Kudy do pekla?

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Asi čtyřicet kilometrů severně od Prahy se na skále mezi stromy ukrývá nevelký, nevýrazný hrad/zámek (či úplně nejpřesněji „renesanční zámek s prvky gotického hradu“) Houska. S oblíbeným pečivem to nemá co dělat; stavba získala jméno podle jistého Houseky, kterému toto někdejší hradiště věnoval otec – vévoda Pšovanů. Historie Housky sahá do 9. století, kdy zde stávala dřevěná konstrukce, později přeměněná v kamenné hradiště. V druhé polovině 13. století byla Houska přestavěna na nedobytný hrad, který v dalších staletích prošel mnoha stavebními úpravami, čímž získal prvky gotické i renesanční. Nicméně Houska nikdy nenabyla vážnějšího významu. Hrad není velký ani příliš krásný, neměli tu rozsáhlý park ani úchvatnou zahradu. Přesto se o něj významné osobnosti vždy zajímaly a dnes jeho dějiny vrtají hlavou nejednomu historikovi. Málokterá památka se totiž může chlubit tolika záhadami jako právě Houska. S čerty nejsou žerty Na Housce se prý nachází brána do pekel. To se „ví“. Nicméně o tom, kde přesně tato brána je, se vedou spory. Jedni se domnívají, že jako vstup do podsvětí slouží hradní studna. Na Housce je totiž odnepaměti nouze o vodu, což má podle pověsti na svědomí čert, sedící na jejím dně. Podle jiné teorie je brána do pekla v kapli. Svatostánek se atypicky nachází uprostřed hradního areálu, hospodářské budovy jsou kolem. Není divu, že laici i odborníci spekulují o tom, že je to kvůli „něčemu“, co se z hradu nesmí dostat ven. Jedna z bájí tvrdí, že průrva, vedoucí do pekla, byla na místě hradní kaple objevena už před jejím postavením. Obyvatelé Housky prý do jejích útrob spustili odsouzence na smrt. Po pár minutách se z hlubin země ozval děsivý řev, a když nebožáka vytáhli, byl o deset let starší. Po pár dnech zemřel šílenstvím. Místní se pak údajně pokoušeli jámu zasypat, ale marně. I postavili nad ní Boží kapli, aby zlým mocnostem zabránili v šíření. Kaple na Housce je vskutku záhadná. Její vlhké stěny porůstá lišejník, zatímco okolní zdi jsou naprosto suché. Keltský ornament, záhadný pokoj a „stroj času“ Pekelná brána však není zdaleka to jediné, co milovníky tajemství na Housku láká. Nevysvětlitelný je rovněž keltský ornament, nacházející se na hradě. Co má znamenat? Vždyť majitelé a obyvatelé Housky byli vždy křesťané. A k čemu sloužila a kdy vznikla tajná místnost, objevená při rekonstrukci hradu? V plánech o ní není ani zmínky. K Housce se vztahuje mnoho pověstí a podivných příběhů. Více než „podivný“ je rovněž zážitek, který si odsud odnesl Karel Hynek Mácha a později se s ním svěřil svému příteli Eduardovi. Když básník na hradě nocoval, zjevila se mu prý mladá dívka s „kouzelnou krabičkou s pohyblivými obrázky (zřejmě kamerou), ukazujícími okolí hradu v roce 2006.“ Pár turistických informací závěrem… Hrad Houska byl veřejnosti zpřístupněn až v roce 1999 a stále zde probíhá rekonstrukce. Prohlídkový okruh tedy není nijak zvlášť dlouhý; ovšem to budou jistě mnozí vnímat jako pozitivum. Celým hradem jakoby prorůstá skála, na které je budova vystavěna. Kámen spatříte nejen na vstupním nádvoří, ale i v loveckém sálu. Těžko říct, zda na tomto nevelkém hradě vydržíte celý den. Dřív sem lidé chodili řešit záhady s peklem a hledat bájné poklady. Pokud vám tyto činnosti připadají bezpředmětné, udělejte si výlet na některou z blízkých památek. Na hrad Bezděz či Kokořín se dostanete pěšky. A pokud do zdejších luhů a hájů zavítáte v létě, nezapomeňte s sebou kolo. Máchovo jezero je od Housky vzdáleno něco málo přes deset kilometrů a dovedou vás k němu značené cyklostezky. text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz)