Jablůnka - evangelický kostel
Jablůnka je velkou obcí (2000 obyvatel) ležící u břehů Vsetínské Bečvy 6 km na severozápad od Vsetína. Jednou z nejvýznamnějších památek (moc jich zde není) je evangelický helvetský kostel vypínající se poblíž hlavní silnice v jižní části Jablůnky. Na kostelní věži jsou umístěny čtyřstranné hodiny. Naproti chrámu přes cestu stojí fara. Hřbitov je od kostela vzdušnou čarou vzdálen severním směrem asi 600 m. Místní evangelíci jej založili v roce 1852 a dnes jej zdobí smuteční síň, která zde byla vystavěna roku 1989.
Valaši to neměli po Bílé hoře lehké. Vrchnost na ně tlačila, aby se rekatolizovali, což se jim ale v určitých lokalitách moc nedařilo. Místní evangelíci si oddechli až v říjnu 1781, kdy císař Josef II. vydal Toleranční patent, ale vyhráno ani zdaleka neměli. Lidé vyznávající augsburské a helvetské evangelictví (spolu s pravoslavnou církví) sice již nebyli pronásledováni, ale jejich víra byla toliko trpěna, neboť hlavním náboženským směrem bylo jim nadřazené a nadmíru propagované katolictví. (Podivnou hrou osudu byli z Tolerančního patentu vyňati přívrženci Jednoty bratrské a husitské ultrakvistické víry, kterážto dvě seskupení oficiální „pardón“ neobdržela.)
V Jablůnce se k evangelismu v září 1782 přihlásilo 212 osob, přináležící pod vsetínský augsburský sbor. Zřejmě kvůli dlouhotrvajícím sporům se Vsetínem se místní nakonec přiklonili k vyznání helvetskému. Na bohoslužby docházeli jednou za měsíc do sousedního Pržna. Roku 1852 si Jablůnčané zakoupili domek, který pak sloužil jako modlitebna i jako církevní škola. Později byly bohoslužby konány v nové škole.
Základní kámen k vlastnímu chrámu položili začátkem září 1877, ale stavba se protáhla ještě na dlouhých osm let. V neděli 25.října se v novém svatostánku sloužila první mše. Chrámová loď tehdy měla dřevěný, omítkou překrytý strop, šindelovou střechu a věž byla ještě bez zvonů. Nová fara byla dokončena roku 1899 a o rok později se v ní už bydlelo.
V březnu roku 1903 byla Jablůnka postižena velikým požárem, který se sice obešel bez ztrát na lidských životech, ale padlo mu za oběť 56 dřevěných domů a objekt církevní školy i kostela, z nichž zůstaly stát jen holé zdi. Z vysoké budovy chrámu přitom do okolí daleko odletovaly hořící šindely a ty se staly ohnisky dalších požárů. Fara, jejíž střecha byla pokryta glazurovanou krytinou, ohni odolala.
Místní farář Jan Drobný poté sháněl finance potřebné k opravě chrámu na Moravě, v Čechách i v sousedních německy mluvících zemích a jeho mise nakonec skončila úspěchem. Obnova kostela poté již rychle pokračovala a do dvou let bylo vše hotovo.
Samostatný sbor v Jablůnce vznikl roku 1906.