Jeseník – cypřišek nutkajský

Nebudu zastírat, že město Jeseník mám v oblibě. Myslím že od určitého věku (tak někdy od období pubertálního) by se našlo málo let, kdy jsem do „Perly Jeseníků“ minimálně jedno do roka nezabrousil. Výjimku snad tvoří léta vojenská, kdy měla služba vlasti jiné priority a z jihu Moravy jsme nejdál na sever dojeli tak na Libavou.

Přesto občas člověk i v celkem prolezlém místě najde občas nějakou zajímavost, která ho potěší. Při nedávné prosincové předvánoční návštěvě mě tak zaujal zajímavý strom na zahradě vily (Villy) Regenhart, což je v současnosti wellness hotel v areálu Smetanových sadů pod masivem Zlatého Chlumu (a přilehlého Křížáku). Přeci jen s cypřiškem nutkajským (Chamaecyparis nootkatensis) se minimálně u nás v Šumperku tak často nesetkávám.

Jeden z vygooglených popisů stromu popisuje, že jde o miláček mezi jehličnany. Co tím přesně autor myslel si musíme domyslet. Zřejmě měl na mysli tvar prohnutých větví se svěšeným jehličím. V normálních podmínkách má dorůstat 6–10 m výšky, má-li dostatek prostoru a živin, klidně i víc, což v Jeseníku platí zcela evidentně. Nakonec ve své domovině může dorůstat i výšky 40 m. Rodové jméno odkazuje na ostrov Nootka u jihozápadní Kanady, kde se nalézá v hojném počtu. K nám se dostal jako parkový kultivar, takže v lesích ho stěží objevíme.

Koruna bývá kuželovitá, větve jsou na konci převislé, kůra šedohnědá až oranžovohnědá, podélně šupinatá. Jehlice jsou spíše ploché tuhé listy. Strom je jednodomý, rostou na něm jak samčí žluté šistice, samičí jsou modré na konci větviček. Výsledný plod je cca 1 cm kulatá šiška s výrazným ostnem. Dozrává v druhém roce, kvete od dubna do května.

Cypřišek spadá do podobné skupiny stromů jako jsou různé thuje a příbuzné sekvoje, sekvojovce apod. V Evropě tato skupina zanikla v ledové době, v Americe kde při zalednění nebránily v ústupu k jihu vysoké hory se tyto stromy dochovaly.
Strom v Jeseníku byl podle údajů vysazen někdy v roce 1900, jeho výška se odhaduje na 20 m. Zajímavý je nakonec i přilehlý objekt Villy Regenhart. Jde o neorenesanční stavbu z konce 19. století. Nechal si ji vystavět místní textilní podnikatel Ernst Regenhart. Sídlo vyprojektovala dvojce architektů z Vídně, Karl a Julius Mayreder, v roce 1899 ji dokončila místní stavební firma Adolfa Nietzsche. V poslední době ve vile sídlila místní pobočka zdravotní pojišťovny. Od roku 2016 po rekonstrukci je sídlem exkluzivního hotelu.

Strom sice není prohlášen za památný, nicméně svou velikostí i vzhledem za pozornost určitě stojí.