Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Goticko – renesanční hrad Houska, označovaný díky zboření opevnění po třicetileté válce často též jako zámek, patří k pozoruhodným památkám Českolipska; ba lze říci, že v kraji lesů a skal mezi Bezdězem a Kokořínem je mezi hrady a zámky tím nejatraktivnějším. Historie hradu Houska je nedílně spjata s rody Berků z Dubé, Smiřických ze Smiřic a Kouniců. V současnosti je hrad Houska majetkem rodiny Šimonků z Mladotova, která jej od r. 1999 zpřístupnila veřejnosti.
Hrad Houska stojí na strmém skalním útesu vybíhajícím ze severovýchodního úbočí Zámeckého Vrchu, severně od Mšena. Za svou dnešní podobu vděčí hrad Houska, označovaný nezřídka též jako zámek, čtyřem zásahům do své podoby. Prvním z nich bylo samotné založení raně gotického hradu ve druhé polovině 13. století, druhým předpokládaná výstavba pozdně gotického opevnění na konci 15. či na počátku 16. století, třetím renesanční přestavba kolem r. 1580 a konečně čtvrtým demolice opevnění a hradní věže r. 1658. Dispozice hradu Houska je i dnes dvojdílná. Přístupová cesta vede od jihovýchodu, před hradem se však stáčí v pravém úhlu na severovýchod a ústí do brány předhradí. Předhradí se rozprostírá na ploše zhruba lichoběžníku. Jeho současná podoba má s původním středověkým stavem kvůli demolici opevnění a zasypání příkopů po třicetileté válce společného pramálo, pouze přízemní budova stájí tvořící jihovýchodní frontu předhradí obsahuje části gotických konstrukcí; původní brána do předhradí mívala podobu průjezdu přízemím hranolové branské věže. Vlastní hrad, rovněž lichoběžníkového půdorysu, se tyčí na skále v severním sousedství předhradí. Povaha terénu v prostoru jádra je taková, že někde bylo nutné terén vyrovnat a někde naopak přitesat skálu prorůstající budovami do vyšších pater. Dnes tvoří vlastní hrad čtyřkřídlá dvoupatrová budova se sgrafitovou omítkou, která působí výškově homogenním dojmem. Toho se dosáhlo jednak zbudováním vstupního křídla kolem r. 1580, jenž nahradilo starší hradbu s kulisovou bránou (ostatní tři křídla jsou původně gotická), jednak demolicí hranolové věže v jižním nároží r. 1658. Lichoběžníkové nádvoří obíhají v úrovni obou pater po celém obvodu pavlače, zajišťující komunikaci mezi jednotlivými trakty. Architektonicky nejnáročnější částí hradu Houska je gotická kaple archanděla Michaela, tvořící východní konec severního křídla.
Gotický interiér kaple archanděla Michaela prostupuje přízemím a prvním patrem ve východním rohu komplexu budov hradního jádra. Kaple je vybavena sediliemi a zdobena vzácnými středověkými freskami s duchovní tematikou, pocházejícími z první poloviny 14. století. Do prvního patra vede z přízemí jak původní šnekové, tak novověké schodiště. Do prostor prvního patra se vstupuje přes Lovecký salónek zdobený trofejemi, jehož zvláštností je opracovaná skála tvořící část obvodového zdiva salónku. Následují tři obytné komnaty, z nichž nejvzácnější je raně gotická klenutá místnost zvaná Zelená světnice. Stěny Zelené světnice zdobí nástropní fresky z konce 15. a ze 16. století, na nichž jsou zachyceny některé lovecké a duchovní výjevy s dobovým vyobrazením Housky a několika dalších hradů a tvrzí na pozadí. Druhé patro má podobu, jakou mu vtiskla renesanční přestavba na konci 16. století (dříve mělo spíše obranný charakter). Plochostropým místnostem druhého patra vévodí svým rozsahem a uspořádáním renesanční Taneční sál.