Ravenna – další významné památky

Kromě osmi raně-křesťanských staveb, zařazených na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nabízí Ravenna svým návštěvníkům velké množství dalších významných, cenných a krásných památek. Ty už sice na zmíněný seznam nepatří, ale mnohé z nich za svými slavnějšími sestřičkami v ničem nezaostávají. Minimálně dobou vzniku a zajímavou historií. Zmínit můžeme například Theodorichův palác, který ovšem zřejmě nikdy nebyl sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadem byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem San Salvatore. Následuje bazilika sv. Jana Evangelisty. Tento kostel, nacházející se naproti vlakovému nádraží, dala postavit Galla Placidia v době po roce 424. Byl silně poškozen při bombardování během II. světové války a po ní byl obnoven do původní podoby. Součástí kostela je zvonice z 10. století, krásný gotický portál, antické sloupy, fragmenty mozaik a renesanční křížová chodba.

Já osobně vysloveně miluji zdejší kostel sv. Františka, původně zasvěcený sv. Petrovi a 12 apoštolům. Chrám byl založen již v 5. století, jeho románská zvonice však pochází až z přelomu 10. a 11. století, kdy byl kostel přestavěn. Jedná se o jednolodní stavbu se skromným cihelným průčelím a zbytky původní mozaiky na podlaze. Pro mě je ovšem nejatraktivnější částí chrámu zatopená krypta s fragmenty mozaikové podlahy – zřejmě z konce 9. století – pod hlavním oltářem. Dá se do ní nahlédnout a za 50 centů vám tam i rozsvítí (ti šťastní zahlédnou i zlatou rybku). V roce 1321 byla v tomto kostele vybudována Danteho hrobka. Jeho dnešní náhrobek však byl postaven – spolu s nedalekým klasicistním mauzoleem – až v roce 1780.

Za pozornost stojí určitě také zdejší monumentální katedrální dóm Sant' Orso neboli bazilika Ursiana, který byl postaven v letech 1734 až 1743 na místě nejstaršího ravennského kostela podle návrhu architekta Giana Francesca Buonamiciho. Z toho se zachovala krypta, několik architektonických prvků uvnitř chrámu, zbytky mozaiky z 12.století a pozdější zvonice z 10. století. Zajímavá je městská „šikmá“ věž z 12. století, která je součástí původního městského opevnění. Vedle ariánského baptisteria stojí kostel sv. Ducha, který byl vybudován - jako ariánská katedrála - za Theodoricha Velikého, tedy koncem 5. století. Ze stejného období pochází také bazilika sv. Agáty. Bazilika Santa Maria in Porto pochází z poloviny 16. století, její bohaté barokní průčelí je však o dvě století mladší. V jednolodním chrámu s vysokou kopulí je od roku 1570 umístěn obraz slavné řecké Madony, který sem byl přivezen z konstantinopolského Porto Fuori kolem roku 1100.

Zapomenout nelze na kostel sv. Eufemie z 18. století, ze kterého je přístup do Domus del Triclinio (Kamenný koberec) z přelomu 6. a 7. století, ve kterém se ukrývají nádherné mozaiky z byzantského paláce nebo kostel sv. Nikoly se zajímavou expozicí a středověkými nástěnnými malbami. Velkolepý palác Rasponi je dnes budovou banky na náměstí Piazza del Popolo. Na tomto náměstí stojí také palác Merlato, současné sídlo Magistrátu města Ravenna. Zajímavá je také neoklasicistní budova divadla Dante Alighieri, dokončená v roce 1852, palác Veneziano, množství městských bran, převážně v podobě ze 17. a 18. století, několik městských věží z 15. století se zbytky městského opevnění a zejména pozůstatky hradní pevnosti Brancaleone, viditelné hlavně podél železniční trati z Ferrary do Rimini. Pevnost byla postavena za Benátské republiky v roce 1457. Původně byla součástí městských hradeb, dnes je zde veřejný park. Je rozdělena do dvou částí a její původní rozloha byla 14 tisíc m².

Většina různých publikací o Ravenně uvádí celkem maximálně 34 důležitých památek, ale jen kostelů a bazilik zde dnes najdeme 45. A nejsou to žádné nezajímavé bezvýznamné stavby, protože tady i baroko skrývá něco z raně-křesťanské architektury. V tomto úctyhodném počtu přitom nezahrnuji kaple, baptisteria i další drobné sakrální stavby a dalších více než 30 zdejších kostelů přitom již zaniklo. Ve městě najdeme sedm velkých knihoven, včetně té univerzitní. Navštívit můžeme také devět muzeí, největší zájem je zřejmě o Arcibiskupské muzeum, Národní muzeum, Muzeum umění, Městskou galerii a Danteho muzeum. Bývají zde k vidění i velké výstavy, věnované největším malířům své doby (v době mé první návštěvy Ravenny to byl např. Renoir). Od roku 1973 se v Ravenně pravidelně koná velký jazzový festival a nechybí zde ani planetarium.

Závěrem bych ještě rád omluvil sníženou kvalitu fotografií. Do Ravenny jsem jezdíval v letech 2002 až 2007, tedy v době, kdy jsem o koupi digitálního fotoaparátu ještě ani neuvažoval. Fotogalerie je v tomto případě tvořena jen oskenovanými fotografiemi 13 x 9 cm nebo ofocenými pohlednicemi a skutečně slouží pouze jako ilustrační foto a propagační materiál. Považuji totiž Ravennu a její památky za naprosto úžasné, a proto jsem nuceně zvolil tuto eventualitu, abych vám je mohl – alespoň částečně – představit.