hrádek Květnová (u Ostrova)
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrádek
Květnová, původním jménem Permesgrün nebo Permesgryn, náležela v 15. století Hilbrantu Prejsnarovi. Ten v roce 1437 prodal nějaké platy ve vsi Albrechtovi Perštejnovi. Poté tvrz náležela Petrovi ze Šternberka stoupenci Poděbradské jednoty. Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic r. 1450 tvrz dobyl, ale nakonec musela být opět vrácena dle ustanovení "Vlčtejnské" (hrad jižně od Plzně) mírové smlouvy Petrovi ze Šternberka. Boj se však rozhořel brzy znovu a Hrádek byl tentokrát definitivně zničen. Jeho správní funkci převzala tvrz dole ve vesnici. Ves s mladší tvrzí náležela roku 1502 Václavu Hozlaurovi. Roku 1557 již náležela ves k ostrovskému panství a tvrz ztratila svůj význam.
Dnes z hrádku pozůstává pouze strmý pahorek na němž stál a šíjový příkop vylámaný ve skále. Vzhledem k malé rozloze jádra a předpokládanému stáří objektu je pravděpodobné, že zde stávala nanejvýš obytná věž a možná ještě jeden menší objekt. Hrádek však kromě vrcholových partií s hradním jádrem využíval i malé plošinky na úbočí, které mohly sloužit jako Předhradí s provozními objekty. Zdá se tedy celkem logické, že kromě vrcholku bylo opevněno (avšak patrně patrně lehčími konstrukcemi, jako je palisáda) i úpatí hradního vršku. Pod hrádkem se po orbě objevuje keramika 15. století, která se tam mohla dostat splachy.