Javornický kostel Nejsvětější Trojice
O stavbě nového javornického barokního kostela Nejsvětější Trojice se definitivně rozhodlo roku 1715. Dosud se ke mším využíval starý kostel sv.Kříže stojící u hřbitova či kostel sv.Valentýna, ale po odeznění morových ran a nápravě škod po třicetileté válce nastalo v Javorníku období prosperity a měšťané zatoužili po bližším, hlavně ale mnohem honosnějším svatostánku. O jeho výstavbu se nejvíce přičinil farář Gottfried Josef Lorenz, jež po smrti našel odpočinutí věčné v kryptě nového kostela.
Dokončen byl již roku 1723 (naposled se budovala vysoká šestipatrová věž) podle plánů biskupského architekta M.J.Kleina a stal se po zámku na Jánském vrchu druhou největší dominantou městečka. Roku 1825 bylo centrum Javorníka postiženo velkým požárem, přičemž byla zničena fara, kostelní věž, střecha a také kruchta s varhanama. Chrám byl jen provizorně opraven a tento stav trval až do roku 1866, kdy jej podle plánů architekta Josefa Schwarzera celý zrekonstruoval místní tesař Alois Utner.
Poslední opravy chrámu proběhly v letech 1994 až 2001. Po nich prohlédlo vstupní průčelí, interiéry se dočkaly nových úprav a výmalby a nezapomnělo se ani na novou venkovní fasádu a střechu věže kostela.
Chrám Nejsvětější Trojice je jednolodní stavbou, na jehož jižní straně se nachází předsíň a kruhová kaple Panny Marie Bolestné, na severu od kněžiště pak oratoř. Střecha je sedlová, zvalbená a pokryta břidlicí. Fasáda lodi je členěna nárožními pilastry a římsou a západní průčelí lizénami. Vysokou hranolovou věž zvonice, jež byla vsazena do vstupního průčelí, rovněž zdobí nárožní pilastry. Interiér je zaplněn velkou množinou cenného mobiliáře dokládajícího vysokou profesionalitu a uměleckou zručnost našich řemeslnických předků.
Jedná se o kostel farní spadající pod římskokatolickou farnost Javorník ve Slezsku, dále pod jesenický děkanát a ostravsko-opavskou diecézi.