Jeseník – Zámecké náměstí
Menší středověká města v době svého založení mívala většinou jen jedno větší centrální prostranství, které bylo určené ke konání různých shromáždění, trhů, či jiných kratochvílí (např. poprav).
Město Jeseník, dřívěji Frývaldov (Freiwaldau) v tomto nijak zvlášť nevybočovalo z řady. Město vzniklo spíše živelně jako osada někdy v druhé polovině 13. století jako centrum hornictví v údolí u soutoku řeky Bělé a Staříče v údolí, nebo spíše kotlině mezi třemi pohořími (Hrubý Jeseník, Rychlebské hory a Zlatohorská vrchovina). Městská práva jsou ve Frývaldově přiřazena někdy v době od r. 1284–95. Patrně tehdy začal vznikat obrys dnešního historického jádra s centrálním víceméně čtvercovým náměstím, dnes Masarykovým.
V Jeseníky nikdy nebyl postaveny městské hradby, zřejmě se počítalo i s faktem, že okolní hory jsou dosti velkou překážkou k nějakému velkému tažení vojsk. Nakonec okolní vesnice zřejmě neoplývaly valným bohatstvím co se týče zemědělských produktů, takže málo důvodů k plenění.
Případnou hlavní obranu města měla zabezpečit posádka na zdejším hradě, který vznikl v podpbě obytné věže s počátkem města v polovině 13. století. Hrad byl rozšířen v 15. století do pozdněgotické podoby. Po požáru v roce 1727 byla budova opravena do podoby blížící se zámecké architektuře. Protože býval obklopena vodním příkopem, říká se dnes budově Vodní tvrz. Jakožto zámek šlo spíše jako o sídlo úřednictva. Zajímavým obyvatelem v 18. století byl Karl Ditters z Dittersdorfu. Hudební skladatel tu působil ve službě biskupa z Vratislavi jako hejtman. Právě tvrz dal pojmenování rozsáhlému prostoru na východním okraji centra města, které dostalo pojmenování Zámecké náměstí. Vodní tvrz je v současnosti sídlem muzea a jedná se vlastně o nejdůležitější památku města. Další významnou budovou hned od vedle je hlavní městský farní kostel. Jeho historie je poněkud mladší ačkoliv měl předchůdce již ve 14. století. Dnešní kostel Nanebevzetí panny Marie je empírová budova z l. 1882–83. Zajímavá je v tomto místě doba výstavby poměrně rozsáhlé stavby. Nakonec Frývaldov tehdy celkem bohatl díky přílivu i movité klientely zdejších lázní na Gräfenberku. Tak říkajíc přes ulici severně od kostel je budova fary a děkanátu. Ta je zřejmě středověkého založení. Na ní můžeme najít nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1606. Na budově objevíme i další, tentokrát biskupský znak. Východně od děkanátu najdeme volné prostranství vedle budovy lesní správy. Ta zas tak zajímavá není, ale zajímavá je jistě venkovní expozice hornin z okolí Jeseníku. Jak známo, severní předhůří Jeseníků si dalo do podtitulu označení kraj vody a kamene. Voda, to je vodoléčba a kamení je kolem víc než dost. Zejména proslulá oblast kolem Frýdberka, dnešní Žulové, mramorových nalezišť u Supíkovic či Vápenné aj. Mimo těchto kamenů můžeme poblíž muzea objevit bludný kámen, který na Jesenicko přibyl v období kontinentálního zalednění.
Východní straně náměstí dominoval v minulosti starý městský pivovar s rybníkem. Dnes tu ovšem najdeme poněkud nevzhlednou obchodní budovu s kořeny v období socialistického realismu.
Střed náměstí tvoří parková plocha. Po skončení 1. světové války tu vznikl pozoruhodný pomník od Engelberta Kapse (ten patřil s Josefem Obethem k nejvýznamnějším představitelům zdejších sochařů a kameníků).
Pomník byl bohužel zničen po roce 1945 a nahrazen morovým sloupem Nejsvětější Trojice z roku 1721, který původně stál na jiném místě.