Hrubý Jeseník (1): Z Šeráku přes Vozku na Červenohorské sedlo

Hrubý Jeseník: Šerák – Keprník – Vozka – Červenohorské sedlo (09/2018)

Článek popisuje jednu z nejoblíbenějších turistických tras v Jeseníkách, a to z Ramzovského sedla po hlavní hřebenovce přes Šerák, Keprník a Vozku na Červenohorské sedlo.  

Hrubý Jeseník je nejvyšší pohoří Moravy a Slezska, a druhé nejvyšší pohoří ČR. Pro Hrubý Jeseník se většinou používá obecný název Jeseníky, kterým je však obvykle myšlena celá oblast chráněné krajinné oblasti - CHKOJeseníky, která kromě Hrubého Jeseníku zahrnuje také část sousedních geomorfologických celků – Nízkého Jeseníku, Zlatohorské a Hanušovické vrchoviny.

Hrubý Jeseník se dělí na tři podcelky, které vymezují známá horská sedla: 1. Pradědská hornatina v jižní části pohoří s nejvyšší horou Praděd (1 491 m), ohraničená sedlem Skřítek a Červenohorským sedlem, 2. Keprnická hornatina v severozápadní části pohoří s nejvyšší horou Keprník (1 423 m), ohraničená Červenohorským a Ramzovským sedlem, 3. Medvědská hornatina v severovýchodní části pohoří s nejvyšší horou Medvědí vrch (1 216 m), ohraničená Videlským sedlem a náhorní plošinou Rejvíz. První dva vyjmenované podcelky jsou nejznámějšími částmi Hrubého Jeseníku s bezlesými hřebeny a nejvyššími vrcholy, Medvědská hornatina je nižší a zalesněnou částí pohoří.

Hrubý Jeseník nabízí několik populárních a často chozených vrcholových tras. Jednou z nejoblíbenějších je ta v Keprnické hornatině z Ramzovského sedla na Červenohorské sedlo v délce asi 13 km. V první části trasy z Ramzové na Šerák jezdí sedačková lanovka s přestupem na Černavě, čímž se dá ušetřit zhruba 570 výškových metrů. Je možné zaplatit si pouze dolní lanovku a z Černavy pak nahoru dojít pěšky, tento úsek není tak prudký a lanovkou ušetříte v tomto případě asi 300 výškových metrů.

Lanovku provozuje společnost Bonera s.r.o. denně, mimo měsíce duben a listopad, od 8,30 do 17,30 hod. o letních prázdninách, v jiné měsíce od 8,30 do 16 hod. Lanovka jezdí co půl hodiny, cena lístku (2018) byla: Ramzová – Čerňava 80 Kč, Ramzová – Šerák 170 Kč. Občerstvení je možné zakoupit v kavárně na Černavě a v chatě Jiřího na Šeráku.

Do Ramzové jsme přijeli vlakem z Jeseníku (odjezd z nádraží v 9 hod.). Lanovkou jsme vyjeli na Čerňavu a nahoru na Šerák šli po červené turistické značce tzv. formanskou cestou přes Koňskou vyhlídku. Tento úsek je značený také jako cyklotrasa pro MTB (v mapě s poznámkou "náročný povrch"). Opravdu jen pro zkušené horské jezdce, na cestě je hodně kamenů a jízda na kole nebude příliš bezpečná.

Tuto cestu využívali formani, kteří v historii zásobovali chatu Jiřího až do období někdy po 2. světové válce. Z Koňské vyhlídky je možné vidět krajinu směrem k Vozkovi, dnes již však ve výhledu částečně brání vzrostlé stromy. Cesta pod vrcholem Šeráku vede v původní horské smrčině, která je již součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník. Rezervace chrání soubor horských a subalpínských ekosystémů nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku v Keprnické hornatině.

Šerák leží na hranici rozvodí dvou moří. Na sever a západ teče všechna voda do Baltského moře a na jih do Černého moře. Pod vrcholem Šeráku se v nadmořské výšce 1 325 m nachází chata Jiřího na Šeráku, z rozcestí Čerňava je to sem 2,5 km. Objekt je nejstarší horskou chatou v Jeseníkách, srubová chata tu byla vybudována již v roce 1888. Jméno dostala po majiteli pozemku, kardinálu Jiřím Koppovi. V roce 1893 objekt vyhořel a byl nahrazen kamennou stavbou.

Od chaty je krásný výhled do údolí řeky Bělé s městem Jeseník, na Zlatohorskou vrchovinu a Rychlebské hory, na roviny Polska. Před chatou je umístěna kamenná zvonička, která nahradila starou dřevěnou zvonici zničenou v minulosti požárem spolu s chatou. V blízkosti chaty je umístěna webkamera ČHMÚ, na jejím internetovém odkazu zjistíte také údaje o aktuální teplotě a větru: portal.chmi.cz.

V místě je možné se občerstvit, provoz je celoroční. Chata Jiřího na Šeráku neměla ještě nedávno příliš dobrou pověst kvůli kvalitě obsluhy v restauraci. Nějakou dobu byla i uzavřena. Nyní (po další změně provozovatele) jsme však museli konstatovat, že bylo vše v pořádku. 

Od chaty pokračujeme po červeně značené hlavní jesenické hřebenovce směr Keprník, nejprve dolů k rozcestí Pod Keprníkem a pak nahoru po pěkné stezce až k vrcholu Keprníku. To bude nejvýše položený bod na celé naší trase. Keprník (1 423 m n. m.) je čtvrtou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Na jeho bezlesém vrcholu vystupuje nad povrch svorová hornina, která zde tvoří malé skalky. Stezka je k nim vytyčena dřevěným zábradlím, v národní rezervaci není dovoleno se pohybovat volně mimo značené cesty.

Keprník poskytuje za dobrého počasí kruhový výhled do krajiny, především na další vrcholy Hrubého Jeseníku, dále na Králický Sněžník, Rychlebské hory, a při dobré viditelnosti i na vzdušnou čarou 120 km vzdálené Krkonoše.

Z Keprníku pokračujeme dále po červené až k rozcestníku Trojmezí, jehož název vychází z historické skutečnosti, kdy se zde protínaly hranice tří panství – Velké Losiny, Kolštejn (Branná) a Frývaldov (Jeseník), a odtud měníme barvu turistické značky na žlutou, opouštíme hlavní hřebenovku a míříme velmi pěknou pěšinou v horském lese na Vozku. Těsně pod ním navážeme na zelenou a jsme na jeho skalnatém vrcholu.

Vozka (1 377 m) je šestá nejvyšší hora Hrubého Jeseníku. Skalní vrcholové bloky jsou tvořeny tzv. staurolitickým svorem a jsou zde vyšší než na Keprníku. Vozka je trochu mimo hlavní turistickou trasu, ale opravdu se sem vyplatí zajít. Z jeho vrcholu se opět otvírá výborný výhled na všechny světové strany.

Vrcholové skály prý připomínají svým tvarem vůz s vozkou (při pohledu od Keprníku nebo od Vřesové studánky), a tak se o nich traduje pověst o vozkovi, který zde zkameněl i s celým povozem. Na radu ďábla zde podložil v měkkém terénu kola vozu bochníky chleba, které převážel. Po tomto činu znevažujícím dar Boží se strhla ohromná bouře a vozka se i s koňmi a povozem proměnil v kámen.

Z Vozky vede zelená k Sedlu pod Vřesovkou. Až do údolí k toku Hučivé Desné je to hodně z kopce. V sedle se můžeme rozhodnout, zda jít po červené k Vřesové studánce nebo po žluté přes Červenou horu. Vřesová studánka je pramen na úpatí Červené hory upravený do kamenné kapličky. Od kapličky je velmi pěkný pohled zpět na Vozku.

Pokud půjdete přes Červenou horu po žluté, dočkáte se výhledů nejen na Vozku, ale také na opačnou stranu, tj. do údolí řeky Bělé, na Medvědskou hornatinu a také na nejvyšší horu Hrubého Jeseníku Praděd. Na Červenou horu se dá dostat i od Vřesové studánky, nahoru do kopce a asi po 150 m jste na žluté trase. Východní svahy Červené hory jsou součástí Přírodní rezervace Sněžná kotlina. Důvodem ochrany lokality je horská smrková bučina pralesovitého charakteru, prameniště a horské strže.

Po široké upravené turistické promenádě značené červenou značkou již scházíme k Červenohorskému sedlu. Tato část trasy je nezáživná a pro svoji dobrou přístupnost je tu obvykle poměrně značný pohyb lidí. Z vyhlídky nad sjezdovkami na jižním svahu, jejíž zákoutí slouží také jako záchod, vidíme protilehlý severní svah nad sedlem, zjizvený čtyřmi sjezdovkami obtížnosti černá, červená a modrá, a typické tmavě hnědé červenohorské chaty se zelenými střechami v sedle.

Červenohorské sedlo leží v nadmořské výšce 1 013 m a je významným výchozím místem na turistické, cyklistické a běžkařské trasy a naším významným střediskem sjezdového lyžování. Máme chvíli čas a tak si ještě dáváme v Hotelu Červenohorské sedlo malé občerstvení. Zpět do Jeseníku jedeme autobusem, který o víkendu odjíždí ze sedla v 16,58 hod.

Trasa z Čerňavy na Červenohorské sedlo je přes Keprník, Vozku a Vřesovou studánku dlouhá 13,5 km, celkové stoupání cca 600 m. Pro méně pohyblivé osoby je na trase jediný trochu problematičtější úsek, a to prudší klesání z Vozky do údolí Hučivé Desné (zelená značka).

Mapa trasy na mapy.cz: Hrubý Jeseník - Keprnická hornatina (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast