Loading...
Nachází se na druhém nádvoří hradu. S Pracemi na jejím hloubení bylo započato v roce 1714. K práci sem byli povoláni horníci z pernštejnského panstvíí pod vedením důlního mistra S. Sprosse. V polovině roku 1715 byla překročena hloubka 33 sáhů (přes 63 m), za rok se tedy vyhloubilo necelých 25 m. V létě roku 1716 bylo již dosaženo stometrové hloubky (přibližně úrovně hladiny řeky Svratky). Nenarazilo se sice na pramen, voda však do studny prosakovala skalními puklinami. Za 24 hodin se načerpalo přes 40 hl vody. Následujícího roku byla pak studna prohloubena na dnešní hloubku téměř 112 m, tj. pod úroveň řeky Svratky na Starém Brně. Horní část studny byla vyzděna kamennými kvádry a cihlami, hlouběji stěny tvoří jen samotná skála. Průměrně je studniční šachta široká 3,5 m, v nejužším místě pak jen necelé 2 m. Vodní sloupec sahá do výšky 90 m, což představuje 1000 m³ vody. Na dně studny byly vyraženy dvě postranní horizontální štoly, dlouhé 17 m a 25 m, o výšce 2 m a šířce 0,8 až 1,2 m.
Nad studnou původně stával studniční domek, v němž bylo dřevěné kolo k čerpání vody. Tuto práci konali vězňové ze špilberské věznice. V roce 1783 bylo již v provozu šlapací kolo s těžkým řetězem, na němž denně pracovalo 8 vězňů. V polovině 19. stol. bylo používáno jen občas, vedle žentouru. Otáčeli jím 4 muži a vytažení vědra údajně trvalo 15 minut. Studniční domek byl odstraněn v letech 1939-41 při úpravách prováděných něměckou armádou a studna tak získala současnou podobu. Poslední čištění, spojené s průzkumem studny, proběhlo v letech 1990-91. Při něm se ze studny vytěžilo 308 m³ materiálu o celkové výšce 14 m, který obsahoval řadu zajímavých nálezů. Jejich ukázky lze shlédnout v expozici "Špilberk - od hradu k pevnosti".
Zdejší studna na nádvoří Hradu Špilberku svou hloubkou 111,8 m patří k nejhlubším studnám v našich zemích.
GPS: 49°11'40.223"N, 16°35'56.236"E