Hřebínek

Jedno z pořekadel tvrdí, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Zde musíme udělat malou výjímku, neštěstí se odehrálo zrovna v horách. Přesněji na Písařovem u cesty z horního konce (rozcestí Písařov – škola…

Písařov je podhorská rekreační obec a najdeme ji na úpatí vrcholku Jeřáb ( 1002 m.n.m.), v údolí Písařovského potoka a severozápadním směrem od města Šumperk. Severním směrem od obce se…

Širší lyžařské obci zatím málo známé, ovšem místním dobře známé lyžařské terény se dají najít v hlavní části Hanušovické vrchoviny, tedy té, které se říká Jeřábská hor…

Kuriózní sbírku všemožných tabulek, cedulí, nápisů i uměleckých skvostů, zasazenou do pozadí lyžařského vybavení všeho druhu může turista najít v severomoravském Písařově. Narazil jsem na ni při výpravě na běžky v…

U nás na horách, přesněji tedy v okolí oblasti, které říkáme Hanušovická vrchovina má skoro každá větší vesnice svoje vlastní pohoří, nebo přesněji nějaký krajinný podcelek. Sečtělý turista tak ví, že ta Hanušovic…

Že k našim oblíbeným trasám v zimním období patří i upravená stopa z Písařova k Severomoravské chatě poblíž poutní Svaté Trojice jsem už nějakou poznámku utrousil, takže příliš novinek by se zdánl…

Nic nepotěší tolik, když po dlouhé vysilující túře nebo výletu objevíte hospodu o které nikdo neví. A mnohem víc to platí v dnešní době, kdy hospody spíš zanikají, než by vznikaly nové. O to více mě tedy potěšila …

Jaká byly Velká válka z let 1914–18 pohromou se dozvídáme z četných pomníků a památníků, rozesetých po téměř celé Evropě. Ale protože se válce po nějaké době začalo říkat 1. světová, pomníky jejim obětem najdeme i v jiných světových končinách. V našich zemích je pomníků skutečně mimořádné množství a výčty padlých občanů jednotlivých měst a vesnic jsou vskutku obsáhlé. To nakonec do…

Vcelku zajímavou proměnou prošel v roce 2014 kříž se sousoším Kalvárie v horní části Písařova na Štítecku. Kdo by ji chtěl rychleji najít, stojí mezi lípami u hasičárny. Drobná památka je datována rokem 1825, autor není známý ale podle nápisu se dá odhadnout kdo byl donátorem díla. (Johan Kroboth) Pojetí díla je víceméně tradiční, římsa na soklu s reliéfem nese tři světce –…

Na začátku se zopakuju trošku z loňska. Je relativní paradox. Že v Sudetech za války „řádili“ partyzáni. Napsal jsem řádili celkem úmyslně, protože ne vždy ti partyzáni byli takoví hrdinové, jako nám líčí historické filmy a seriály. Nakonec i moje česká babička (původně z Brna s německým příjmením) říkala, že to byli banditi. V tom případě ovšem jen zopakovala oficiální propagandu. Takže partyzány jsme měli i u nás na…

Rozcestí červené a zelené turistické značky pod vrchem Čečel v Hanušovické vysočina (červená TZ od Hambálku ke Svaté Trojici) je pojmenováno jako Partyzánské bunkry Čečel. Proč Čečel, je nasnadě, jde o vrchol nad cestou (někdy lidově pomístně Čečola). Vlastně je určitým paradoxem, že zde vlastně v Sudetech operovali nějací partyzáni. Ono to ale tak velký paradox není. Ač tedy území na rozhraní Zábřežské…

Po létech přišla zase zima jak se patří, to znamená využít příležitosti a zavítat do míst, která oblíbenou činnost zimních měsíců – běžkování – umožňovala omezeně nebo vůbec. Pro letošek tedy zatím absentujeme ve …

Ač podle jména Moravský Karlov, po úpravě krajských hranic dnes leží defakto v Čechách, protože kdysi moravská obec s okolím Červená Voda přešla pod správu okresu Ústí nad Orlicí, a tím tedy do Čech. Ovšem takovýc…

O faktu, že jakožto člen Klubu českých turistů se ve volnějších dnech zabývám značením jsem se už párkrát zmiňoval. Důvod je vcelku jednoduchý, jakožto obyvatel podhůří Jeseníků mám hory na dosah a navzdory odporu v časném mládí (to asi měli všichni adolescenti), se s přibývajícím věkem dostavil opačný efekt a hory a příroda se staly oblíbeným místem pobytu. A to značení je vla…

Jestliže první dva víkendy plnily večerní zprávy „dramatické“ záběry z plně obsazených až narvaných prostor uzavřených lyžařských středisek, další týden přinesl pokračování sněhového přídělu, což snad i méně zkušené horaly přimělo vyrazit i do níže položených lokalit, kde snad nezvýší riziko nekontrolovaného promoření. I tento důvod (po zkušenosti z minulé soboty) naši tentokrá…

S probouzejícím se jarem nezačíná jen vegetační období, ale i turistická sezóna, cyklosezóna, sezóna zahrádkaření, steakování, venkovních zábav a bůhví čeho ještě. Paradoxně např. končí fotbalová jarní liga apod. Začíná tím i sezóna nás značkařů, což je vlastně taková pracovnější verze turistiky spojená s kratším či delším výletem. Na poslední dubnovou „čarodějnickou“ sobotu…

Jestliže je první písemná správa o Moravském Karlově udávána do roku 1630, dá se předpokládat, že samotná ves nebude o mnoho starší. Už samotná poloha takřka v horském údolí, které je poměrně zaříznuté mezi okolní…

Janoušovský okruh je atrakcí téměř neznámou, což je jistě škoda, protože se jedná o turistickou trasu velice příjemnou a přitom i dostatečně atraktivní. Nachází se v Hanušovické vrchovině, v…

Nenáročná pěší turistika, trasa o délce 11 km, začíná v železniční stanici Ruda nad Moravou. Po zelené značce se vystoupá na Šošolu a pokračuje se do Janoušova. Stále po zelené se jde k rozcestníku Mezník, kde se …

Janoušov je malá rekreační podhorská obec s 50 trvalými obyvateli. Obec se rozkládá na úpatí vrcholků Hrubého Jeseníku a v údolí Bušínského potoka. U západního okraje obce je vybudován malý rybník. Nad východním okrajem obce se zvedá Zlá hora ( 674 m.n.m.). První písemná zmínka o obci je z roku 1397. V obci se dochovalo několik roubených lidových domů. Ve středu obce stojí pěkná kaplička. Janoušovem prochází zelená turistic…

První zmínka o Křížové hoře (německy Kreuzberg) je v Gramizově popisu v Zemském archivu v Brně z roku 1653. Jméno pravděpodobně dostala podle kříže, který tu stával.V roce 1833 tu byl postaven malý dřevěný kostelík bez věže. Když později vyhořel, byl vystavěn nový větší s věží a jeho střecha pokryta plechem. Hora byla odlesněna a teprve kolem roku 1850 byla znovu osázena…

Jakubovice jsou malou podhorskou obcí se 185 obyvateli a najdeme ji severozápadním směrem od města Šumperk. Severním směrem se nad obcí zvedá vrchol Skalka ( 713 m.n.m.), jež je vyhledávaným…

V popisu oblasti Orlické hory se praví, Divoká a Tichá Orlice pramení v Orlických horách. To není zcela pravda. Divoká Orlice pramení v oblasti, které se nazývá Torfowisko pod Zielencem, čili rašeliniště pod Zielencem, na polské straně Orlických hor. Tichá Orlice pak už v Orlických horách nepramení vůbec. Její pramen, alespoň ten hlavní najdeme ve výšce cca 850 m n.m. na západním svahu Jeřábu, nejvyšší hory Hanušovické a zá…

Rozhledna na Křížové hoře První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudován…

Nedaleko rozcestí Hambálek či jak se lidově říká Čertí brány najdeme skalní útvar, který naznačuje proč tam ta čertí brána je. Podle lidové pověsti se na vrcholu Lázů, jak se jmenuje kopec nad Hambálkem, usídlil n…

Vrcholem, který se nachází ve výšce 1003 m se vlastně Hanušovická vrchovina vymaňuje s kategorie vysočin a byť tímto jediným vrchem se řadí mezi hory. Hanušovická vrchovina je poměrně rozsáh…

Hartíkov Horská vesnička je součástí nedalekého Bušína. Leží v Jeřábské vrchovině, nejvyšším podcelku Hanušovické vrchoviny. Prvně je uváděn r. 1397, patřil k panství Ruda. Vždy to bý…

Není hezčího zakončení starého roku, jak na lyžích. Autem dostupné středisko vyrostlo v posledních letech v Červené vodě v Orlických horách. Pyšní se tím, že jako jediné v ČR disponuje vyhřívanou sedačkovou lanovk…

Štíty leží na Severní Moravě, západním směrem od Šumperka. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny a na pravém břehu řeky Březná. Městečko je ze tří stran obklopeno lesy. Severozápadním směrem od městečka je na okraji lesa vyb…

Králíky leží ve Východních Čechách, severením směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Orlických hor a východním směrem p…