vyhořel a zbyly z něj pouze ruiny. Do současnosti se zachovaly zbytky 2 věží, obvodové zdivo a dělová bašta. Z třech bašt dolního hradu existují ještě 2.