Hradiště Klaštov

Turistické cíle • Památky a muzea • Hradiště

V prostoru hradiště • Fotografie (9) • Foto: 11965

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

V prostoru hradiště

cedule naučné stezky

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

V prostoru hradiště • Foto: 11965

Nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě se nacházejí v nadmořské výšce 753 m (vrcholové skalisko „Čertův kámen") na katastru obce Vysoké Pole (severní okraj hradiska vytváří katastrální hranici s obcí Bratřejov. Jedná se zároveň o nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny na území Zlínského kraje.
První zprávy o této lokalitě se objevují až na konci 19.století, vůbec poprvé u J. Kučery .
U I.L. Červinky (Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928,91), který lokalitu nakonec zařadil mezi velkomoravská útočištná hradiska (nalezl zde kamenné žernovy, uložené zřejmě v muzeu ve Val.Kloboukách). Později se pod vlivem E. Šimka přiklonil k názoru, že se mohlo jednat keltské hradisko a bohužel tento nesprávný názor se později objevil v řadě různých turistických příruček a dostal se i do podvědomí širší laické veřejnosti - v současné době ale neexistuje z Klášťova jediný nález, který by tuto domněnku podporoval.
Odborný průzkum zde nebyl nikdy realizován (s výjimkou zmíněného pokusu I.L. Červinky v roce 1915), pouze v roce 1968 provedl V. Dohnal ze zlínského muzea situační náčrt lokality a provedl zde menší zjišťovací sondu, kde v hloubce 0,5 m narazil na kulturní vrstvu, z níž získal deset keramických zlomků, z nichž jeden byl skutečně středohradištní a zbytek patřil slezskoplatěnické fázi kultur popelnicových polí z přechodu pozdní doby bronzové a nástupu starší doby železné - halštatu (ca 900 -750 př.n.l.) V roce 1981 zde provedl povrchový průzkum J. Kohoutek, spojený s mikrosondážemi, a získal obdobný počet keramických zlomků, z nichž většina byla opět pravěkého halštatského stáří a několik bylo slovanských středohradištních. V roce 1982 zde J. Nekvasil z Archeologického ústavu ČSAV v Brně nalezl ve vývratu část nádoby, opět datovatelné do halštatského období kultur popelnicových polí.
V roce 2005 byla z iniciativy p.J. Zichy, starosty obce Vysoké Pole, provedena menší výzkumná akce na ploše hradiska. Ve dnech 8. - 11.května bylo provedeno nové podrobné geodetické zaměření lokality pracovníky ÚAPP Brno a na něj navázalo ve dnech 23. - 27.května provedení několika zjišťovacích sond menšího rozsahu v jihovýchodním sektoru plochy hradiska (sondy A, B, C, D a X, Y). Zároveň byl proveden orientační průzkum na celé ploše hradiska za pomoci detektoru kovů v návaznosti na objev z roku 2003, který byl v průběhu zmiňované akce předán, a prozkoumáno zpětně místo nálezu (sondy Y).
Výsledky tohoto předběžného zjišťovacího výzkumu byly naprosto šokující. Onen nález depotu železných předmětů v sondě Y představuje zatím vůbec největší soubor železných předmětů v této oblasti jihovýchodní Moravy, který lze zařadit do období Velkomoravské říše (doba středohradištní - 9.století). Soubor obsahuje celou řadu unikátních předmětů (třmeny, tauzované stříbrem, koňská udidla, kosy, sekerovité hřivny - tehdejší platidla, radlice, ostruhy, pily, apod. - celkem zde bylo nalezeno 51 předmětů, překrytých žernovem). Z dalšího výzkumu - hlavně sonda A a prospekce v JV sektoru hradiska - bylo získáno dalších více jak 100 železných předmětů (misky slezského typu, součásti výbavy jezdecké bojovnické družiny -ostruhy, hroty šípů,sekery, apod., dále další doklady intenzivního osídlení v době velkomoravské (klíče, zlomky petlic, kování vědérek, závěsná kování, apod.) Podstatně méně bylo při průzkumu získáno keramického materiálu, ale i tak byly zjištěny fragmenty středohradištních hrnců, zdobených charakteristickou vlnicí, tak
i zlomky halštatské keramiky (amfora, zdobená na tuhovaném povrchu charakteristickým žlábkováním). Byla objeveny také další velkomoravské kamenné žernovy - v sondě B celý exemplář, v sondě X jen fragmenty.
Výsledky této krátké zjišťovací akce přinesly zcela nové a závažné poznatky o historii jižního Valašska v rámci širšího kontextu jihovýchodní Moravy.
Potvrdilo se, že hradisko na Klášťově bylo poprvé zbudováno na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné - halštatu zhruba v rozmezí let 900 - 750 př.n.l. V té době byla hornatá oblast východní Moravy vlastně poprvé v dějinách intenzivněji osídlena, jak to dokládají i četná další naleziště v této oblasti, např. Vlachovice a nebo Sehradice.
Za neméně významný přínos lze pokládat výrazné stopy antropogenní aktivity v tomto prostoru v době středohradištní (9.století našeho letopočtu), tedy rámcově v době existence velkomoravské říše. Po výzkumné sondáži v roce 2005 se předpokládalo, že se v případě Klášťova tedy konečně podařilo objevit centrální velkomoravské hradisko v oblasti jižního Valašska, když bylo výzkumem prokázáno, že se ani omylem nemohlo jednat o lokalitu Gradca u Slavičína.
V důsledku překvapivých nálezových výsledků v roce 2005, byla v roce 2006 podniknuta větší zjišťovací archeologická sondáž v areálu klášťovského hradiska.