Jeseník – Beeckmanův kříž, Soutok Bělé a Staříče

Valná část pomníků, pomníčků, ale i označených pramenů v lázní Jeseník (tedy těch Priessnitzových), je věnována památce význačných hostů a pacientů, kteří se přijeli do Slezska zbavit svých neduhů v čerstvě objevené vodoléčebné kůře.

Podle svých titulů byl sice baron Fredéric Joseph Ghislain de Beeckman tedy šlechtic, a přestože např. vystudoval univerzitu v Liége (česky říkáme Lutych) a nějakou dobu působil coby belgický atašé v Turíně, asi bychom si na něj dnes nevzpomněli. Tedy pokud by se v pozdějším věku neproslavil nějakým významným činem. To mu ale bohužel nebylo dopřáno. Baron se narodil v roce 1815, ale poměrně v mladém věku na něj přišly nějaké neduhy, z kterých se přijel do celkem již proslulého Gräfenberku léčit 4. května 1845. Spolu s ním se dostavil i hrabě Emanuel Beauffort z Bruselu (jak vidno, vládl tehdy už celkem čilý zahraniční ruch). Oba se ubytovali dole ve Frývaldově a na Gräfenberk docházeli. Tragedie se přihodila 20. července 1845, kdy mladý baron nešťastně zahynul při pádu z dřevěné lávky do tehdy rozvodněné Bělé poblíž soutoku se Staříčem. Patrně hrabě Beauffort se zasadil o uctění památky nešťastníka. Poblíž tragédie byl umístěn kříž ze supíkovického mramoru s nápisem ve francouzském jazyku: Ici a péri Fredéric Baron de Beeckman le 20. Julliet 1845. (Zde zahynul Fredéric baron de Beeckman 20. července 1845).

Pietní místo bylo ale po válce zničeno a zasypáno. Nově bylo místo obnoveno roku 2011 členy místních Brontosaurů za přispění nadace Renaty a Petra Kellnerových (který nedávno zahynul). U nízké kamenné zídky je nový kamenný křížek, vedle něj částečně potlučená deska se zmíněným nápisem a novější menší kámen s děkovným nápisem zmíněné nadaci (bohužel hůře čitelný).

O francouzském nápisu není zcela určené, je-li přímo z tohoto místa, nebo nepatřil-li k dalšímu pamětnímu kameni, který měl být na opačném břehu.
Za zmínku ale stojí i místo, poblíž kterého je pomník umístěn. Samotný kříž je v úpatí svahu, který pokračuje vzhůru k vrchu Kopa, což je výběžek masivu Studničního vrchu v Sokolském hřbetu Rychlebských hor.
V těsné blízkosti je pak soutok dvou celkem výzamných toku, které odvodňují Jeseníky. ten méně významný je říčka Staříč, spíše potok, který dosahuje délky necelých 15 km, ale má tučest odvodňovat východní část Jeseníků od Ramzové a Smrku (nejvyšší hora Rychleb).
Řeka Bělá je pak už celkem dosti významným tokem délky 55 km. Pramení u Videlského sedla a odvodňuje významnou část severní strany Hrubého Jeseníku. Svůj tok končí ve vlnách přehrady u Nisy (Jezioro Nyskie), což je vodní dílo na Kladské Nise (Nysa Kłodzka).