Imola – hrad Sforza (Rocca Sforzesca)

Zajímavé historické město na okraji oblasti Emiglia-Romagna se sice proslavilo zejména díky zdejšímu autodromu, na kterém mistři volantu prohání své „koně pod kapotou“ při závodech Grand Prix vozů Formule 1, ale svým návštěvníkům nabízí také množství různých pamětihodností. Podle městských informačních materiálů je jich opravdu pozoruhodných celkem 28. Za nejzajímavější z nich lze určitě považovat zdejší hrad - nebo spíše hradní pevnost rodu Sorza - v italštině nazývanou Rocca Sforzesca di Imola. Jedná se o středověkou stavbu, stojící téměř v centru Imoly, která je vynikajícím příkladem fortifikační architektury z doby, kdy temný středověk pomalu přepouštěl vládu zářící renesanci.

Stavba hradu, ke kterému nemusíte nastoupat žádné výškové metry, byla pravděpodobně zahájena v roce 1332, přičemž hradní pevnost byla postavena na základech tvrze, pocházející již z jedenáctého století. V patnáctém století byl hrad přestavěn v rámci nových obranných systémů, a to již pod vedením šlechtice jménem Gian Maria Galeazzo Sforza. Hrad v té době získává – více méně – současnou podobu se čtyřmi rohovými věžemi a sníženými hradbami. V roce 1499 tvrz dobyl Caesare Borgia, který již roku 1502 zahajuje práce na projektu rekonstrukce pevnosti (k jistým úpravám však došlo již v letech 1472-1484). Tento úkol zadal slavnému Leonardovi da Vinci, který se podílel také na fortifikaci dalších měst v této oblasti, například Ceseny. Pádem Cesareho Borgii začíná pro hrad, který v době papežské nadvlády sloužil jako vězení, období temna.

V současné době je pevnost domovem několika zajímavých muzejních sbírek a významné kulturní instituce „Incontri col Maestro“, tedy Mezinárodní klavírní akademie. Hrad, který najdete na Piazzale Giovanni dalle Bande Nere, je přístupný pouze o víkendech, a to po zaplacení vstupního mýta ve výši 3,50 Euro. Nejstarší částí hradu je gotický portál s lomeným obloukem, věž a sklepení. Bývalý rezidenční palác je ozdoben emblémem lorda Riana Storzy. Hradní pevnost, se svými sbírkovými kolekcemi keramiky a zbraní, byla veřejnosti poprvé zpřístupněna v roce 1973.

Hradní sbírka zbraní se skládá z přibližně šesti set kusů, ale jen část z nich má nějakou spojitost s historií pevnosti. Mezi tyto artefakty patří kamenné dělové koule, fragmenty brnění a několik předmětů, objevených v hradní studni nebo při archeologických pracech. Většina předmětů pochází ze soukromých sbírek, mezi nejzajímavější patří krásný pár pistolí a puška z Florencie nebo ručnice ruského pluku. Sbírka keramiky představuje předměty z období od roku 300 po devatenácté století. Klenotem sbírky je krásný hrnek zdobený heraldickým orlicí – tedy erbem pánů Alidosi – z období let 300 až 400. Vzácná je i série osmnácti keramických desek z počátku patnáctého století, nalezených v hradní studni.

Závěrem bych se ještě rád omluvil za sníženou kvalitu fotografií. Byl jsem zde v době (červen 2007), kdy jsem ještě neměl digitální fotoaparát, takže „přiložené“ oskenované fotografie 13 x 9 cm zde skutečně slouží hlavně jako ilustrační foto a propagační materiál. Představují jen exteriéry pevnosti, včetně zajímavých hradních nádvoří, která byla v době naší návštěvy volně přístupná. To ovšem nic nemění na faktu, že pokud se do této oblasti někdy vydáte, putujte. Každé městečko vás totiž překvapí nějakou zajímavostí a turistickou atrakcí.