Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie v Heřmanově Městci

Na místě tohoto objektu, kde se od dávných dob říká "U Matky Boží", se původně nacházela pouhá hřbitovní kaple, o jejíchž počátcích vlastně nic nevíme, pouze odhadujeme, že vznikla nejspíše v 16. století, ale někteří autoři po rozboru stavebního materiálu kladou její vznik až do 14.-15. století. Během husitských válek se sem dostali kněží podobojí, k jejichž vyhnání došlo v pobělohorském období. Prvním řádným knězem, který sem vstoupil, byl roku 1656 P. František Sáček. K ní byla v roce 1776 (někde se uvádí rok 1676) přistavěna průčelní část a roku 1796 sakristie, takže vznikl kostel téměř v současné podobě, přičemž se předpokládá, že do barokní podoby byl upraven stavitelem Bartolomějem Jedličkou. V roce 1783 došlo ke zrušení hřbitova u kostela sv. Bartoloměje a pohřbívat se začalo zde. Roku 1886 došlo k odkrytí a zrestaurování obrazu sv. Trojice v presbytáři. V roce 1902 byla šindelová střecha kostela vyměněna za břidlici. Během 20. let 20. století byl objekt propůjčen ke konání bohoslužeb Církve československé. Velkou renovací pak kostel prošel roku 1928, aby se na něj později na dlouhá léta zapomnělo, takže vypadá tak, jak vypadá, a to přesto, že byl 24. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-zvestovani-panny-marie-18028796). V roce 2004 se dostal kostel se zvonicí do majetku města. V letech 2009-2011 došlo k opravě střechy kostela a výměně její krytiny. Roku 2014 došlo ke kácení některých dřevin kolem kostela, aby se areál vrátil do původního stavu. V roce 2017 došlo k opravě fasády a natření dřevěných částí zvonice. Roku 2019 bylo zahájeno restaurování náhrobků u kostela. O rok později se přišlo s návrhem nočního nasvícení zvonice. V roce 2023 došlo k opravě střechy zvonice, další by měla proběhnout letošního roku. Další rekonstrukční práce jsou zatím ve stádiu plánů či dokonce pouhých přání.

Jedná se o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií v ose. Její vnějšek je podepírán trojbokými opěrnými pilíři. V nadpraží hlavního vchodu nalezneme renesanční kamenný vlys s reliéfními triglyfy a rozetami, jenž sem však byl umístěn až druhotně. Hladké hlavní průčelí je pak završeno volutovým štítem. V presbytáři se uplatňuje křížová hřebínková klenba, v sakristii koncha a v lodi jsou 2 pole křížové hřebínkové klenby bez žeber. Po jejích obou stranách nalezneme dvojici oken, jež jsou zakončena gotickým obloukem bez kružeb. V západní části lodi je situována oblouky otevřená kruchta, která spočívá na 2 pilířích. Její podklenutí má 2 pole křížové hřebínkové klenby a třetí pole je tvořeno rubem schodiště na kruchtu. Na půlkruhově vypadajícím triumfálním oblouku je silně přemalována původní freska Nejsvětější Trojice, kolem níž byli umístěni svatí a andělé. Tato malba z 18. století byla přemalována již dříve, ale spolu s dalšími renesančními malbami byla zabílena v roce 1959.

Hlavní oltář má bohatě řezaný rozvilinový rám se stuhou, řezaným závěsem a obrazem Zvěstování Panny Marie z 1. poloviny 18. století. Také boční oltář sv. Antonína má široký rozvilinový rám s pásky a lupeny z 18. století, avšak původní malba na něm není nijak hodnotná. Obraz sv. Máří Magdalény s poprsím této světice, jež má sepjaté ruce a bolestný výraz, byl zhotoven ve 2. polovině 18. století. V témže čase byly pořízeny též lavice s klekátky. Za zmínku však stojí zejména tabulový malovaný epitaf, jenž je však dnes nahrazen pouhou novodobou kopií. Ta má po stranách pilastry a v horním vlysu nápis obsahující větu z 6. kapitoly knihy proroka Ozeáše, nad římsou je pak oválný medailon s růží mezi volskými rohy, iniciálami G K a letopočtem 1615, přičemž po stranách medailonu jsou navíc delfíni. Hlavní pole mezi pilastry zaujímá přemalovaný obraz Vzkříšení Krista. V popředí je klečící trojice mužů, vlevo od ní 2 chlapci a vpravo žena s čtveřicí dívek, před níž a před posledním mužem je dítě v peřince. Pod obrazem je pak zlatý nápis: "Pamatka pohřebnij Slowutnych P. Giřika Wyletiala, den S. Jana Křtitele Let 1593, P. Bartoloměje Krouskyho, w nedieli 8 dne miesyce zářij L. 1597. P. Giřika Karaska w nedieli před narozenim P. Marye 1615 Miesstianuw a spoluRadnich Městcze Herzmanoweho w pánu y s ditkami zesnulich gakožto Manžieluw swych milych od Pani Doroty Karaskowe pozustaly wdowy s dcerkami žiweymi zde w tomto mistie nakladem gegiim z lasky a uprzimnosti manzelske gest wyzdwižena a odwedena den S. Jana Krztitele Leta 1616." Dole a po stranách epitafu jsou pak kartušovité ozdoby, jež připomínají dílo M. Radouše a jeho vrstevníků. V sakristii je pak zlidovělé sousoší Piety z roku 1615, obnovené v roce 1875, a soška sv. Barbory z poloviny 17. století. Původní varhany vznikly v 18. století a opraveny byly roku 1899 Antonínem Mölzerem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2686). Výraznými památkami jsou též 2 kamenné figurální náhrobníky z let 1582 a 1607, přičemž první má nápis: "Anno 1582 Sabbato post Curiae o. hora noctis Dom. honesta matrona Marianna conjux Mathiae..." a je umístěn vlevo v presbytáři a druhý je zazděný vně kostela a nese text: "Leta 1586 w patek przed swatym Ssimonem ... sauseda a obywatele města miestcze herzmanowa ... pana Jana Smyska (?) ... a tuto tielo geho." Na přilehlém hřbitově, kde se pohřbívalo do roku 1887, zaslouží pozornost: kovaný rokokový kříž z 2. poloviny 18. století, zrestaurovaný v roce 2007, a náhrobky z let 1796, 1807, 1841, jež se původně nacházely v zámeckém parku.

Zděná zvonice na čtvercové základně s dřevěným patrem, stanovou střechou a zakončená makovicí vznikla patrně spolu s kostelem (podle Aloise Klause vznikla v roce 1711) a památkovým úřadem byla chráněna již od dob 1. republiky. Vejít do ní můžeme segmentovým vstupem ze hřbitova. Tím také zjistíme, že byla využívána rovnou k několika účelům, zatímco v patře byla zvonice, tak přízemí sloužilo jako márnice a prostor na hrobníkovo nářadí. Původně v ní byla umístěna dvojice zvonů - první o průměru 0,52 m, výšce 0,43 m a s nápisem: "LETA 1641 TENTO ZWON GEST SLIT OD MARTINA EXNERA ZWONARZE W MIESTIE HRADCZU NAD LABEM."; druhý s textem: "GEGOSSEN VON K. W. PAUL IN KÖNIGGRÄTZ 1834." Díky rekvizicím obou světových válek (za 1. světové války byl odvezen mladší a za 2. světové války starší zvon) zde visí pouze 1 zvon, ale ten sem byl přenesen odjinud. Nese letopočet 1775 a je ozdoben reliéfy sv. Václava a Panny Marie. Mnoho let tu visel, aniž byl používán, ale nakonec byl sňat, aby se nestal obětí různých nenechavců. Na své místo se krátce navrátil až v roce 2016, kdy jím bylo poprvé zvoněno 17. dubna 2016 v rámci tamní pouti, aby byl následně opět sňat a zabezpečen.